Americká sněmovna schválila balík pomoci Ukrajině, Izraeli a Tchaj-wanu

Nahrávám video

Zákonodárci v dolní komoře amerického Kongresu schválili dlouho očekávaný balík pomoci Ukrajině. V oddělených hlasováních kývli také na pomoc Izraeli a Tchaj-wanu a dalším zemím v Indo-Pacifiku. Předlohy ještě musí schválit Senát a podepsat prezident Joe Biden.

Ukrajinská část zákona počítá s poskytnutím pomoci za téměř 61 miliard dolarů. Pro se vyslovilo 311 kongresmanů, proti 112. Oznámení o výsledku hlasování o pomoci Ukrajině provázel ve Sněmovně reprezentantů potlesk a výkřiky nadšení. Někteří zákonodárci mávali ukrajinskými vlajkami.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že je za rozhodnutí, které drží chod dějin na správné cestě, vděčný.

Spojené státy byly ohledně podpory Ukrajiny pod velkým tlakem zahraničních partnerů, včetně Česka, jelikož Kyjev by podle nich bez pomoci z Washingtonu nemusel být schopný ustát očekávanou ruskou ofenzivu.

Balík pomoci Izraeli prošel většinou 366 hlasů ku osmapadesáti. Počítá s více než pěti miliardami dolarů na posílení systémů protivzdušné obrany, další prostředky mají doplnit různé vojenské zásoby. Předloha obsahuje také více než devět miliard dolarů určených na humanitární pomoc.

Děkuji, přátelé, děkuji, Ameriko.
Benjamin Netanjahu
izraelský premiér
20. 4. 2024

Pomoc Tchaj-wanu a dalším partnerům v Indo-Pacifiku zákonodárci v dolní komoře Kongresu přijali většinou 385 ku 34 hlasům. Předloha vyčleňuje takřka osm miliard dolarů (190 miliard korun) ve vojenské pomoci. Její zastánci v předchozí debatě zdůrazňovali, že zákon je klíčový pro americkou národní bezpečnost. Podpora tichomořských partnerů a spojenců podle nich předchází válce s Čínou a jejím expanzivním ambicím.

Biden tlačí na rychlé schválení v Senátu

Jako první kongresmani kývli na zákon, který by mohl vést k zákazu TikToku. Společnost ByteDance, která síť vlastní, by v případě schválení měla devět měsíců na prodej TikToku. Pokud by nevyhověla, došlo by k odstranění aplikace z amerických distribučních platforem. Tuto předlohu zákonodárci schválili většinou 360 ku 58 hlasům. Zákon také umožní přijmout rozsáhlé sankce vůči Íránu, například proti přístavům, rafineriím či výrobcům raket a dronů, nebo využití zmražených ruských aktiv k podpoře Ukrajiny.

Všechny předlohy prošly velkou nadstranickou většinou, ještě musí projít Senátem a následně je musí podepsat prezident Biden. Ten už vyzval horní komoru Kongresu k rychlému přijetí trojice zákonů, aby je mohl rychle podepsat. „Opatření vysílají jasnou zprávu o síle amerického vedení po celém světě,“ cituje AFP amerického prezidenta, který sobotní jednání označil za „historickou schůzi“.

Téměř 61 miliard dolarů pro Ukrajinu – z toho zhruba 23 miliard na doplnění amerických zásob, zbraní a zařízení; 11 miliard na financování současných amerických operací v regionu; téměř 14 miliard na pomoc s nákupem pokročilých zbraňových systémů a dalšího obranného vybavení pro Ukrajinu

Přes 26 miliard dolarů pro Izrael – z toho 5,2 miliardy na systémy protivzdušné obrany; 4,4 miliardy na doplnění obranného vybavení a služeb poskytovaných Izraeli; 3,5 miliardy na nákup moderních zbraňových systémů a dalších položek prostřednictvím programu financování zahraničních vojenských operací; 9,2 miliardy na humanitární pomoc

