Emiráty zadržely tři podezřelé z vraždy rabína

Nahrávám video

Ve Spojených arabských emirátech (SAE) našli tělo pohřešovaného izraelsko-moldavského rabína. Ministerstvo vnitra SAE oznámilo, že tamní úřady zadržely tři osoby podezřelé z rabínovy vraždy. Podle úřadu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua jde o antisemitský incident a vraždu. Židovský stát už varoval občany před cestami do Emirátů.

Od čtvrtka pohřešovaný občan Izraele a Moldavska Cvi Kogan působil v Emirátech jako zástupce významné ortodoxní skupiny Chabad. V Dubaji mimo jiné vedl obchod s košer potravinami Rimon Market. Koganova manželka je neteří rabína Gavriela Holtzberga, který byl zabit při teroristických útocích v Bombaji v roce 2008.

Jak dříve informovala BBC, případ vyšetřovala izraelská zpravodajská služba Mosad s podezřením na „teroristický incident“, zatímco místní úřady v týdnu potvrdily pátrací operaci. Podle AP měly úřady od začátku podezření, že Kogan mohl být unesen.

„Emirátské úřady zadržely v rekordním čase tři pachatele vraždy Cviho Kogana, moldavského státního příslušníka dle jeho dokladů totožnosti v době jeho vstupu do Spojených arabských emirátů, kde pobýval,“ uvedlo podle státní tiskové agentury ministerstvo vnitra s odkazem na zadržené podezřelé osoby, aniž upřesnilo jejich totožnost. Dodalo, že využije „všech svých zákonných pravomocí, aby rozhodně a nesmlouvavě reagovalo na jakékoli akce ohrožující společenskou stabilitu či takové pokusy“.

Představitel izraelského ministerstva zahraničí agentuře Reuters potvrdil, že rabínovo tělo se našlo v neděli. Identitu podezřelých podle něj Izrael nezná.

Izraelský poslanec Ajúb Kará dle Reuters uvedl, že existují náznaky, že vyšetřovatelé mají podezření na zapojení Íránu. Íránské velvyslanectví v SAE v reakci sdělilo, že „kategoricky odmítá obvinění z účasti Íránu na vraždě této osoby“.

„Nelidský“ čin

„Stát Izrael bude všemi prostředky usilovat, aby se domohl spravedlnosti vůči zločincům odpovědným za jeho smrt,“ stojí v nedělním prohlášení úřadu izraelského premiéra.

Prezident Jicchak Herzog řekl, že truchlí „se zármutkem a rozhořčením“ nad vraždou rabína. „Tento odporný antisemitský útok je připomínkou nelidskosti nepřátel židovského národa,“ napsal na síti X. „Neodradí nás od dalšího růstu vzkvétající komunity ve Spojených arabských emirátech nebo kdekoli jinde – zvláště s pomocí chabadských vyslanců po celém světě,“ zdůraznila hlava státu podle serveru Times of Israel.

Herzog věří, že Emiráty udělají vše pro to, aby vrahy postavily před soud. Izraelské úřady už nicméně podle BBC varovaly občany, aby do Emirátů cestovali pouze z „nezbytných důvodů“, a to kvůli „teroristické činnosti“, jež představuje „reálné riziko pro Izraelce“, kteří sem cestují nebo zde pobývají.

Normalizace vztahů narušená Gazou

Emiráty navázaly formální vztahy s Izraelem na základě takzvaných abrahámovských dohod, které zprostředkovaly v roce 2020 Spojené státy vedené tehdejším prezidentem Donaldem Trumpem. Spekulovalo se i o dohodě Jeruzaléma se Saúdskou Arábií, ta však trvala na vzniku palestinského státu.

Za posilováním regionální spolupráce se židovským státem stála hlavně společná hrozba; šíitský Írán a obavy sunnitů z rostoucího vlivu Teheránu na Blízkém východě, ale také z možného vývoje nukleárních zbraní. Trump jadernou smlouvu s Íránem vypověděl a administrativě Joea Bidena se nepodařilo vyjednat novou.

