Mezinárodní trestní soud vydal zatykač na Vladimira Putina

Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Rusko zatykač považuje za nepřijatelný a pobuřující.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl.

Český prezident Petr Pavel označil rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu vydat zatykač na Putina za správné. Únosy děti by rozhodně neměly být tolerovány, uvedl.

Vydání zatykače na Putina pro podezření z válečných zločinů ukazuje, jak brutálně a v rozporu s mezinárodním řádem Rusko postupuje, zmínil na Twitteru premiér Petr Fiala (ODS). 

České ministerstvo zahraničí vítá, že ICC vydal zatykač na Putina a že tak učinil v krátké době. Na dotaz ČTK to uvedl ministr Jan Lipavský (Piráti). Putin je podle něj odpovědný za válečné zločiny a za zločin agrese. 

„Putin má stát před soudem. Velmi vítáme, že ICC k tomuto kroku přistoupil, a oceňujeme, že to zvládl v tak krátké době,“ uvedl Lipavský.

„Nechat unášet bezbranné děti mu problém nedělá. Čelit tváří v tvář důsledkům – k tomu mu odvaha chybí,“ napsala na Twitteru předsedkyně sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. „Za zvěrstva, která Rusko na Ukrajině páchá, je diktátor Putin osobně zodpovědný. Je jedině správně, že tribunál v Haagu zatykač na válečného zločince vydal,“ doplnila.

„Nebudeme si nic nalhávat. Zatykač je nevymahatelný. Putina nejspíš zlikviduje jeho nástupce. Závažné zločiny je ale třeba dále vyšetřovat, sbírat důkazy a svědectví. Lidé, kteří jsou v klíčových funkcích Ruské federace, budou také voláni k odpovědnosti za tuto zbytečnou válku,“ uvedl stínový ministr zahraničí Jaroslav Bžoch (ANO).

Podle šéfa diplomacie Evropské unie Josepa Borrella je vydání zatykače jen začátkem pohnání Ruska k odpovědnosti za „zločiny a krutosti“ páchané na Ukrajině, citovala agentura Reuters. „Toto je důležité rozhodnutí pro spravedlnost ve světě i pro lidi na Ukrajině. Je to pouhý začátek procesu, který přivede Rusko a jeho vedení k odpovědnosti za zločiny a zvěrstva páchaná na Ukrajině. Beztrestnost nemůže existovat,“ citovala Borrella agentura AFP.

Rusko: Mezinárodní trestní soud neuznáváme

Prokurátor haagského soudu vyšetřuje počínání Ruska na Ukrajině od začátku invaze. Prověřuje také podezření na vraždění, mučení nebo znásilňování, stejně jako útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Podle zpravodaje České televize v Bruselu Petra Obrovského je tedy možné, že další zatykače budou následovat. „Pokud by se podle Římského statutu Putin vydal do kterékoli ze zemí, které jej podepsaly, je možné, že bude zatčen,“ uvedl zpravodaj Obrovský.

Zpravodaj ČT v Rusku Karel Rožánek dodal, že reakce byla velmi rychlá. Mluvčí ministerstva zahraničních věcí Maria Zacharovová zopakovala, že Rusko neuznává Mezinárodní trestní tribunál v Haagu a rozhodnutí vydat zatykač na Putina nemá pro Rusko žádný význam. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova je z pohledu mezinárodního práva toto rozhodnutí bezvýznamné. Řekl, že pro Rusko je vydání zatykače na hlavu jejich státu nepřijatelné a pobuřující.

Bílková: Je to historický krok

„Je to historický krok, ještě nikdy se nestalo, že soud vydal zatykač na vedoucího představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti,“ uvedla Veronika Bílková, členka expertní komise OBSE pro Ukrajinu z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. 

Nejjednodušší z hlediska práva by podle ní bylo, kdyby Rusko svého představitele do Haagu samo vydalo. Obdobně se to stalo u bývalého prezidenta Pobřeží slonoviny, který byl obviněn už poté, co skončil v úřadu.

Nahrávám video

Jinak pravomoci soudu nejsou velké. „Na druhou stranu, zatykač tady je a to něco znamená nejen pro Rusko, ale i pro další státy,“ zmínila. Pokud by se tedy Putin dostal na území některého ze států, který ratifikoval Římský statut, což je přes 120 států, tak takový stát by měl povinnost Putina nebo uvedenou zmocněnkyni zatknout a vydat je ke stíhání do Haagu. „Minimálně se tím omezí cestovatelské plány Putina a té zmocněnkyně,“ dodala. 

Zmínila také, že tento soud nevede jednání v nepřítomnosti obviněného.

„Já si myslím, že se jedná o skutečně bezprecedentní událost,“ říká Jan Šír z Institutu mezinárodních studií FSV UK. „Ještě před dvěma nebo třemi lety řada evropských státníků považovala Vladimira Putina za někoho, s kým je možné udržovat normální vztahy. Teď ta jeho pravá podstata byla pojmenována.“

Symbolický význam v zatykači vidí i europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). V Událostech, komentářích řekl, že je také dobře zvolen čin, pro který je Putin stíhán. „Právníci často debatují, co všechno je možné u toho trestního soudu žalovat, není to třeba agrese, což je v případě útoku na Ukrajinu chyba. Proto se vedla i diskuze, že by vznikl zvláštní tribunál.“

„Jak od začátku války hovoříme o tom, že dochází k porušování mezinárodních právních norem, tak tady máme nějaký konkrétní bod, o který se můžeme opřít,“ říká europoslanec Ondřej Kovařík (ANO). „Stejně tak, jako se bavíme o tom, že ti, kteří jsou odpovědni za páchání válečných trestných činů, by neměli ujít spravedlnosti,“ dodal.

Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24
Mezinárodní trestní soud v Haagu
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 23 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...