Přes osm miliard dolarů pro zabezpečení Indo-Pacifiku – z toho 3,3 miliardy na rozvoj ponorkové infrastruktury; dvě miliardy na zahraniční vojenskou pomoc Tchaj-wanu a dalším klíčovým spojencům; 1,9 miliardy na doplnění obranných systémů a služeb poskytovaných Tchaj-wanu a regionálním partnerům

Zdroj: CNN

Sumy vyčleněné pro jednotlivé zahraniční partnery USA se nerovnají přímé vojenské podpoře. Značné podíly z trojice balíků financování půjdou na doplnění amerických vojenských zásob, rozvoj vojenské infrastruktury či humanitární pomoc.

„Nesmíme se bát“

Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Mike Johnson původně jednotné zákonné opatření rozdělil na čtyři, aby zajistil, že odpor skupiny zákonodárců vůči jedné části nebude znamenat odmítnutí celého balíku, uvádí deník The New York Times (NYT). Média podotýkají, že Johnson zákony k hlasování na plénu předložil s podporou demokratů a navzdory opozici konzervativního křídla Republikánské strany.

V úvodu schůze od kongresmanů z obou stran zaznívaly apely na pomoc Ukrajině. Zákonodárci zdůrazňovali, že země jako Rusko, Írán, Severní Korea a Čína sledují, jak Spojené státy zareagují. Podotýkali například, že teď je chvíle na ukázku síly a přesvědčení.

Padala přirovnání k roku 1939, Hitlerovu nacistickému Německu a nutnosti odstrašit zločinné režimy. „Naši konkurenti spolupracují, aby podlomili západní hodnoty a demokracii. Nesmíme se bát, musíme být silní,“ prohlásil například texaský republikán a předseda výboru pro zahraniční věci Michael McCaul. Zdůraznil také, že Johnson „dal přednost národnímu zájmu před svým vlastním“.

Moskva a Peking se dívají

Naše dnešní činy sledují ve světě, Vladimir Putin se dívá, Si Ťin-pching se dívá, nesmíme opustit naše přátele a spojence, řekl oklahomský kongresman Tom Cole. Podobně demokratka z Connecticutu Rosa DeLaurová apelovala na pomoc spojencům, opak by považovala za hrubou chybu. V diskuzi pak zaznívala slova o „ose zla“, kterou tvoří Rusko, Írán, Čína a Severní Korea.

Spravedlivý mír a bezpečnost lze udržet jen silou.
Volodymyr Zelenskyj
ukrajinský prezident
20. 4. 2024

Proti podpoře Ukrajiny vystoupil texaský republikán Keith Self. Odkazoval se na to, že evropské HDP dalece převyšuje to ruské a evropští členové NATO nedodržují závazek vydávání dvou procent HDP na obranu. „Evropská unie může dělat víc. Pokud Spojené státy budou nadále financovat tuto snahu, Evropská unie neshromáždí politickou vůli dělat, co by dělat měla. Rusko je strategickým konkurentem USA, ale pro Evropu představuje větší ohrožení,“ nechal se slyšet Self.

Někteří kongresmani a kongresmanky apelovali na rozšíření pomoci Filipínám, které čelí tlaku ze strany Číny v Jihočínském moři.

Demokratický kongresman Gregory Meeks zdůraznil historický význam hlasování. „Někdy člověku nedochází, jak mohou jeho činy dopadnout na životy ještě nenarozených dětí. Toto plénum většinou spoléhá na většinu jedné strany, že prosadí svoji vůli, zatímco menšina pro ni nikdy nehlasuje,“ uvedl Meeks. „Demokraté si však uvědomují, jak je tento moment významný... pro bezpečnost svobodného světa,“ dodal.

Johnsonův program sobotní schůze přijalo plénum v pátek většinou 316 ku 94 hlasům, tedy s podporou demokratů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...