Dohody posílily vzájemný obchod a cestovní ruch, přechodně však zastínily osud Palestinců spoléhajících na podporu arabských států v regionu.

Opětovné ochlazení izraelsko-arabských vztahů odstartovala před rokem izraelská ofenziva v Pásmu Gazy, kterou židovský stát reagoval na brutální útoku teroristů z Hamásu. Izraelská vojenská operace si podle místních úřadů ovládaných Hamásem vyžádala už desetitisíce životů a kritika Jeruzaléma spolu s výzvami k příměří sílí i na Západě, včetně USA, jež jsou považovány za klíčového spojence Jeruzaléma.

Emiráty odsoudily útok Hamásu jako „vážnou eskalaci“ a udržovaly vztahy se židovským státem i během války v Gaze. Důrazně ale odsoudily izraelské počínání v palestinské enklávě, které podle nich porušuje lidská práva. Vedení země opakovaně vyzvalo k okamžitému příměří, ochraně civilistů a zajištění humanitární pomoci lidem v Gaze.

Požadavek na palestinský stát

V září pak Emiráty zdůraznily, že nepodpoří Izrael v jeho poválečném plánu pro Gazu, pokud současně nevznikne stát Palestina. Netanjahuova vize, kterou zveřejnil v květnu, měla přinést Palestincům prosperitu. Zahrnovala investice do přístavů, solární energie, výroby elektromobilů a přínosů z nově objevených plynových polí v Gaze, uvedla al-Džazíra.

Plán sestával ze tří fází, tedy od „data vítězství“ nad Hamásem až do roku 2035, a Palestinci si ho měli řídit pod dohledem Izraele a koalice arabských států, včetně Emirátů, Saúdské Arábie, Egypta, Bahrajnu, Jordánska a Maroka.

„Až bude vytvořena palestinská vláda, která splní naděje a aspirace bratrského palestinského lidu a bude se vyznačovat integritou, kompetencí a nezávislostí, SAE budou plně připraveny poskytnout této vládě všechny formy podpory,“ zdůraznila diplomacie SAE.

Načítání...

Židovská komunita v SAE

Židé žili v SAE i v desetiletích před podpisem normalizační dohody, svoji víru však praktikovali v soukromí. V únoru 2023 byla v Abú Dhabí otevřena první oficiální synagoga. Ta zůstává otevřena dodnes, nicméně činnost několika neoficiálních synagog v Dubaji byla z bezpečnostních důvodů pozastavena po teroristických útocích Hamásu z loňského 7. října.

O počtech Židů v SAE neexistují žádné úřední statistiky, ale židovská uskupení odhadují, že komunita má několik tisíc členů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V parlamentních volbách na Kypru si připsala zisky krajní pravice i nováčci

V nedělních parlamentních volbách na Kypru posílila krajní pravice. Do parlamentu se dostali i nováčci hlásající boj proti korupci a influenceři, vyplývá z výsledků, které podle analytiků změní politickou scénu na ostrově. K volbám v neděli přišlo něco málo přes půl milionu Kypřanů a volili 56 zákonodárců. Volby byly považovány za lakmusový papírek trendů před prezidentskými volbami za dva roky, píše Reuters.
01:04Aktualizovánopřed 27 mminutami

Telegraph: Evropské země odmítají pomoc Ukrajině podle požadavku Rutteho

Velké evropské země včetně Francie či Británie odmítají poskytovat Ukrajině 0,25 procenta svého HDP na vojenskou pomoc, jak minulý týden navrhl generální tajemník NATO Mark Rutte na jednání ministrů zahraničí aliančních zemí ve Švédsku. Informoval o tom v neděli britský deník The Daily Telegraph.
04:13Aktualizovánopřed 30 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 14 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 16 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 23 hhodinami
Načítání...