Novým prezidentem Jižní Koreje bude liberál I Če-mjong

V jihokorejských předčasných prezidentských volbách vyhrál opoziční kandidát I Če-mjong z liberální Demokratické strany (DS), napsala s odkazem na volební komisi AFP. Agentura Jonhap uvádí, že po sečtení všech volebních lístků získal I 49,42 procenta, zatímco vládní konzervativní kandidát Kim Mun-su ze Strany lidové moci (PPP) 41,15 procenta. Kim svému soupeři ještě před oznámením výsledků k vítězství pogratuloval, čímž dle Reuters přiznal porážku.

Pro Iho se podle Jonhapu vyslovilo 17 287 513 Jihokorejců, zatímco Kima volilo 14 395 639 občanů. Rozdíl mezi oběma kandidáty je 8,27 procentního bodu neboli 2 891 874 voličů.

Volební komisaři výsledek oficiálně potvrdí ve středu ráno místního času (v noci na středu SELČ), po čemž se I zúčastní inaugurace a ihned se ujme úřadu. Tím nebude oproti zvyklostem zachováno dvouměsíční přechodné období, protože se jednalo o předčasné volby. Očekává se také, že I jmenuje hlavní členy kabinetu včetně premiéra. Tím by se podle Jonhapu mohl stát šéf jeho volební kampaně Kim Min-sok.

Úřadujícím prezidentem a předsedou vlády je až do inaugurace ministr školství I Ču-ho.

I slibuje „obnovu demokracie“

„Udělám vše pro to, abych splnil velkou odpovědnost a poslání, které mi bylo svěřeno, a nezklamal očekávání našeho lidu. Naplním své poslání vytvořit svět, v němž bude obnovena demokracie,“ citovala agentura Jonhap Iho první vyjádření, ve kterém také slíbil spojit rozpolcený národ a zajistit, že už nedojde k dalšímu „vojenskému převratu“.

Reagoval tím na svého předchůdce Jun Sok-jola, který 3. prosince vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Proti tomu se však postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Jun byl posléze odvolán z funkce a obviněn z vedení vzpoury a zneužití moci, hrozí mu doživotí či dokonce trest smrti. Jižní Korea se od té doby zmítá v hluboké politické krizi.

I Če-mjong už během noci vystoupil před svými příznivci a slíbil jim, že se po oficiálním uvedení do úřadu zaměří na ekonomiku, která utrpěla po prosincovém vyhlášení stanného práva. Zopakoval také svůj předvolební slib, že naváže kontakt se Severní Koreou a bude se snažit zajistit mír na Korejském poloostrově „bez boje“, uvedla agentura AFP.

Kim Mun-su podle Reuters svému soupeři popřál k úspěchu. „S pokorou přijímám volbu lidu a gratuluji zvolenému kandidátovi I Če-mjongovi,“ řekl na krátké tiskové konferenci.

Pro Iho se jednalo o druhé prezidentské volby, v roce 2022 prohrál s Junem o pouhých 0,73 procenta hlasů. 

Rekordní volební účast

Jihokorejci volili ve třech kolech: mezi 20. a 25. květnem hlasovali občané pobývající v zahraničí, minulý čtvrtek a pátek se v zemi konalo předběžné hlasování a poslední možnost vhodit lístek do volební urny byla v úterý od 6:00 místního času (pondělních 23:00 SELČ) do 20:00 (13:00 SELČ v úterý).

Voleb se celkem zúčastnilo rekordních 79,4 procenta jihokorejských voličů, což je 35,2 milionu lidí, napsal web The Korea Times. V zahraničí pak odvolilo 258 254 občanů, dodala volební komise. Hlasovat v dvaapadesátimilionové zemi může asi 44,4 milionu lidí včetně zhruba čtvrt milionu Jihokorejců v zahraničí.

Občané vybírali mezi pěti kandidáty, z nichž favoritem byl právě I Če-mjong, na druhém místě průzkumy zmiňovaly Kima Mun-sua a jako třetí se na základě průzkumů veřejného mínění umísťoval I Čun-sok z Reformní strany (RP).

Slib pokořit „povstalecké síly“

I Če-mjong vedl prezidentskou kampaň se slibem, že pokoří „povstalecké síly“, které podle něj vedl sesazený Jun. Byl favorizován ve volebních průzkumech díky hluboké frustraci veřejnosti z konzervativců v důsledku politické krize, kterou spustil Jun vyhlášením stanného práva.

Kim se snažil získat podporu umírněných nerozhodných voličů, zatímco jeho stranou zmítaly vnitřní spory o tom, jak nahlížet na Junovy kroky.

I Če-mjong, kandidát liberální Demokratické strany, při prezidentské kampani v Soulu
Zdroj: Reuters/Kim Hong-ji

I čelí několika kauzám. Loni dostal roční podmíněný trest vězení s dvouletým odkladem kvůli tomu, že při prezidentské kandidatuře v roce 2021 uvedl v rozhovoru s médii nepravdivé informace. Nejvyšší soud také v květnu vrátil k projednání podezření z porušení volebního zákona. Je vyšetřován i kvůli podílu na korupci v souvislosti s projektem ve městě Songnam, kde býval starostou. Je také podezřelý ze zneužití vládní kreditní karty na osobní výdaje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...