Lukašenko chce, aby se Bělorusové vzdali naděje, říká Cichanouská

Nahrávám video

Zastrašování včetně dlouholetých trestů vězení nedokázalo potlačit odpor v běloruské společnosti, která považuje diktátora Alexandra Lukašenka za nelegitimního vládce. V rozhovoru pro Českou televizi to uvedla lídryně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Ta žije v exilu, zatímco jejího manžela Minsk před čtyřmi lety uvěznil a drží ho v izolaci. Politička, která se v Praze zúčastní konference Forum 2000, zdůraznila, že běloruský lid si přeje vítězství Ukrajiny, i když Minsk spolupracuje s ruským vládcem Vladimirem Putinem. Kandidovat na prezidentku chce znovu ve chvíli, až se budou konat férové volby.

Cichanouská byla v roce 2020 hlavní opoziční kandidátkou na běloruskou hlavu státu. I když podle neoficiálních zpráv z mnoha volebních okrsků získala výrazně nadpoloviční počet hlasů, oficiálně byl vítězem „voleb“ vyhlášen opět Lukašenko. Ten zemi vládne už od roku 1994 a bývá označován za posledního evropského diktátora.

Jeho režim před čtyřmi lety tvrdě potlačil protesty, uvěznil vůdce opozice a Cichanouská musela odejít ze země. V roce 2025 se ve východoevropské zemi opět konají „volby“. „To, co se děje v Bělorusku, nemá nic společného se skutečnými prezidentskými volbami, je to imitace, je to jmenování Lukašenka samotným Lukašenkem, to jej nelegitimizuje,“ upozornila Cichanouská.

„Pseudovolby“ v režii Minsku

Lukašenko podle ní nemá podporu běloruského lidu a v očích veřejnosti je nelegitimním vládcem, diktátor ale přesto potřebuje uspořádat tyto „jakoby volby“, podotýká lídryně opozice. „Myslím si, že je důležité, aby demokratická společnost přežívala díky férovým a spravedlivým volbám. Lukašenko se ale chopil moci ve zfalšovaných volbách, takže se bude držet u moci pomocí všech dostupných prostředků,“ obává se Cichanouská.

Sama byla v Bělorusku ve vykonstruovaném procesu odsouzena k mnoha letům vězení. Režim jí také znemožnil znovu kandidovat. „Pokud budou v pseudovolbách jiní kandidáti, budou to pouze jím (Lukašenkem) vybraní lidé, já budu čekat na to, až budou volby skutečně férové,“ konstatovala politička.

Režim v Minsku odsoudil jejího manžela k osmnácti letům vězení. „Je ve vězení od května 2020 a neměla jsem možnost s ním přímo komunikovat, je držen v izolaci. Je to vlastně nový způsob, jak mučit politické vězně. Těch dalších odpůrců je kolem čtrnácti tisíc a každý den k nim přibývá kolem patnácti lidí. Jsou mezi nimi naši přátelé, kteří na nás spoléhají a na demokratickou společnost, že jim bude schopna nějakým způsobem pomoci,“ popisuje poměry v zemi Cichanouská.

Taktika zastrašování

Lukašenkovi se ale nepodařilo odpůrce režimu zlomit, míní lídryně opozice. „Samozřejmě je ta situace strašná, lidé jsou zatýkáni, jsou týráni ve vězení. Lukašenko se bojí a lidé se musí pokusit otočit stránku, ale stále ještě je tam odpor a je tam spousta Bělorusů, kteří jsou aktivní, ale pokud se jim něco takového prokáže, tak je jejich majetek zkonfiskován a jsou stíháni a vězněni. Často to bývají sazby patnáct let ve vězení. Takže Lukašenko se snaží lidi udržovat ve strachu a chce, aby se vzdali veškeré naděje,“ poznamenala Cichanouská.

Po potlačených protestech v roce 2020 opustilo Bělorusko až půl milionu lidí. Elektronických voleb, které opozice nedávno organizovala, se účastnilo ale jen pár tisíc lidí. Podle Cichanouské šlo o první pokus mobilizovat lidi, aby byli aktivní a zajímali se o politiku. „Věříme, že se nám podaří rozšířit naše možnosti a zapojit více lidí do elektronických voleb,“ doufá do budoucna politička.

V exilu už delší dobu probíhá řada akcí, kterými se opozice snaží ukázat Západu, jak situace v zemi reálně vypadá, připomněla.

Spojení s Moskvou

Lukašenkův režim má blízko k Moskvě a diktátor nedávno prohlásil, že vyslal třetinu vojáků k hranicím s Ukrajinou. „Lukašenko je válečný zločinec, protože zatáhl Bělorusko do války a podpořil agresora. Ovšem je třeba rozlišovat mezi režimem a lidmi v Bělorusku, my jsme proti válce, jsme pro Ukrajinu, chceme, aby válku vyhrála. Lukašenko ale souhlasí s tím, že bude vazalem nebo spojencem Putina, a snaží se rozptýlit pozornost ukrajinské armády k jiné hranici, proto tam mobilizoval armádu,“ myslí si politička.

Řada Bělorusů se přitom rozhodla bojovat na straně Ukrajiny. „Jsem hrdá na všechny ty dobrovolníky, kteří vstoupili do řad ukrajinské armády. Tím, že brání Ukrajinu, brání i Bělorusko. Bojují proti našemu společnému nepříteli, imperialistickým ambicím Ruska. Bělorusko bylo nezávislou zemí, ale Lukašenko se nás snaží zatáhnout zpět do područí Ruska,“ zdůraznila Cichanouská.

Podpora Západu je důležitá pro Bělorusko i Ukrajinu, protože nutně potřebují spojence, upozornila politička. Dříve nebo později Lukašenkův režim padne, je přesvědčena Cichanouská. Klíčové je nyní podle ní ale to, aby došlo k jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, protože bez toho není mír možný.

Konference Forum 2000 letos nese podtitul „Prokazování odhodlání a odolnosti demokracie“. V příštích dnech se jí zúčastní také prezident Petr Pavel, který po úvodním projevu vystoupí i v panelové diskusi na téma globálních demokratických partnerství. Dalšími účastníky budou například kritik ruského režimu Vladimir Kara-Murza nebo bývalý polský prezident a vůdce polské Solidarity Lech Walesa.

U zrodu Fora 2000 stáli v roce 1997 tehdejší český prezident Václav Havel, spisovatel Elie Wiesel a japonský filantrop Jóhei Sasakawa. Záměrem zakladatelů tradice bylo poskytnout prostor osobnostem z různých oborů k analýze výzev nového tisíciletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...