Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.

Lukašenko si je jistý, že se v Pákistánu nachází „spousta lidí, kteří mohou a chtějí pracovat v Bělorusku“, napsal list Deutsche Welle (DW) s tím, že se má jednat o 100 až 150 tisíc migrantů.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf uvedl, že „kvalifikovaná pákistánská pracovní síla, řádně certifikovaná jak podle mezinárodních standardů, tak prostřednictvím národní akreditace, bude pro Bělorusko cenným přínosem“.

Podle běloruského diktátora musí obě země ještě přijmout mezivládní dohodu, která mechanismus příchodu cizinců upřesní.

Rozruch v běloruské společnosti

Zpráva vyvolala v zemi velký rozruch, Bělorusové na sociálních sítích začali vyjadřovat vážné obavy, zda budou mít dostatek práce a jestli bude zajištěna bezpečnost.

Lukašenko tak musel občany uklidňovat. Podle něj nebudou vítáni všichni příchozí. „Bělorusko má zájem především o přilákání odborníků, ne pouze mladé lidi. A je lepší přilákat i rodiny. Pokud přijede rodina, pracovat budou,“ prohlásil.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf a běloruský diktátor Alexandr Lukašenko (snímek z 11. dubna)
Zdroj: president.gov.by

Diktátor má podle svých slov největší zájem na tom, aby Pákistánci pracovali ve společnosti vyrábějící bavlněnou přízi ve městě Baranavičy, a slíbil, že jim tam vytvoří stejné podmínky jako Bělorusům. Tento podnik zaměstnává více než tisíc lidí a je považovaný za ztrátový, podotýká DW.

Dříve úřady slibovaly masivní příliv migrantů z Číny, ale tyto plány se nenaplnily. V případech, kdy v podnicích Číňané pracovali, bylo zaznamenáno porušování pracovních práv, píše DW. Například v roce 2015 se čínští dělníci, kterých v jedné z běloruských papíren pracovalo asi dvanáct set, vzbouřili, protože jim byly mzdy vypláceny s tříměsíčním zpožděním.

Nedostatek pracovní síly

Jedním z klíčových problémů běloruské ekonomiky zůstává nedostatek pracovních sil na trhu práce, volných míst je podle serveru TVP World na dvě stě tisíc. Od roku 2020 opustilo zemi až pět set tisíc obyvatel, píše DW.

Podle ministerstva vnitra počet příchozích ze zahraničí od roku 2023 roste. Celkem je nyní v Bělorusku asi šedesát tisíc pracovních migrantů, převážně dělníků. Na prvním místě jsou občané Turkmenistánu, následuje Uzbekistán, Čína, Rusko a Ukrajina.

„Bělorusko potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu. Vzhledem k úrovni vzdělání, kterou Pákistán má, si nejsem jistý, zda bude poptávka uspokojena. Kromě toho nelze o problému uvažovat odtrženě od kulturního kontextu. Vzdálenost od Pákistánu je velká. Bělorusko nikdy nemělo tak velký migrační příliv. Pokud si představíme, že sliby úřadů budou splněny, může to způsobit vysoké napětí ve společnosti a stát se překážkou pro ekonomické mechanismy,“ uvedl vedoucí výzkumný pracovník běloruského střediska BEROC.

Ohledně zahraničních pracovníků je podle DW skeptický také resort hospodářství. Náměstkyně ministra Taťána Brancevičová již dříve vysvětlila, že je především nutné udržet vlastní personál, nebo ještě lépe vrátit do Běloruska občany, kteří odešli za prací do zahraničí.

Politoložka Roza Turarbeková navíc pochybuje, že pro migranty bude atraktivní mzda pohybující se ve výši 300 až 500 eur (7,5 až 12,5 tisíce korun). A Bělorusko není pro Pákistánce lákavé ani jako země, dodává politoložka. „Pro Pákistán jako bývalou britskou kolonii jsou tradičními cíli místa, kde se mluví anglicky, a také oblast Perského zálivu, kde jsou mzdy vysoké,“ doplnila.

Migrační krize

Pákistánci by však podle politoložky mohli pozvání využít ke vstupu do Evropské unie. Pákistánští občané se pravidelně objevují ve zprávách o nelegálním překročení hranic, připomíná DW. Bělorusko sousedí s několika unijními státy.

V pohraniční krizi v letech 2021–2022 byl Minsk obviněno, že využívá migranty jako „pěšáky“ v politickém sporu s EU. Bělorusko usnadňovalo migrantům z Blízkého východu, Afriky a jižní Asie (včetně Pákistánu) cestu a směřovalo je k vnějším unijním hranicím, což vyvolalo humanitární a bezpečnostní krizi, dodává stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Tisíce migrantů tehdy uvázly v lesích podél hranic s Polskem, Lotyšskem a Litvou, často bez jídla, přístřeší a právní ochrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 12 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...