Západ hledá spojence mezi ostrovními státy v Tichomoří. Tento týden oblast kromě amerických ministrů navštívil i francouzský prezident. Postoj dlouho přehlížených a nerozvinutých zemí zásadně ovlivňuje bezpečnost v oblasti, kde získává převahu Čína.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zjišťuje u vesničanů v Nové Kaledonii, jak vypadají změny klimatu v praxi, tedy stoupající hladina moře, eroze pobřeží či střídání sucha a bouří. „Otevíráme novou kapitolu a začínáme nové věci. Musejí se ale zakládat na duchu spolupráce a respektu,“ sdělil Macron.
Zamířil i do Papuy Nové Guineje a Vanuatu. Na ostrovy v Tichomoří silně dopadá oteplování planety. Oceán se okyseluje, hynou korálové útesy a ubývá ryb. Nerozvinuté země ještě více chudnou. Demokratický svět je desetiletí přehlížel, dokud nepřišla Čína. Teď se o ně vede geopolitický zápas.
„Světový řád založený na právu je narušen snahou nových imperiálních mocností ohrozit ho. Tento nový imperialismus je základem nového kolonialismu,“ podotýká Macron. Po Indopacifiku cestují i američtí ministři obrany a zahraničí.
Peking se dohodl se Šalamounovými ostrovy
Ostrovní státy v Jižním Tichomoří mají velký strategický význam. Za druhé světové války byla kontrola nad nimi zásadní pro zásobování a přesuny vojsk. Pokud by v oblasti došlo k vojenskému konfliktu třeba kvůli Tchaj-wanu, bude to podobné.
Washington pracuje na přístupu pro armádu do Papuy Nové Guineje výměnou za investice do infrastruktury. Za pár týdnů tam dorazí americká loď. „Dokončili jsme důležitou dohodu o lodní dopravě, která znamená lepší spolupráci při prosazování námořního práva. Pomůže řešit nelegální rybolov a obchod s lidmi ve vaší výlučné ekonomické zóně,“ prohlásil směrem k této zemi americký ministr obrany Lloyd Austin.
Peking je v Tichomoří hlavním investorem. Zatím nedostal, co chtěl, ale dosáhl dílčích úspěchů. Se Šalamounovými ostrovy má dohodu, která umožňuje kotvit válečné lodě v blízkosti Austrálie.
