Macron ztratil většinu v parlamentu, Le Penová slaví historický úspěch

Nahrávám video
Události: Macron ztratil většinu v parlamentu
Zdroj: ČT24

Koalice Spolu francouzského centristického prezidenta Emmanuela Macrona sice vyhrála volby do Národního shromáždění, v 577členné dolní komoře parlamentu už ale nebude mít většinu. Historický úspěch zaznamenalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové, které oproti předchozímu volebnímu období téměř zdesetinásobilo počet mandátů. Macronova koalice chce vyjednávat o většinové podpoře, levice hodlá vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.

Macronova koalice Spolu získala v Národním shromáždění 245 křesel, vyplývá z výsledků parlamentních voleb, které zveřejnilo francouzské ministerstvo vnitra. Ve srovnání s končícím volebním obdobím prezidentský blok ztratil zhruba sto křesel. 

Prezident tak bude při schvalování zákonů muset shánět hlasy mimo svůj politický tábor. Podle Reuters by výsledek voleb mohl paralyzovat francouzskou politiku, pokud se Macronovi nepodaří dohodnout na spolupráci s jinými stranami.

Druhé místo podle údajů ministerstva ve volbách obsadila levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luce Mélenchona, která získala 131 křesel. K uskupení se ale zřejmě připojí alespoň část z 22 jiných levicových poslanců a také několik zástupců regionálních stran. 

Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové skončilo na třetím místě s rekordními 89 křesly. Pro stranu se jedná o historický úspěch a poprvé bude mít sílu na sestavení poslaneckého klubu či k podání návrhu na vyjádření nedůvěry vládě.

„Před pěti lety mělo Národní sdružení jen devět poslanců,“ připomněl zpravodaj ČT Jan Šmíd. „Lze se samozřejmě jen domnívat, co to může znamenat pro příští prezidentské volby, protože to je vůbec poprvé, kdy francouzští voliči volili na lokální úrovni ve větší míře členy Národního sdružení.“

Předseda republikánů: Zůstaneme v opozici

Na čtvrtém místě se umístila aliance pravicových Republikánů s centristickou stranou UDI, která může počítat s minimálně 64 mandáty. Právě o této alianci média nejvíce spekulují jako o možném vládním partnerovi prezidentského bloku.

„Pokud budou všichni hlasovat s koalicí prezidenta Macrona, tak v tomto případě může mít Macron většinu. Je tady však jedno velké ‚ale‘ – předseda republikánů Christian Jacob prohlásil, že strana zůstane v opozici,“ dodal zpravodaj ČT Šmíd. Jiní představitelé strany se ale vyjadřovali k dohodě s vládními silami vstřícně.

Koalice Spolu v druhém kole obdržela zhruba osm milionů hlasů, NUPES pak 6,6 milionu hlasů. Třetí Národní sdružení dostalo 3,6 milionu hlasů. 

Nahrávám video
Události: Petr Janyška k francouzským volbám
Zdroj: ČT24

Od uzavření volebních místností se Macron veřejně nevyjádřil. Prezident během úterý a středy v Elysejském paláci přijme představitele všech uskupení, která chtějí sestavit poslanecký klub. Pro ten je potřeba nejméně patnáct zákonodárců. Podle zdrojů francouzských médií je cílem setkání mezi čtyřma očima „dialog, výměna názorů ve jménu vyšších zájmů národa a nalezení řešení uspokojivého pro Francouze“.

Mélenchon chce jeden poslanecký klub

Mélenchon v pondělí vyzval k vytvoření jednoho levicového poslaneckého klubu v Národním shromáždění. Pokud by se NUPES rozdělila, její nejsilnější člen, Mélenchonova LFI, by měla klub o 66 poslancích a propadla by se na třetí pozici za RN. Le Penová by se tak místo Mélenchona stala mluvčí nejsilnějšího opozičního poslaneckého klubu.

Mélenchonův návrh ihned odmítla vedení všech tří uskupení, která vedle LFI tvoří NUPES, tedy Socialistická strana, Komunistická strana Francie a Evropská ekologie – Zelení (EELV).

Otazník visí také nad další kariérou samotného Mélenchona. V prezidentských volbách skončil v dubnu s 22 procenty třetí a v obvodu Bouches-du-Rhône, kde byl zvolen v roce 2017, se rozhodl mandát neobhajovat. Během celé kampaně prohlašoval, že by se měl stát premiérem. K tomu se ale podle médií také neschyluje, a tak je krajně levicový politický matador bez volené funkce. Sám ale v pondělí prohlásil, že z politického života neodchází a „boj nekončí“. 

