Poslední ruské útoky na Ukrajině ukazují, že by měla Evropa posílit dodávky protiraketových systémů, apeloval v pořadu Události, komentáře armádní generál ve výslužbě Jiří Šedivý. Podle šéfa sněmovního zahraničního výboru Marka Ženíška (TOP 09) je v této souvislosti vhodné podpořit memorandum, které by označilo Rusko jako teroristický stát. Předseda sněmovního obranného výboru Lubomír Metnar (za ANO) míní, že Česko by se mělo zaměřit na posílení dodávek zbraní a tlaku na šéfa Kremlu Vladimira Putina k zahájení mírových jednání.
Pondělní ruské útoky na ukrajinská města, které cílily na civilní objekty a místa kritické infrastruktury, mají na svědomí mrtvé i zraněné. Politici hovoří o tom, že mělo jít o ruskou odvetu za sobotní útok na Krymský most. Potvrzuje to také bývalý náčelník Generálního štábu Jiří Šedivý, který nazval raketové útoky z ruské strany za akt terorismu.
„Z hlediska vojenského nemá útok na Krymský most tak zásadní význam pro situaci na bojišti, přestože jde samozřejmě o poškození infrastruktury. Má ale zásadní symbolický a morální rozměr. Rusové dostali jasný vzkaz, že není žádné území, které by Ukrajinci nebyli schopni zasáhnout. Nepředpokládali, že by si to Ukrajinci dovolili, a je to pro ně ponížení,“ uvedl Šedivý s tím, že v dalších týdnech očekává další zintenzivnění konfliktu.
Pro ochranu napadené země je podle něj nutné podpořit další dodávky zbraní na Ukrajinu. „Putin a skupina kolem něj udělali něco, co ukazuje, že neznají jiné řešení než využít to, v čem jsou v převaze. Je proto potřeba vybavit Ukrajinu prostředky protileteckými a protiraketovými, které budou schopny chránit nejen bojiště, ale i teritorium Ukrajiny,“ myslí si armádní generál ve výslužbě.
O další úrovni války a nutném vyrovnání sil ve vzdušném prostoru mluví také bývalý ministr obrany Lubomír Metnar. „Někteří politici v tomto duchu hovořili, a když to budu interpretovat po svém, tak si myslím, že spirála napětí a brutality ze strany Ruska se stále ještě roztáčí,“ uvedl. S Šedivým se shodl na nutnosti posílení dodávek protiraketových systémů a debatě o přísunu raket, které budou schopné vést palbu až na 300 kilometrů.
Urychlené dodání prvního z přislíbených systémů protivzdušné obrany IRIS-T SLM po ruských úderech už potvrdila Kyjevu německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Podle Marka Ženíška je v podpoře dodávek další munice v Česku shoda. „Je spíše třeba přesvědčit země, které ty zbraně mají, že to je jediná cesta, jak Putina odradit nebo ho zastavit,“ doplnil s odkazem na Německo.
Šedivý se v této souvislosti obává toho, že Putin bude chtít ještě eskalovat konflikt pomocí stále ničivějších zbraní. „Mluví se o využití taktických jaderných zbraní. Rusové mají ale ještě další možnost, a to jsou termobarické bomby, které jsou na hraně jaderných účinků. Obávám se, že se to stane, pokud budou Rusové dále prohrávat na hlavních operačních směrech,“ míní.
Rusko jako teroristický stát?
Násilnou ruskou reakci na ukrajinský postup odsuzují politici po celé Evropě. Například estonští poslanci budou projednávat označení Ruska za teroristický stát. Podobnou iniciativu ve sněmovně prosazuje šéf zahraničního výboru Ženíšek. Zároveň ale upozorňuje na případné dopady v případě takového prohlášení.
„Debata se nevede o tom, zda je Rusko teroristický stát, samo to totiž svými kroky potvrzuje. Spíše mluvíme o tom, co by takové označení Ruska znamenalo pro Českou republiku a jak v tom případě více zajistit bezpečnost země a jaké to má další konsekvence, které jsou pro mě až na druhém místě,“ naznačil témata dalších debat ve sněmovně.
Potvrdil rovněž, že podobné usnesení by měly schválit zahraniční a bezpečnostní výbory obou komor parlamentu. K plánovanému kroku se neutrálně vyjářil Metnar, podle nějž nejsou podobná memoranda prioritou. „Nejsem si jistý, že to je teď to nejdůležitější, čím se zabývat. Tím je, aby válka skončila. Žádná válka neskončila bez mírových jednání. Ukrajina ale musí mít své bojové síly takové, aby své jednání a vyjednaný mír si byla schopna udržet a byly dostatečným symbolem před případnou agresí,“ dodal.
