První kolo francouzských parlamentních voleb skončilo jen velmi těsným vítězstvím koalice Spolu prezidenta Emmanuela Macrona. Před levicovou formací NUPES Jeana-Luka Mélenchona má náskok jen zhruba desetinu procenta. Zásadní tak bude výsledek druhého kola v neděli.
Centristická koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona ziskem 25,75 procenta hlasů těsně zvítězila v nedělním prvním kole francouzských parlamentních voleb před levicovou formací NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie), která dostala 25,66 procenta hlasů.
Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové má 18,68 procenta hlasů a jemu blízké Znovudobytí! Ériya Zemmoura 4,24 procenta. Konzervativní Republikáni Christiana Jacoba získali 10,42 procenta hlasů.
K urnám přišlo 47,5 procenta voličů, což média označují za historicky nízkou účast.
Podle projekcí agentury Elabe bude mít Spolu v 577místném parlamentu po druhém kole 260 až 300 křesel a levice zaznamená svůj největší vzestup od roku 2017 s počtem mandátů mezi 170 až 220.
Podle zástupců levice nebyly započteny některé hlasy
Jeden z Mélenchonových spojenců Manuel Bompard, který kandidoval v Marseille, o správnosti výsledků pochybuje. Podle něj NUPES dostala o dvě stě tisíc hlasů více, než bylo do výsledků započítáno. Bompard ale své tvrzení ničím nedoložil.
Také Mélenchon obvinil ministerstvo vnitra z manipulace a nezapočtení některých hlasů. „Oni (levice) vždycky zpochybňují čísla (…) Je to jejich specialita,“ reagoval podle agentury Reuters náměstek ministra financí a bývalý vládní mluvčí Gabriel Attal.
Po prvním kole Mélenchon kromě zpochybnění započtených hlasů také řekl, že „šance levice na historický úspěch jsou podle jeho soudu naprosto neuvěřitelné,“ uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd. „Experti považují tento výsledek za varování (…) Nově vzniklá levicová koalice si vedla velmi dobře,“ doplnil.
Šmíd upozornil, že Mélenchonova formace musí v parlamentu získat převahu, aby mohla blokovat reformy prezidenta Macrona. „Pokud se mu to nepodaří a jeho poslanci se nedostanou do Národního shromáždění tak, aby mohli výrazně reformy ovlivnit, (…) tak už naznačil, že je budou ovlivňovat jinak. Samozřejmě tím, že vyjdou do ulic,“ upozornil Šmíd.
Podle agentury Reuters nedokázal znovuzvolený prezident Macron stavět na svém úspěchu a v atmosféře narůstající inflace a cen bydlení dovolil levicovému Mélenchonovi, aby jej vykreslil jako politika se zájmem bránit bohaté, a nikoliv rodiny ve finanční nouzi.
Těsné vítězství Spolu ale hájí například Olivia Grégoireová, mluvčí Macronovy koalice, podle níž je volební převaha „ve většině volebních obvodů“ po pěti letech v parlamentu během zdravotnické krize a války na Ukrajině úspěchem. „Je to působivý výsledek prezidenta, který má (politický) projekt pro tuhle zemi, ne pro zablokování této země,“ uvedla Grégoireová.
V prvním kole nepřišla k urnám ani polovina voličů
Premiérka za pravicové uskupení Spolu Élisabeth Borneová následně uvedla, že historicky nízká volební účast je varováním. „Mluvila o reformě volebního systému. Od roku 2002 stále méně a méně lidí chodí volit (…) Z toho chce vyvodit důsledky a vymyslet systém, který by přilákal více voličů,“ poznamenal Šmíd.
Podle šéfa francouzských socialistů Oliviera Faurea je malá volební účast v prvním kole známkou „nedůvěry v demokracii“, která má původ v tom, že NUPES od prezidentských voleb „dělá jenom kampaň“.
Odborníci předpokládají, že ve druhém kole to bude levice, která se pokusí zmobilizovat co nejvíce voličů, kteří dosud nepřišli k urnám. „Byli to zejména mladí lidé. Mladí lidé volí hlavně levici,“ řekl Šmíd. O přízeň nevoličů se budou ale ucházet i Macronovi centristé.
Ve druhém kole se ale nebude hlasovat ve všech obvodech. Tam, kde některá ze stran získala nadpoloviční počet hlasů v prvním kole, už voliči v neděli k urnám nepřijdou.
Strana Le Penové nejspíš v parlamentu posílí
Více než polovinu získala například ve svém obvodu Marine Le Penová, upozornil Šmíd. „Národní sdružení si vedlo mnohem lépe, než ukazovaly průzkumy (…) Předpokládá se, že by mohli mít deset až 25 poslanců,“ uvedl Šmíd.
V současnosti má strana Le Penové v parlamentu osm křesel. K vytvoření parlamentní skupiny, kterou by strana měla mít, pokud chce mít v Národním shromáždění citelný politický vliv, je třeba minimálně 15 křesel. Průzkumy Národnímu sdružení připisují zisk mezi 20 a 45 křesly, píše web France24.
Naproti tomu zástupce další extrémně pravicové strany Zemmour vyhořel a mluví se o konci jeho uskupení. Volební výsledek nestačí na postup do druhého kola. Zpravodajský web France24 tak bývalého prezidentského kandidáta Zemmoura označil za „nejvýznamnějšího z poražených“.
„Zajímavé je podívat se i na souboj ministrů. Jean-Michel Blanquer, bývalý ministr školství, prohrál. Nepostoupil do druhého kola, a to je považováno za velké překvapení,“ podotýká Šmíd. Žádný ze současných ministrů v prvním kole parlamentních voleb však rovnou nevypadl, ačkoli i ministryně pro životní prostředí Amélie de Montchalinová a ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune se ve svých obvodech oba umístili až za kandidáty NUPES.
