Spojenci hledají cesty k míru, Putin k obnově sovětského impéria, věří Fiala

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) uvítal, že prezident USA Donald Trump se snaží ruskou válku na Ukrajině zastavit. Problémem je dle Lipavského ruský imperialismus, nikoliv touha Ukrajiny po svobodě, napsal po summitu mezi Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem. USA a spojenci hledají cesty k míru, řekl k setkání premiér Petr Fiala (ODS). Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) nešel od schůzky očekávat konec konfliktu.

Výsledky pátečního setkání Trumpa s Putinem podle Fialy potvrdily, že Spojené státy a jejich spojenci hledají cesty k míru na Ukrajině. Putin podle něj ale usiluje o co největší územní zisky a obnovení sovětského impéria. Premiérovo vyjádření poskytl mluvčí vlády Jakub Tomek.

Tématem jednání Trumpa s Putinem měla být válka na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo před třemi a půl lety. „Vítám, že se prezident Trump snaží válku zastavit, že o tom průběžně hovoří s evropskými představiteli a že bude o výsledcích dnešního jednání informovat i nás v Evropě. Včetně prezidenta (Ukrajiny Volodymyra) Zelenského,“ napsal Lipavský po půlnoci z pátku na sobotu. Od Putina podle něj na tiskové konferenci zazněly stejné propagandistické „žvásty o kořenech konfliktu“, jaké hlásá jeho státní televize.

„Problémem je ruský imperialismus, nikoliv ukrajinská touha žít svobodně. A nezapomínejme, že právě v těchto slovech je skryta i Putinova snaha o návrat bezpečnostní architektury do roku 1997. Do momentu, kdy Česko ještě nebylo součástí NATO,“ upozornil Lipavský. Zabránit takovým scénářům je podle šéfa diplomacie v tuzemském existenčním zájmu. „Kdyby to Putin s jednáním o míru myslel vážně, tak celý den neútočil na Ukrajinu,“ dodal.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) jednání nepřineslo zásadní posun k ukončení války na Ukrajině. Je podle ní třeba zachovat soudržnost Západu a vytrvat v podpoře Ukrajiny. „Snaží se (Putin) prodlužovat konflikt, aby dosáhl maxima svých cílů z hlediska ruské expanze. Bez ohledu na lidské oběti a devastaci ukrajinských měst,“ napsala ministryně.

Nahrávám video

Lipavský v sobotu hovořil se svým nizozemským a britským protějškem Casparem Veldkampem a Davidem Lammym. Ústředním tématem obou hovorů byla podpora Ukrajiny v jejím boji proti ruským okupantům. Kromě toho telefonoval s ministrem zahraničí Polska Radosławem Sikorskim a šéfkou finské diplomacie Elinou Valtonenovou, koordinace evropského postupu je podle něj klíčová.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je pozitivní, že se na Aljašce vedlo jednání. „Ale bohužel je evidentní, že skutečně o mír Vladimiru Putinovi nejde, že mu nejde o zastavení umírání nevinných a zbytečných obětí. Kdyby ta vůle byla, tak by se okamžitě útoky Ruska vůči Ukrajině zastavily,“ napsal na síti X vicepremiér. Podle něj příměří není primárně otázkou vnějších okolností, ale Putinova rozhodnutí.

Nahrávám video

Také ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09) míní, že Putin mír teď nechce, jinak by Ukrajinu opustil. „Ruský imperialismus je hrozba, které musíme vzdorovat. To platilo včera, platí dnes a bude platit i zítra,“ konstatoval na síti X.

„Trump při jednáních s Putinem dle očekávání nedosáhl ničeho. Nad očekávání byly jen pocty a vřelost, s nimiž byl masový vrah a válečný zločinec na Aljašce přijat. Do složitých diplomatických jednání zkrátka není možné vstupovat vyzbrojen jen vlastním egem,“ napsal na sociální síti X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

„Schůzka na Aljašce je ztracenou příležitostí. Ruský diktátor jen vodí Trumpa za nos. Využívá ho k šíření svých lží a aby ukázal, že je pro USA partnerem k jednání a ne válečným zločincem a ‚ozbrojenou benzinovou pumpou‘. Je zjevné, že Rusko nemá o mír na Ukrajině vůbec zájem,“ napsal předseda Pirátů Zdeněk Hřib na sociální síti X.

Evropa měla mít větší odvahu, míní Havlíček

Schůzka může být podle Havlíčka začátek konce války, její ukončení ale dle něj čekat napoprvé nešlo. „Musím znovu zopakovat, že kdyby Evropa v průběhu roku 2024 měla větší odvahu, nemusel dnes tahat za delší konec provazu Trump,“ uvedl. Podle něj je potřeba mít na paměti, že ukončení války by mělo být v souladu i s ukrajinskými zájmy. Čím déle se však bude válčit, tím méně tomu tak podle něj bude.

„Pro mě je úspěch, že se jednání uskutečnilo, že Donald Trump bude informovat evropské kolegy a Volodymyra Zelenského. Je to určitý základ pro další jednání. Nikdo nemohl očekávat, že z prvního jednání mezi těmito dvěma prezidenty se stane nějaký zázrak,“ míní europoslanec Jaroslav Bžoch (ANO)

Podle Okamury je schůzka spíše o politickém signálu

Podle předsedy SPD Tomia Okamury je ruská pozice neměnná od února 2022. Putin ji na schůzce zopakoval, Trump mluvil stručně a mlhavě. „Summit tedy nepřinesl zásadní průlom, ale otevřel kanál pro další diskusi. Výsledkem je spíše politický signál ochoty komunikovat než konkrétní věci,“ sdělil Okamura.

Putin na tiskové konferenci po jednání s Trumpem rozhovory označil za konstruktivní a užitečné. Ukrajina byla podle něj jedním z témat jednání. Šéf Kremlu dále prohlásil, že shody dosažené na summitu na Aljašce by mohly být odrazovým můstkem pro ukončení války na Ukrajině a také pro obnovení vazeb mezi Moskvou a Washingtonem. Trump jednání označil za extrémně produktivní, přineslo podle něj „skvělý pokrok“. Konkrétní detaily ale politici nesdělili. Brífink ukončili, aniž by odpověděli na dotazy přítomných novinářů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 11 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...