Mezinárodní soudní dvůr připustil žalobu Íránu na americké sankce

Nahrávám video

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) ve středu rozhodl, že se může zabývat žalobou, kterou podal Írán na Spojené státy kvůli hospodářským sankcím. Podle Teheránu jimi USA porušují starou smlouvu o ekonomických a konzulárních vztazích uzavřenou v roce 1955. Tehdy panovaly mezi oběma státy přátelské vztahy. ICJ se označil ve věci za příslušný soud a íránskou žalobu za přípustnou. Teherán přivítal rozhodnutí jako své vítězství. USA vyjádřily nad rozhodnutím zklamání.

Írán se na Mezinárodní soudní dvůr obrátil v roce 2018 poté, co tehdejší americký prezident Donald Trump uvalil na zemi ekonomické sankce. Krok následoval po rozhodnutí Washingtonu odstoupit od smlouvy o íránském jaderném programu z roku 2015.

Současný americký prezident Joe Biden se chce k dohodě vrátit. Zatím ale mezi Washingtonem a Teheránem nepanuje shoda na tom, jaké kroky je na cestě k tomuto cíli třeba podniknout.

Projednávání u soudu nejspíš potrvá několik let

USA minulý rok ICJ požádaly, aby íránské žádosti o projednání žaloby nevyhověl. Podle Washingtonu se Írán mylně dovolává smlouvy z roku 1955. Soud nyní ale sdělil, že americké námitky zamítl. Následovat by tak mělo hlavní líčení. Kdy začne, není jasné. Agentura DPA připomněla, že řízení u ICJ trvají i několik let.

Pakt z roku 1955 USA a Írán uzavřely dlouho před islámskou revolucí, která zpřetrhala jejich vazby. Země neudržují diplomatické vztahy od roku 1980. Írán nyní trvá na tom, že může nárok na plnění této úmluvy uplatnit, protože se týká ekonomických vztahů, jež nynější sankce zásadním způsobem ovlivňují.

Analytik Metropolitní univerzity Praha Břetislav Tureček řekl pro Horizont ČT24, že Teherán se snaží ukázat, že jsou to Američané, kdo porušují smlouvy. Jde však podle něho spíše o PR cvičení. Současnou situaci hodnotí jako vzájemné oťukávání a ukazování svalů.

Jednání o smlouvě o íránském jaderném programu, která jsou pozorně sledována, pak může ovlivnit i červnové prezidentské volby v Íránu, naznačil Tureček.

Kdo udělá první krok?

„Nové vítězství pro Írán,“ komentoval ve středu rozhodnutí ICJ na Twitteru íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf. Tribunál ale nemá nástroje, jak případný verdikt o zrušení sankcí vynutit. Teherán tak sází i na tradiční metody. Hrozí dalším obohacováním uranu a vyzývá Spojené státy, aby se vrátily k jaderné dohodě.

„Jsme připraveni splnit naše závazky ve chvíli, kdy uvidíme, že Spojené státy plní ty své,“ uvedl Zaríf.

Nová americká vláda naznačila, že má zájem smlouvu o íránském jaderném programu obnovit. Bidenova administrativa si od ní slibuje zabránění Teheránu v zisku jaderné zbraně a také uklidnění regionálních konfliktů od Sýrie po Jemen. Jednání ovšem Washington podmiňuje prvním krokem Teheránu – má opět dodržovat podmínky jaderné dohody.

„Samozřejmě jsme s Íránci nevedli žádná jednání. A nečekal bych, že k nim dojde, pokud nám nevyjdou vstříc,“ uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Zároveň řekl, že USA jsou zklamány rozhodnutím soudu. „Velmi si Mezinárodního soudního dvora vážíme. Jsme ale zklamáni, že nepřijal naše závažné právní argumenty poukazující na to, že íránská žádost nespadá pod pravomoc tohoto soudu,“ řekl Price.

Komentátoři americkou reakci nepovažují za odmítnutí, ale spíš za pokus získat čas. „Bidenův zahraničněpolitický tým ještě není plně obsazen. Nejspíš není schopen rozhodovat. Když ale bude zpoždění vydávat za neústupnou vyjednávací pozici, může prezident vypadat silně pro své domácí publikum,“ řekl zakladatel Národní rady Íránců v Americe Trita Parsi.

Soud nemá žádné pravomoce

Soud už v roce 2018 vydal předběžné opatření, kterým nařídil USA, aby zrušily ty ze sankcí, které mají vliv na humanitární dovoz a služby zajišťující bezpečnost íránského letectví.

ICJ, který sídlí v Haagu, je soudním orgánem OSN a řeší právní spory mezi státy. Proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat. Soud ale nemá žádné pravomoci, jak státy donutit, aby se jeho rozhodnutím řídily. USA i Írán už v minulosti některé verdikty ICJ ignorovaly.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...