Lukašenko pozval do země na 150 tisíc Pákistánců, obsadit mají volná pracovní místa

Na pozvání běloruského diktátora Alexandra Lukašenka by do východoevropské země mohlo přijít až 150 tisíc Pákistánců, píše ruskojazyčná odnož Deutsche Welle. Jednalo by se o 2,5krát více pracovních migrantů, než je v Bělorusku v současné době. Země se potýká s nedostatkem pracovních sil, od roku 2020 ji opustilo na pět set tisíc obyvatel.

Lukašenko si je jistý, že se v Pákistánu nachází „spousta lidí, kteří mohou a chtějí pracovat v Bělorusku“, napsal list Deutsche Welle (DW) s tím, že se má jednat o 100 až 150 tisíc migrantů.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf uvedl, že „kvalifikovaná pákistánská pracovní síla, řádně certifikovaná jak podle mezinárodních standardů, tak prostřednictvím národní akreditace, bude pro Bělorusko cenným přínosem“.

Podle běloruského diktátora musí obě země ještě přijmout mezivládní dohodu, která mechanismus příchodu cizinců upřesní.

Rozruch v běloruské společnosti

Zpráva vyvolala v zemi velký rozruch, Bělorusové na sociálních sítích začali vyjadřovat vážné obavy, zda budou mít dostatek práce a jestli bude zajištěna bezpečnost.

Lukašenko tak musel občany uklidňovat. Podle něj nebudou vítáni všichni příchozí. „Bělorusko má zájem především o přilákání odborníků, ne pouze mladé lidi. A je lepší přilákat i rodiny. Pokud přijede rodina, pracovat budou,“ prohlásil.

Pákistánský premiér Šahbáz Šaríf a běloruský diktátor Alexandr Lukašenko (snímek z 11. dubna)
Zdroj: president.gov.by

Diktátor má podle svých slov největší zájem na tom, aby Pákistánci pracovali ve společnosti vyrábějící bavlněnou přízi ve městě Baranavičy, a slíbil, že jim tam vytvoří stejné podmínky jako Bělorusům. Tento podnik zaměstnává více než tisíc lidí a je považovaný za ztrátový, podotýká DW.

Dříve úřady slibovaly masivní příliv migrantů z Číny, ale tyto plány se nenaplnily. V případech, kdy v podnicích Číňané pracovali, bylo zaznamenáno porušování pracovních práv, píše DW. Například v roce 2015 se čínští dělníci, kterých v jedné z běloruských papíren pracovalo asi dvanáct set, vzbouřili, protože jim byly mzdy vypláceny s tříměsíčním zpožděním.

Nedostatek pracovní síly

Jedním z klíčových problémů běloruské ekonomiky zůstává nedostatek pracovních sil na trhu práce, volných míst je podle serveru TVP World na dvě stě tisíc. Od roku 2020 opustilo zemi až pět set tisíc obyvatel, píše DW.

Podle ministerstva vnitra počet příchozích ze zahraničí od roku 2023 roste. Celkem je nyní v Bělorusku asi šedesát tisíc pracovních migrantů, převážně dělníků. Na prvním místě jsou občané Turkmenistánu, následuje Uzbekistán, Čína, Rusko a Ukrajina.

„Bělorusko potřebuje kvalifikovanou pracovní sílu. Vzhledem k úrovni vzdělání, kterou Pákistán má, si nejsem jistý, zda bude poptávka uspokojena. Kromě toho nelze o problému uvažovat odtrženě od kulturního kontextu. Vzdálenost od Pákistánu je velká. Bělorusko nikdy nemělo tak velký migrační příliv. Pokud si představíme, že sliby úřadů budou splněny, může to způsobit vysoké napětí ve společnosti a stát se překážkou pro ekonomické mechanismy,“ uvedl vedoucí výzkumný pracovník běloruského střediska BEROC.

Ohledně zahraničních pracovníků je podle DW skeptický také resort hospodářství. Náměstkyně ministra Taťána Brancevičová již dříve vysvětlila, že je především nutné udržet vlastní personál, nebo ještě lépe vrátit do Běloruska občany, kteří odešli za prací do zahraničí.

Politoložka Roza Turarbeková navíc pochybuje, že pro migranty bude atraktivní mzda pohybující se ve výši 300 až 500 eur (7,5 až 12,5 tisíce korun). A Bělorusko není pro Pákistánce lákavé ani jako země, dodává politoložka. „Pro Pákistán jako bývalou britskou kolonii jsou tradičními cíli místa, kde se mluví anglicky, a také oblast Perského zálivu, kde jsou mzdy vysoké,“ doplnila.

Migrační krize

Pákistánci by však podle politoložky mohli pozvání využít ke vstupu do Evropské unie. Pákistánští občané se pravidelně objevují ve zprávách o nelegálním překročení hranic, připomíná DW. Bělorusko sousedí s několika unijními státy.

V pohraniční krizi v letech 2021–2022 byl Minsk obviněno, že využívá migranty jako „pěšáky“ v politickém sporu s EU. Bělorusko usnadňovalo migrantům z Blízkého východu, Afriky a jižní Asie (včetně Pákistánu) cestu a směřovalo je k vnějším unijním hranicím, což vyvolalo humanitární a bezpečnostní krizi, dodává stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).

Tisíce migrantů tehdy uvázly v lesích podél hranic s Polskem, Lotyšskem a Litvou, často bez jídla, přístřeší a právní ochrany.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...