Moskva přijala delegaci Hamásu, popudila Izrael. Ohrožuje tím vlažné spojenectví

V Moskvě jednala delegace palestinského teroristického hnutí Hamás. Její členové hovořili s ruským náměstkem ministra i s íránskými diplomaty. Izrael zareagoval žádostí o vyhoštění členů delegace ze země. Rusko se na Blízkém východě dlouhodobě snaží vybudovat obraz mírotvůrce a alternativy Západu, svým jednáním ale dle některých analytiků riskuje, že poškodí vztahy s Izraelem.

Hamás podle BBC vysoce ocenil postoj ruského vůdce Vladimira Putina a ruské diplomacie k aktuální situaci. Delegaci Hamásu vedl jeden z čelných představitelů teroristického hnutí Músá abú Marzúk, který odsoudil současné útoky Izraele na Pásmo Gazy a zdůrazňoval, že Palestinci mají právo „bránit se sionistické okupaci všemi dostupnými prostředky“. Za ruskou stranu s Palestinci jednal náměstek ministra zahraničí Michail Bogdanov.

Delegace Hamásu vyzvala ke klidu zbraní, otevření hraničních přechodů a dodávkám humanitární pomoci do Gazy, shrnula BBC.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že s představiteli teroristů hovořilo o propuštění rukojmích držených v Pásmu Gazy, mezi nimiž jsou i lidé, kteří mají mimo izraelského také ruské občanství. Podle BBC se Hamás ve své zprávě z jednání o rukojmích nezmínil.

Následně v pátek ruská média citovala představitele Hamásu, že považují všechny své rukojmí za Izraelce, ať už mají jakýkoliv další pas, a nemůžou nikoho z nich propustit, dokud Izrael nebude souhlasit s příměřím.

Při čtvrtečních jednáních dala ruská strana najevo podporu vytvoření palestinského státu „v hranicích z roku 1967“ a s hlavním městem ve východním Jeruzalémě, uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. V roce 1967 během šestidenní války Izrael obsadil Pásmo Gazy, Západní břeh Jordánu a východní Jeruzalém. 

Popuzený Izrael

Návštěva Hamásu nebyla předem veřejně ohlášená, podotkl ruský nezávislý portál Meduza. Cesty teroristického hnutí do Ruska ale podle něj nejsou výjimkou. Rusko totiž na rozdíl od mnoha jiných států dlouhodobě udržuje s Hamásem kontakty. Současná návštěva je ale první od doby, kdy palestinští teroristé 7. října zaútočili na Izrael.

Izraelské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo Rusko, aby delegaci Hamásu vykázalo ze země. Moskva pozváním palestinských teroristů podporuje zvěrstva spáchaná bojovníky Hamásu, vzkázalo Kremlu.

Rusko věří, že je nezbytné udržovat kontakty se všemi stranami v izraelsko-palestinském konfliktu, prohlásil v pátek mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na obranu přítomnosti činovníků Hamásu v Moskvě. Dodal, že delegace se setkala se zástupci ruského ministerstva zahraničí, ale neměla žádné kontakty s Kremlem.

Jednání Hamásu s představiteli Íránu

Marzúk z vedení Hamásu v pátek jednal i s náměstkem íránského ministra zahraničí Alím Bágherím Kaním o příměří mezi Palestinci a Izraelem, uvedla ruská státní agentura TASS s odvoláním na vyjádření íránského velvyslanectví.

Podle zastupitelského úřadu Kaní při jednáních zdůraznil „principiální postoj“ Teheránu při podpoře Palestiny. „Prioritou Teheránu v jednáních se zahraničními stranami je okamžité přerušení bojů, poskytnutí pomoci palestinskému lidu a zrušení represivní blokády Pásma Gazy,“ citovala ruská agentura z íránského prohlášení.

TASS připomněl, že s íránským diplomatem jednal ve čtvrtek v Moskvě i náměstek ruského ministra zahraničí Bogdanov, který je současně Putinovým zvláštním zmocněncem pro Blízký východ. Oba diplomaté označili za nezbytné vyhlásit příměří a poskytnout humanitární pomoc palestinskému obyvatelstvu.

