Macron odjel do Afriky. Slíbil snížení počtu francouzských vojáků a opuštění přístupu „snadného zisku“

Francie hledá nový přístup k Africe. Prezident Emmanuel Macron ve středu odstartoval v Gabonu pětidenní turné po zemích ve středu kontinentu. Zamíří také do Angoly, Konga a Demokratické republiky Kongo. Paříž se tak snaží chytit ujíždějící vlak, který k dominanci na kontinentu veze Rusko a Čínu, ale i korigovat historická selhání.

Francie se snaží redefinovat svůj přístup k Africe, kontinentu, na kterém patřila k významným hráčům. Nyní se na něm ale stále více prosazují jiné státy – Rusko i Čína. Hlavní převodní pákou Moskvy na kontinentu je angažmá žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, kteří se stali terčem ostré kritiky francouzského prezidenta. „Je to skupina kriminálních žoldáků. A jejím úkolem je být životní pojistkou selhávajících režimů a pučistů,“ řekl v pondělí.

Jsou to právě wagnerovci, kteří vytlačili západní spojence a především Francouze ze západoafrického Mali. Tamní vojenská junta začala více spoléhat právě na ruské žoldnéře a Paříž stáhla své vojáky ze země už vloni. Před necelými čtyřmi týdny ale francouzské síly musely odejít i ze sousední Burkiny Fasso, kde také pomáhaly v boji s islamisty.

Žoldnéři za povolení k těžbě

Bezpečnostní problémy kontinentu však wagnerovci jen vyhrocují, domnívá se politolog Martin Schmiedl. „Předpoklad, že by problém mohli vyřešit, je naprosto zcestný a mylný,“ řekl expert z Ústavu teritoriálních studií Mendelovy univerzity v Brně. V Mali podle něj například v současnosti aktivita radikálních a teroristických skupin roste.

Upozornil také, že wagnerovci výměnou za dodání vojáků získali různé výhody, například povolení k těžbě. „To se dělo i ve Středoafrické republice, kde se jednalo o diamanty, v případě Burkiny Fasso se mluví o těžbě zlata,“ uvedl.

Nahrávám video

Méně vojáků, více spolupráce

Macron slíbil počet francouzských vojáků v Africe snížit. „Tam, kde v současnosti máme základny pro stovky a někdy i tisíce francouzských vojáků, tyto počty snížíme. A větší podíl zodpovědnosti převezmou naši afričtí partneři,“ uvedl Macron. Francie se podle něj musí vzdát zasahování v těch částech Afriky, kterým kdysi vládla jako koloniální velmoc.

Paříž má v současnosti své síly v Džibutsku, Pobřeží slonoviny, Gabonu a Senegalu. Macron chce v těchto regionech zabránit malijskému scénáři, v němž podle něj nedokázala Francie najít úplnou shodu s místním politickými a vojenskými elitami.

V projevu před cestou na kontinent vyzval k zahájení „nové éry“. „Nové bezpečnostní partnerství“ podle něj neznamená uzavření francouzských vojenských základen, ale jejich proměnu na základě potřeb afrických partnerů. „Pro příště bude naše (vojenská) přítomnost viditelná přes školy, akademie, které budou společně řídit francouzští a afričtí zaměstnanci. Říkám to zcela jasně: rolí Francie není vyřešit všechny problémy Afriky,“ dodal Macron.

„Situace není ztracená,“ domnívá se Schmiedl. „Spousta států se nekloní k Rusku, protože by Rusko preferovalo, ale protože chtějí ukázat, že mají na výběr. Že už se nemusí vždy obracet k bývalé koloniální velmoci,“ přiblížil.

Francie chce v Africe ekonomicky čelit Číně

Paříž bude hledat novou balanci i v ekonomické spolupráci se zeměmi Afriky, kde naráží na sílící mezinárodní konkurenci. Zejména ze strany Pekingu. „Jsme v pozici, která nemíří správným směrem. A je to hlavně naše chyba, protože jsme příliš často razili ve vztahu k africkému kontinentu logiku snadného zisku,“ řekl francouzský prezident.

Macron dokonce vyzval francouzské firmy k větší ohleduplnosti vůči africkým partnerům. V této souvislosti zdůraznil, že Paříž by se už neměla podílet ani na dravé ekonomické soutěži, ani na podpoře autokratických režimů tak jako dříve.

Čína a Rusko ke zvýšení vlivu často zdůrazňují, že v minulosti v Africe neměly kolonie. Na rozdíl od Západu také nemají požadavky na podobu režimu v afrických zemích. „Neptají se na to, jestli se jedná o demokratický režim, jestli se v něm konají demokratické volby, zda jsou dodržována lidská práva. To vyhovuje mnohým nedemokratickým režimům v Africe, zejména vojenským režimům, jako je Mali, kterým jde zejména o přežití, nikoliv o bezpečí vlastních občanů,“ popsal Schmiedl.

Podle politologa je však otázkou, zda Macron bude schopný dostát svým prohlášením. „Změnu politického kurzu ohlásil v minulosti už minimálně v roce 2017. A změna nebyla nijak výrazná,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 23 hhodinami
Načítání...