Novým prezidentem Jižní Koreje bude liberál I Če-mjong

V jihokorejských předčasných prezidentských volbách vyhrál opoziční kandidát I Če-mjong z liberální Demokratické strany (DS), napsala s odkazem na volební komisi AFP. Agentura Jonhap uvádí, že po sečtení všech volebních lístků získal I 49,42 procenta, zatímco vládní konzervativní kandidát Kim Mun-su ze Strany lidové moci (PPP) 41,15 procenta. Kim svému soupeři ještě před oznámením výsledků k vítězství pogratuloval, čímž dle Reuters přiznal porážku.

Pro Iho se podle Jonhapu vyslovilo 17 287 513 Jihokorejců, zatímco Kima volilo 14 395 639 občanů. Rozdíl mezi oběma kandidáty je 8,27 procentního bodu neboli 2 891 874 voličů.

Volební komisaři výsledek oficiálně potvrdí ve středu ráno místního času (v noci na středu SELČ), po čemž se I zúčastní inaugurace a ihned se ujme úřadu. Tím nebude oproti zvyklostem zachováno dvouměsíční přechodné období, protože se jednalo o předčasné volby. Očekává se také, že I jmenuje hlavní členy kabinetu včetně premiéra. Tím by se podle Jonhapu mohl stát šéf jeho volební kampaně Kim Min-sok.

Úřadujícím prezidentem a předsedou vlády je až do inaugurace ministr školství I Ču-ho.

I slibuje „obnovu demokracie“

„Udělám vše pro to, abych splnil velkou odpovědnost a poslání, které mi bylo svěřeno, a nezklamal očekávání našeho lidu. Naplním své poslání vytvořit svět, v němž bude obnovena demokracie,“ citovala agentura Jonhap Iho první vyjádření, ve kterém také slíbil spojit rozpolcený národ a zajistit, že už nedojde k dalšímu „vojenskému převratu“.

Reagoval tím na svého předchůdce Jun Sok-jola, který 3. prosince vyhlásil stanné právo kvůli údajným sympatiím opozice vůči Severní Koreji a údajné protistátní činnosti opozičních představitelů. Proti tomu se však postavil parlament a výjimečný režim nakonec zrušila vláda. Jun byl posléze odvolán z funkce a obviněn z vedení vzpoury a zneužití moci, hrozí mu doživotí či dokonce trest smrti. Jižní Korea se od té doby zmítá v hluboké politické krizi.

I Če-mjong už během noci vystoupil před svými příznivci a slíbil jim, že se po oficiálním uvedení do úřadu zaměří na ekonomiku, která utrpěla po prosincovém vyhlášení stanného práva. Zopakoval také svůj předvolební slib, že naváže kontakt se Severní Koreou a bude se snažit zajistit mír na Korejském poloostrově „bez boje“, uvedla agentura AFP.

Kim Mun-su podle Reuters svému soupeři popřál k úspěchu. „S pokorou přijímám volbu lidu a gratuluji zvolenému kandidátovi I Če-mjongovi,“ řekl na krátké tiskové konferenci.

Pro Iho se jednalo o druhé prezidentské volby, v roce 2022 prohrál s Junem o pouhých 0,73 procenta hlasů. 

Rekordní volební účast

Jihokorejci volili ve třech kolech: mezi 20. a 25. květnem hlasovali občané pobývající v zahraničí, minulý čtvrtek a pátek se v zemi konalo předběžné hlasování a poslední možnost vhodit lístek do volební urny byla v úterý od 6:00 místního času (pondělních 23:00 SELČ) do 20:00 (13:00 SELČ v úterý).

Voleb se celkem zúčastnilo rekordních 79,4 procenta jihokorejských voličů, což je 35,2 milionu lidí, napsal web The Korea Times. V zahraničí pak odvolilo 258 254 občanů, dodala volební komise. Hlasovat v dvaapadesátimilionové zemi může asi 44,4 milionu lidí včetně zhruba čtvrt milionu Jihokorejců v zahraničí.

Občané vybírali mezi pěti kandidáty, z nichž favoritem byl právě I Če-mjong, na druhém místě průzkumy zmiňovaly Kima Mun-sua a jako třetí se na základě průzkumů veřejného mínění umísťoval I Čun-sok z Reformní strany (RP).

Slib pokořit „povstalecké síly“

I Če-mjong vedl prezidentskou kampaň se slibem, že pokoří „povstalecké síly“, které podle něj vedl sesazený Jun. Byl favorizován ve volebních průzkumech díky hluboké frustraci veřejnosti z konzervativců v důsledku politické krize, kterou spustil Jun vyhlášením stanného práva.

Kim se snažil získat podporu umírněných nerozhodných voličů, zatímco jeho stranou zmítaly vnitřní spory o tom, jak nahlížet na Junovy kroky.

I Če-mjong, kandidát liberální Demokratické strany, při prezidentské kampani v Soulu
Zdroj: Reuters/Kim Hong-ji

I čelí několika kauzám. Loni dostal roční podmíněný trest vězení s dvouletým odkladem kvůli tomu, že při prezidentské kandidatuře v roce 2021 uvedl v rozhovoru s médii nepravdivé informace. Nejvyšší soud také v květnu vrátil k projednání podezření z porušení volebního zákona. Je vyšetřován i kvůli podílu na korupci v souvislosti s projektem ve městě Songnam, kde býval starostou. Je také podezřelý ze zneužití vládní kreditní karty na osobní výdaje.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
01:12Aktualizovánopřed 6 mminutami

Ukrajinské drony znovu zasáhly významný přístav Usť-Luga, tvrdí ruské úřady

Gubernátor ruské Leningradské oblasti Alexandr Drozděnko tvrdí, že ukrajinské drony zasáhly významný přístav Usť-Luga. V příspěvku na telegramu zmínil, že v přístavu jsou škody, a poté uvedl, že hasiči likvidují požár. Přístav se stal terčem útoku již poněkolikáté tento týden. Rusko také pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Při ruském dronovém útoku na Mykolajivskou oblast bylo zraněno deset lidí, oznámil šéf regionální vojenské správy Vitalij Kim. Ruské drony také znovu útočily v Oděské oblasti.
09:45Aktualizovánopřed 13 mminutami

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 3 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 9 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 13 hhodinami
Načítání...