Zatímco obvinění, že Rusko předalo Hamásu zbraně, zůstávají neprokázaná, tak Moskva přinejmenším umožnila materiální podporu této skupiny. V předvečer útoků obdržel Hamás miliony dolarů prostřednictvím kryptografické burzy se sídlem v Moskvě, napsal server Carnegie Endowment for International Peace (CEIP).

Think-tank: Moskva Hamásu poskytuje legitimitu

V případě Hamásu se Moskva k této skupině dlouhodobě chová vstřícně a odmítá ji označit za teroristickou organizaci, jak to učinila řada jiných zemí. I po útocích ze 7. října ruské vedení dávalo najevo, že s Hamásem nechce přerušit vazby, napsal CEIP.

Rusko tak Hamásu poskytuje to, po čem teroristé nejvíce touží: legitimní uznání. Už v roce 2006, po historickém vítězství této skupiny nad Fatahem v parlamentních volbách, byl Putin mezi prvními světovými vůdci, kteří jí blahopřáli. Volební výhra znamenala pro Hamás nástup k moci v Pásmu Gazy, ze kterého o rok dříve odešly izraelské jednotky. Gaza měla být zkouškou pro budoucí nezávislý palestinský stát žijící v míru se svým židovským sousedem, míní think-tank Wilson Center.

Podpora palestinských bojovníků ze strany Moskvy je však stále motivována stejným důvodem: snahou posílit své postavení v zemích globálního Jihu. Rusko využívá aktuální situaci na Blízkém východě, aby upevnilo svůj postoj proti tomu, co Putin nazývá „neokoloniálním systémem mezinárodních vztahů“.

Rusko jako alternativa k Západu

Odtud pramení polovičatá reakce Kremlu na teroristické útoky ze 7. října, pokračující ochota jednat s Hamásem a v širším smyslu i jeho pomoc Palestincům v Gaze i na Západním břehu Jordánu. Tato ruská politika by měla být posuzována v kontextu snahy o získání statusu mírotvůrce, napsal CEIP. Ruským poselstvím pro Blízký východ je, že dominance USA v regionu přinesla katastrofální výsledky a v neposlední řadě válku mezi Izraelem a samotným Hamásem.

Ve svých prvních komentářích po vypuknutí konfliktu, které pronesl Putin na setkání s iráckým premiérem, poukázal na tento konflikt jako na „názorný příklad selhání politiky Spojených států na Blízkém východě“. Mezitím ministr zahraničí Sergej Lavrov na setkání s generálním tajemníkem Ligy arabských států odsoudil „destruktivní politiku“ Washingtonu v izraelsko-palestinském střetu, upozornil server Politico.

Rusko se snaží vytvořit dojem, že by bylo mnohem lepším prostředníkem a diplomatickým partnerem než kterákoliv ze západních mocností.

Jedná se pro něj o klíčovou otázku, protože podle CEIP se politici v Moskvě domnívají, že ať se na Blízkém východě stane cokoliv, pravděpodobně se to přenese i do Ruska. Důvodem k tomu je geografická blízkost a politické i ideologické vazby kavkazských republik na muslimské obyvatelstvo Blízkého východu.

Křehké vztahy s Jeruzalémem

Je však také potřeba připomenout, že Rusko v posledních dvou desetiletích budovalo vztahy také s Izraelem, i když se snažilo se udržet dobré vazby s jeho úhlavními nepřáteli v Teheránu, Damašku a Gaze.

V době mezinárodní izolace Ruska po jeho invazi na Ukrajinu se Izrael zdržel sankcí vůči Moskvě nebo vyzbrojování Kyjeva. To by se mohlo změnit, napsala agentura AP

Pro Izrael bude tato válka pravděpodobně znamenat zlom v jeho vztazích s Ruskem, odhaduje Wilson Center. Netanjahu se dlouhá léta pyšnil svými blízkými vztahy s Putinem, ale byl posledním regionálním lídrem, kterému ruský vůdce po masakru Hamásu zavolal – dlouhých devět dní poté, co k němu došlo. V tomto telefonátu Putin konečně vyjádřil soucit s Izraelci. Ale s tím, jak se stále více utužuje spojenectví Ruska s Teheránem a jak Teherán podporuje nepřátele Izraele Hamás a Hizballáh, se zdá, že vztahy Netanjahua a Putina mohou být nyní u konce, míní think-tank.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...