Maďarsko se po půl roce loučí s unijním předsednictvím. Mandát Budapešti přinesl nebývalé momenty jako kontroverzní výjezdy či bojkot summitů, ale také dokončení vstupu Bulharska a Rumunska do schengenského prostoru.
Předsednická země většinou řídí debatu, hledá kompromisy, propojuje dle hesla jeden za všechny. V případě Maďarska ale podle mnohých platilo spíš jeden proti všem.
„Nerovnovážnou situaci v Bruselu se snažíme změnit. Jsme opozice vůči Bruselu,“ tvrdil maďarský premiér Viktor Orbán.
Budapešť se ujímala předsednictví v doprovodu národního symbolu, Rubikovy kostky. A jeden velký evropský rébus chtěl Orbán řešit hned: válku na Ukrajině. Během týdne navštívil Kyjev, Moskvu i Peking. Podle svých slov chtěl „obnovit dialog“ a o svých cestách mluvil jako o mírovém turné.
Napětí mezi politiky
Většina unijních lídrů to měla za prázdná gesta bez efektu. Orbán prý nejednal v jejich zastoupení. Na protest tak omezili i své vlastní zastoupení. Na řadu schůzek v Maďarsku posílali místo komisařů vysoké úředníky a místo ministrů jen náměstky.
„Když vidím pokusy jednat s Ruskem několik dní předtím, než spadly bomby na dětskou nemocnici, jde o výsledek politiky, kterou nesdílím,“ prohlásila předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová.
Třeba srpnový summit ministrů zahraničí místo Budapešti hostil Brusel. Napětí provázelo i projev maďarského premiéra v europarlamentu. To když mluvil o nutných změnách a kritizoval třeba migrační politiku Unie.
„Budeme muset čekat, až budou naše hodnoty pošlapány, pošlapány znovu? Měli bychom pozastavit hlasovací práva pro Maďarsko v Radě,“ řekla francouzská europoslankyně Valérie Hayerová.
„Vy nám říkáte, co máme dělat, a my bychom měli mlčet, pokud se nám něco nelíbí. Takto evropská jednota nesmí fungovat,“ kontroval Orbán.
Podle vlastních pravidel
Maďarské předsednictví cílilo na konkurenceschopnost, migraci, obranu nebo začleňování Balkánu. Splněným cílem bylo třeba rozšíření Schengenu o Rumunsko a Bulharsko.
„I nezávislý tisk toto zmiňuje jako jeden z mála úspěchů. Ale izolace nemohla být bůhvíjak větší, než byla už předtím,“ míní politolog Masarykovy univerzity v Brně Vlastimil Havlík.
Předsednictví přineslo i dosud největší diplomatickou akci v dějinách státu – summit Evropského politického společenství i unijních lídrů. Jednání hostil budapešťský stadion jako vrchol předsednictví, které chtělo hrát a hrálo tak trochu podle vlastních pravidel.
