Ministři vnitra EU jednali o uprchlících a hraničních kontrolách. Rakušan apeluje na spolupráci s balkánskými státy

Nahrávám video
Ministři vnitra EU jednali v Lucemburku
Zdroj: ČT24

V Lucemburku jednali unijní ministři vnitra o současné migrační situaci. Podle českého zástupce Víta Rakušana (STAN) je nutné spolupracovat s balkánskými státy, zejména Srbskem. Ministr zároveň oznámil, že se se slovenským protějškem Romanem Mikulcem shodli na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na vytvoření nové dohody o policejní spolupráci. Rakušan před začátkem jednání zmínil, že evropským partnerům představí návrh k reformě azylové a migrační politiky, který „hledá rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností“.

„České předsednictví představí pokrok v této sféře azylové a migrační politiky a hlavním bodem našeho návrhu je najít rovnováhu mezi solidaritou a zodpovědností,“ řekl ministr před začátkem jednání. 

Jednání o společném zvládání imigrace v Evropské unii dlouhodobě váznou, přičemž hlavním kamenem úrazu je otázka podpory zemí, které jsou migračním vlnám vystaveny nejvíce. Rakušan minulý měsíc avizoval, že české předsednictví před radou předloží členským zemím návrh, který počítá s „dobrovolnou flexibilní solidaritou“.

Server EU Observer na začátku měsíce napsal, že český plán hovoří o „mechanismu povinné, ale flexibilní solidarity“. Ten by dával členským zemím možnost rozhodnout se, jak pomoci zemi potýkající se s velkým počtem žadatelů o azyl, státy by ovšem nějakou formu podpory musely nabídnout.

„Kromě flexibilní solidarity má existovat i flexibilní zodpovědnost. To víceméně znamená, že státům, které se ocitnou pod opravdu velkým migračním tlakem, má být třeba umožněno zjednodušit nějaké procedury či podobně,“ vysvětlil návrh Rakušan. Zavedení by považoval za velký úspěch českého předsednictví.

Role Balkánu

Významným bodem jednání byl vývoj kolem migrantů přicházejících do EU ze Srbska a dalších balkánských zemí přes takzvanou balkánskou cestu. To zvyšuje napětí mezi členskými zeměmi a přináší zavádění kontrol na vnitřních hranicích Unie. 

Právě Srbsko je v souvislosti se zesílenou imigrací z Balkánu nejvíce skloňovaným aktérem. Do EU totiž poslední dobou ve větších počtech nelegálně přicházejí lidé ze zemí jako Indie, Tunisko a Burundi. „Srbsko má s EU bezvízový styk, zároveň ho má ale také s řadou migračních zemí v Asii a Africe. Mnozí lidé proto do Srbska přijíždějí s nadějí, že se odsud dostanou dál do Evropy,“ vysvětluje zpravodaj ČT Petr Obrovský.

Nahrávám video
Zpravodaj Petr Obrovský k jednání unijních ministrů vnitra
Zdroj: ČT24

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová jednala se srbským prezidentem Aleksandarem Vučićem, který přislíbil, že Bělehrad svoji vízovou politiku s EU do konce roku sladí. „Komise víceméně od Srbska chce něco nazpět za umožnění bezvízového pohybu po Evropě,“ říká Obrovský. 

„Je veledůležité jednat s nejvíce zasaženými západobalkánskými státy. S eurokomisařkou se chystáme jednat v Albánii, já chci také zařídit bilaterální vyjednávání se Srbskem. Pokud se nám podaří snížit příliv v balkánské trase, můžeme uvažovat o zrušení nepříjemných opatření, jako jsou kontroly hranic,“ míní Rakušan. 

Napětí mezi členskými státy

Statistiky unijní agentury pro pohraniční stráž Frontex za uplynulých devět měsíců ukazují, že migrační čísla jsou vůbec nejvyšší od uprchlické krize v roce 2016. „Frontex zaznamenal 228 tisíc lidí, kteří se pokusili nelegálně překročit vnější schengenskou hranici, a eviduje nárůsty ve všech migračních trasách. Na balkánské trase je ten nárůst až o 170 procent,“ shrnuje Obrovský.

Zesílený migrační proud vede k napětí ve střední Evropě, některé státy začaly spouštět kontroly na hranicích. Poté, co česká vláda ve snaze zastavit příliv migrantů zavedla kontroly na hranici se Slovenskem, začaly mezi Prahou a Bratislavou panovat neshody. Výsledkem byl mimo jiné spor kolem vracení migrantů zachycených po nelegálním vstupu do Česka.

Po příjezdu do Lucemburku Mikulec řekl, že migrační problémy nelze vyřešit bilaterálně a že je potřeba diskuse na úrovni EU. „Naším řešením je přísná ochrana vnější hranice Schengenu. Náš vzkaz našim kolegům bude velmi silný,“ dodal.

Rakušan během jednání oznámil, že se se svým slovenským protejškem shodl na tom, že Praha a Bratislava budou společně pracovat na úpravě smlouvy o vracení migrantů a na nové dohodě o policejní spolupráci. Při jednání s protějšky z EU se ministr setkal také s německou ministryní vnitra Nancy Faeserovou, která mu podle něj potvrdila, že Berlín nemá v úmyslu zavádět kontroly na hranicích s Českem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
Právě teď

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 1 hhodinou

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 3 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 5 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...