Tři ministryně ve vládě končí

Vládu však nyní čeká částečná personální obměna. Ve volbách totiž neuspěly tři ministryně, které podle ústavního zvyku podají demisi. Jedná se o ministryni zdravotnictví Brigittu Bourguignonovou, ekologické tranzice Amélii de Montchalinovou a moře Justinu Beninovou. Dalších dvanáct členů vlády, a to včetně premiérky Borneové, naopak ve volbách získalo mandát.

Z Macronova tábora neuspěli také předseda Národního shromáždění Richard Ferrand či šéf poslaneckého klubu Christophe Castaner.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Šmíd: Je to úplně nové uspořádání, politická scéna je velmi rozrušená
Zdroj: ČT24

Každou porážku současného člena vlády přijali příznivci Mélenchona s obrovským nadšením.

„Jsem hlavně spokojený s tím, že vládní koalice nemá většinu. Bude pro ni velmi složité vládnout při pohledu na strany, které jsou v parlamentu zastoupeny,“ uvedl pro ČT například obyvatel Montmartru Frank.

„Nejdůležitějším tématem pro nás je ekologie, máme jen tři roky na to něco změnit. Potřebujeme vládu, která pro životní prostředí opravdu něco udělá. Ne jako Macron,“ dodala zase levicová aktivistka Isabelle.

Vláda chce vyjednávat o většině

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že výsledek voleb pro Francii představuje riziko. Dodala, že její vláda osloví potenciální partnery a bude se snažit získat většinovou podporu. „Chceme naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy,“ prohlásila.

Koaliční vlády jsou však ve francouzské politice v posledních desetiletích cizorodým prvkem. Pátá republika a poloprezidentský systém se zrodily za účelem omezit předchozí styl koaličního vládnutí, který byl typický pro čtvrtou republiku a generoval křehké vlády.

Levice plánuje hlasování o nedůvěře

Prezident Macron také může nechat ve funkci stávající vládu a doufat, že se proti ní nevytvoří většina, která by ji odvolala. V takovém případě by si kabinet musel vyjednávat pokaždé podporu u opozičních poslanců.

Tato situace nebyla ani za páté republiky zcela nezvyklá. Na konci 80. let za mandátu prezidenta Françoise Mitterranda takto vládly socialistické kabinety, které se střídavě opíraly o hlasy komunistů a středových stran.

Levicový blok NUPES už nicméně avizoval, že podá návrh na vyslovení nedůvěry kabinetu premiérky Borneové. Vláda, kterou prezident Macron jmenoval do funkce v květnu, předstoupí se svým programem před parlament 5. července. 

Pro vyjádření nedůvěry je nutný souhlas většiny členů Národního shromáždění, to znamená 289 hlasů. NUPES, která může společně s nezávislými poslanci za levici počítat se 140 až 150 hlasy, tak pro úspěch svého návrhu musí najít podporu prakticky všech budoucích parlamentních klubů mimo prezidentský blok.

Mluvčí vlády Olivia Grégoireová uvedla, že nevidí důvod ke změně na premiérském postu, když předsedkyně vlády Borneová ve volbách obhájila poslanecký mandát.

Rozpuštění komory nyní nehrozí

Nejvíce se příznivci Macrona obávají ochromení parlamentu. Již v neděli večer premiérka Borneová mluvila o „neobvyklé situaci“, další členové koalice ale volí podstatně peprnější výrazy. „Bude to peklo,“ řekl jeden z nich deníku Le Monde.

Pokud by sněmovna byla opravdu ochromena, prezident ji může rozpustit. Udělat to Macron může prakticky kdykoliv, média ale mluví o tom, že by ke kroku pravděpodobně nepřistoupil dříve než za rok. „V tuto chvíli ne,“ odpověděla v rádiu France Inter na otázku k rozpuštění dolní parlamentní komory mluvčí vlády Grégoireová.

Politologové také poukazují na případy z minulosti, kdy se rozpuštění Národního shromáždění obrátilo proti prezidentovi a v nové sestavě získala převahu opozice.

Představitelé NUPES opakovaně vyjádřili přesvědčení, že nová situace může posílit roli Národního shromáždění, které v situaci, kdy má prezident i parlamentní většinu, funguje jako potvrzovatel rozhodnutí hlavy státu a jeho vlády. Nyní prezident, kterému je často vyčítána arogance a neschopnost vnímat názory jiných lidí, bude muset přistoupit na podstatně konsenzuálnější druh vládnutí. Podle komentátorů tak bude muset projevit vlastnosti, ve kterých dosud příliš nevynikal. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 4 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 42 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 2 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 7 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 9 hhodinami
Načítání...