Mezinárodní měnový fond snížil kvůli válce na Ukrajině odhad růstu světové ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) snížil odhad letošního růstu světové ekonomiky na 3,6 procenta, zatímco dosud růst odhadoval na 4,4 procenta. Hospodářské vyhlídky se podle fondu zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Moskvu k ukončení agrese. Ruská ekonomika letos podle prognózy MMF klesne o 8,5 procenta, ještě loni jí předpovídal růst o 2,8 procenta. Růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta.

  • 0:00

    Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.

  • 22:29

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.

    "Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.

  • 21:20

    Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.

    "Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.

„Ekonomické škody způsobené tímto konfliktem přispějí k výraznému zpomalení růstu globální ekonomiky,“ konstatoval MMF. Loni světová ekonomika vzrostla o 6,1 procenta po poklesu o 3,1 procenta v předchozím roce, kdy hospodářskou aktivitu po celém světě tvrdě zasáhla pandemie covidu-19.

MMF nyní předpokládá, že v příštím roce světová ekonomika vykáže růst o 3,6 procenta, což by bylo stejné tempo, jaké měnový fond očekává i letos. Jeho lednová prognóza, která byla aktualizací podzimního výhledu, hospodářský růst na příští rok odhadovala na 3,8 procenta.

Fond upozornil, že válka na Ukrajině vedle zpomalování hospodářského růstu vede i k zesilování inflačních tlaků. „Válka způsobila další růst cen komodit a zintenzivnila výpadky v dodavatelských řetězcích, což přispívá k inflaci,“ uvedl fond. Inflace podle něj zůstane na zvýšené úrovni delší dobu, než se dříve předpokládalo.

Růst v eurozóně zpomalí na 2,8 procenta, v USA na 3,7

Měnový fond očekává, že hospodářský růst v eurozóně v letošním roce zpomalí na 2,8 procenta z loňských 5,3 procenta. V lednu přitom letošní růst ekonomiky eurozóny fond odhadoval na 3,9 procenta. Odhad letošního růstu ve Spojených státech, které jsou největší ekonomikou světa, fond snížil na 3,7 procenta z dosud předpokládaných čtyř procent. Odhad růstu čínské ekonomiky pak MMF zhoršil o 0,4 procentního bodu na 4,4 procenta.

Ukrajinská ekonomika se letos podle prognózy propadne o 35 procent. „Tento tvrdý kolaps je přímým důsledkem invaze, destrukce infrastruktury a exodu obyvatel,“ poznamenal fond. „I v případě, že by válka brzy skončila, ztráta životů, destrukce fyzického kapitálu a odliv obyvatel výrazně zbrzdí ekonomickou aktivitu na mnoho příštích let,“ upozornil.

Nahrávám video

Zpomalí i česká ekonomika

Podle prognóz MMF růst české ekonomiky letos zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. V listopadu přitom pravidelná mise MMF v Česku letošní růst odhadla na 3,5 procenta.

Navzdory zhoršení výhledu je MMF ohledně letošního vývoje české ekonomiky optimističtější než české ministerstvo financí. Na příští rok počítá nejnovější prognóza fondu se zrychlením tempa růstu české ekonomiky na 4,2 procenta. Fond rovněž predikuje, že inflace v Česku se letos vyšplhá na devět procent, zatímco loni činila 3,8 procenta. Na příští rok měnový fond očekává pokles inflace na 2,3 procenta. 

Navzdory předpokládanému zpomalení ekonomiky počítá MMF v letošním roce s poklesem míry nezaměstnanosti v Česku na 2,5 procenta z 2,8 procenta v loňském roce. Příští rok fond očekává další pokles, a to na 2,3 procenta.

České ministerstvo financí ve své dubnové prognóze snížilo odhad růstu tuzemské ekonomiky na letošní rok na 1,2 procenta z lednové předpovědi 3,1 procenta. Odhad průměrné celoroční inflace naopak zvýšilo, a to na 12,3 procenta z dosud předpokládaných 8,5 procenta. Odhady jsou ale kvůli válce nejisté. 

Rusko opouští další velká firma

Německý výrobce spotřebního zboží Henkel se v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině rozhodl ukončit své podnikatelské aktivity v Rusku. Firma v zemi zaměstnává zhruba dva a půl tisíce lidí, kterým bude ještě po nějakou dobu vyplácet mzdy. „Henkel bude se svými týmy v Rusku pracovat na podrobnostech, aby zajistil řádný průběh (ukončení aktivit),“ uvedla společnost. Upozornila, že náklady spojené s odchodem z Ruska zatím nelze vyčíslit.

Společnost Henkel v prohlášení odsoudila útok ruských vojsk na Ukrajinu i násilí páchané na civilistech. „Naší prioritou zůstává dělat vše pro to, abychom podpořili své kolegy a kolegyně na Ukrajině,“ okomentoval rozhodnutí předseda představenstva Carsten Knobel.

Firma už začátkem března v reakci na ruský útok na Ukrajinu oznámila zastavení všech plánovaných investic v Rusku i přerušení reklamních a sponzorských aktivit v této zemi. Tehdy ale ještě neohlásila zastavení výrobních aktivit, což se na valné hromadě stalo terčem kritiky ze strany akcionářů, kteří se obávají dopadů na pověst podniku, upozornila agentura DPA.

Henkel vyrábí například prací prášky, produkty pro péči o vlasy či lepidla. V Česku firma působí od roku 1991. Divize Henkel Česká republika má podle svých internetových stránek přibližně 250 zaměstnanců, jeden výrobní závod a jedno kancelářské pracoviště.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů, kteří volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
před 26 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 17 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami
Načítání...