Loď, která způsobila tragickou srážku na Dunaji, měla vypnutý varovný systém

Hotelové plavidlo Viking Sigyn, které při květnové srážce na Dunaji v Budapešti potopilo menší výletní loď Mořská panna, mělo vypnutý výstražný radarový systém. Navíc byl o metr níž mobilní kapitánský můstek, čímž se z něj zmenšil výhled. S odvoláním na výsledky vyšetřování to napsal zpravodajský web Blikk.hu. Neštěstí si vyžádalo 28 lidských životů.

Na Mořské panně se 29. května večer za špatného počasí vydalo na vyhlídkovou plavbu po Dunaji 33 jihokorejských turistů. Loď obsluhovala dvoučlenná maďarská posádka. Po kolizi se z ní podařilo zachránit jen sedm pasažérů. Postupně byla nalezena těla 26 obětí, dva Jihokorejci se dál pohřešují.

Advokát společnosti provozující loď nazvanou Mořská panna sdělil, že podle expertů nevykazoval Viking Sigyn před srážkou žádné známky brzdění. O přítomnosti menšího plavidla tedy neměl potuchy, uvedl advokát Zsolt Sógor, kterého cituje portál Blikk.hu.

K tomuto závěru odborníci dospěli i na základě videozáznamu nehody, kterou z přídě hotelové lodi pořídil americký pár.

Z dokumentů o vyšetřování tragédie podle právníka vyplynulo, že Viking Sigyn měl vypnutý výstražný systém, který upozorňuje na přítomnost jiných plavidel v nebezpečné blízkosti. Alarm nebyl zapnutý, i když by to bylo v daných podmínkách vhodné – za tmy, v dešti a při poměrně hustém provozu. Aktivovaný výstražný systém by katastrofě s mnoha oběťmi mohl zabránit.

Lodí bylo příliš, varovný systém mohl posádku rušit

Možným vysvětlením, proč zapnutý nebyl, mohlo podle odborníků být to, že se v rušném sektoru Dunaje nacházelo přinejmenším 15 až 20 lodí. Zařízení tak vydávalo konstantní signál, což mohlo být rušivé, a proto bylo vypnuto.

Další skutečností bylo to, že pohyblivý kapitánský můstek byl o metr níž, než je jeho nejvyšší možná poloha. Důvod zatím není jasný, protože takové opatření kvůli rozvodněnému Dunaji nebylo nutné, napsal Blikk.hu. Tím byl snížen rozsah výhledu z můstku. I když specialisté také poukazují na to, že takzvaný mrtvý prostor pro viditelnost z podobných výletních lodí je obvykle velký.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...