McCarthy ani pošesté neuspěl ve volbě předsedy americké Sněmovny reprezentantů

Nově zvolená americká Sněmovna reprezentantů zůstává druhým dnem paralyzovaná, zatímco uvnitř nastupující republikánské většiny pokračuje otevřený konflikt ohledně toho, kdo bude předsedou legislativní komory. Středeční čtvrté, páté i šesté hlasování na patové situaci mnoho nezměnilo, přestože ke zvolení republikánského lídra Kevina McCarthyho předtím vyzval exprezident Donald Trump. Nová strategie, kterou by republikáni mohli ukončit chaotický úvod svého úřadování, se druhý den volby nerýsovala. Většina sněmovny se nakonec rozhodla vyhlásit několikahodinovou přestávku.

McCarthy má v boji o předsednický post podporu drtivé většiny své sněmovní frakce, proti se však postavila dvacítka členů, kteří vzhledem k jen těsné republikánské většině ve sněmovně mohou proces blokovat. V projevech zdůrazňují, že „Washington nefunguje“ a že McCarthyho nepovažují za správného člověka pro systémovou změnu. Demokraté mezitím jednotně podporují svého lídra Hakeema Jeffriese a nic nenasvědčuje tomu, že by byli ochotni republikánům ulehčit práci.

Dokud sněmovna nového předsedu nezvolí, nelze na plénu probírat jiné záležitosti. Volba začala v úterý, což byl první zasedací den nově zvoleného Kongresu USA, a poprvé za posledních sto let neskončila hned po prvním hlasování. Kongresmani se třikrát neúspěšně pokusili zvolit šéfa komory a následně schůzi přerušili.

McCarthy a jeho spojenci pak pokračovali v intenzivní snaze získat rebelující členy radikálního křídla Republikánské strany, vyjednávání ale zatím nemají kýžený efekt. Při čtvrtém hlasování se ve středu stejně jako při tom třetím proti McCarthymu vyslovilo 20 republikánů, navíc kongresmanka Victoria Spartzová, která předtím svého kalifornského kolegu podpořila, se tentokrát hlasování zdržela. Stejný výsledek se podle listu The New York Times opakoval v pátém i šestém kole.

Už před pátým hlasováním se aktuální volba předsedy sněmovny stala devátou nejdelší v dějinách Spojených států, uvedl na Twitteru reportér televize NBC News Steve Kornacki. Republikáni se nakonec po neúspěšném šestém kole rozhodli vyhlásit přestávku do 20:00 místního času (čtvrtek 02:00 SEČ), což má poskytnout prostor pro další zákulisní vyjednávání.

McCarthy přitom potřebuje ke zvolení téměř úplnou jednotu své strany, která v listopadových volbách získala 222 mandátů oproti 213 pro Demokratickou stranu (jeden demokratický kongresman mezitím zemřel, demokratů je tak ve Sněmovně 212). Americká média si všímají, že mu nepomohlo ani to, že jej dopoledne veřejně podpořil exprezident Trump považovaný stále za neoficiálního lídra Republikánské strany. V prohlášení uvedl, že McCarthy by byl dobrým předsedou sněmovny.

„Včera (v úterý) večer se odehrály velmi dobré rozhovory a teď je načase, aby všichni naši skvělí republikánští členové sněmovny hlasovali pro Kevina,“ sdělil Trump. McCarthy, který před volbami sněmovní republikány vedl coby menšinovou stranu, by podle exprezidenta v pozici šéfa celé komory odvedl „dobrou a možná i skvělou práci“. „Neudělejte ze skvělého triumfu obrovskou a potupnou porážku,“ vzkázal republikánským kongresmanům.

„Myslím, že je opravdu ostudné, že to trvá tak dlouho,“ komentoval ve středu vývoj prezident Joe Biden, který patří k Demokratické straně. Probíhající bitva o post v čele sněmovny podle něj neukazuje Spojené státy v dobrém světle. Biden při setkání s novináři dodal, že nemá tušení, kdo ze souboje vzejde jako vítěz, napsala agentura AP.

Frustrace a rozhořčení

McCarthyho zvolení blokuje skupina republikánských kongresmanů považovaných za ultrapravicové či ultrakonzervativní. Mezi tímto křídlem strany a McCarthym podle médií panuje silná nedůvěra. Oba tábory druhý den volby daly najevo, že nehodlají ustupovat.

S přibývajícími hlasováními se množily projevy frustrace a rozhořčení v republikánských řadách a také spekulace o možných cestách z aktuálního patu. Ken Buck, jeden z podporovatelů McCarthyho, v rozhovoru s televizí CNN řekl, že zlom musí přijít už ve středu, přičemž naznačil, že by místo dosavadního lídra mohl podpořit jeho zástupce Steva Scaliseho.

Zástupkyně druhého tábora Lauren Boebertová při projevu na plénu promluvila i směrem k Trumpovi, který by podle ní měl McCarthymu vzkázat, že „je načase odstoupit“. Kongresman Dan Crenshaw zase ji a další rebely kritizoval jako neseriózní. „Unavují mě vaše hloupé floskule… Řekněte nám za zavřenými dveřmi, co opravdu chcete, nebo držte hubu,“ citovala jej reportérka listu The Washington Post.

Nedůvěra prý přebíjí McCarthyho ústupky

Republikánský předák v posledních dnech nabídl táboru svých odpůrců značné ústupky, dostatečnou podporu mu to ale nezajistilo. Americká média uvádí, že mezi McCarthym a aktuálními rebely panuje silná nedůvěra, která je výsledkem mnohaletého vývoje.

„Vidí jej jako někoho, kdo je ochoten neustále překrucovat svá stanoviska,“ popsala reportérka listu The New York Times v úterním rozhovoru. Web Politico ve středu napsal, že ultrakonzervativci, mezi které se McCarthy neřadí, dávají v zákulisí najevo, že jejich nedůvěra v současného lídra přebíjí veškeré ústupky, které by jim mohl slíbit.

Při hlasování o novém šéfovi komory jsou jednotliví kongresmani v abecedním pořadí vyvoláváni a odpovídají jménem svého preferovaného kandidáta. Do čela sněmovny je zvolen ten, kdo získá podporu většiny hlasujících, což je v případě maximální účasti 218 a více hlasů. Hlasování se opakují, dokud se většina kongresmanů na někom neshodne, pokud nedojde ke změně pravidel volby. Tato volba v posledních sto letech vždy skončila po prvním kole, v roce 1855 se ovšem protáhla na rekordních 133 hlasování.

Předseda Sněmovny reprezentantů má velký vliv na program jednání ve větší ze dvou komor Kongresu a také na obsazování jejích výborů. Zároveň je druhou osobou v následnickém pořadí na prezidentský post, hned za viceprezidentem Spojených států. Poslední čtyři roky vedla sněmovnu Nancy Pelosiová, kterou s přechodem Demokratické strany do pozice menšinové frakce vystřídal v čele sněmovních demokratů Hakeem Jeffries.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...