Kyjev obdrží od EU první miliardy z výnosů ze zmrazeného ruského majetku

Evropská unie uvolnila první výplatu peněz z výnosů plynoucích ze zmrazených ruských aktiv pro Ukrajinu. Napadená země tak získá 1,5 miliardy eur (zhruba 38 miliard korun) na posílení vojenských kapacit a rekonstrukci státu. Kyjev krok Bruselu ocenil. Vyčlenění peněz dosud blokovalo Maďarsko. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov reagoval prohlášením, že Moskva pečlivě zváží, jak na převod reagovat.

Zmrazení ruských aktiv je důsledkem sankcí, které EU uvalila na Moskvu kvůli zahájení velké invaze na Ukrajinu v únoru 2022. „EU stojí na straně Ukrajiny. Dnes posíláme 1,5 miliardy eur z výnosů ze zmrazených ruských aktiv na obranu a obnovu Ukrajiny,“ uvedla v pátek v tiskové zprávě šéfka Komise Ursula von der Leyenová.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal poděkoval Unii za „neochvějnou podporu a tento významný příspěvek k ukrajinské obraně a obnově“. „Společně zdoláváme překážky a stáváme se silnějšími a budujeme bezpečnější a odolnější Evropu,“ zdůraznil.

Peníze na zbraně

Členské státy EU už koncem května potvrdily shodu na tom, že výnosy z ruských aktiv zmrazených v Evropě budou využity pro Kyjev. Celkem by měl získat během letoška 2,5 miliardy eur (62,4 miliardy korun).

Devadesát procent výnosů má být použito k nákupu zbraní pro Ukrajinu prostřednictvím takzvaného Evropského mírového nástroje (EPF), zbývajících deset procent by mělo být převedeno do rozpočtu EU a využito při rekonstrukci země.

„Takové kroky Evropské unie samozřejmě nezůstanou bez odezvy,“ varoval podle agentury TASS mluvčí ruského prezidenta Peskov. Moskva si podle něj promyslí svou reakci na „nezákonný krok EU“.

Vyostřené maďarsko-ukrajinské vztahy

Platby prostřednictvím EPF dosud blokovalo Maďarsko, které odmítá vyzbrojování Kyjeva. Podle právní služby Rady EU ale Budapešť nemůže platby zastavit, protože už se dříve zdržela hlasování. Navíc jde jen o další rozhodnutí v řadě, které hovoří o způsobu využití těchto financí, jež nejsou penězi daňových poplatníků EU, ale Ruska. Při hlasování tak není potřeba jednomyslnost.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjárto už podle agentury Reuters avizoval, že maďarský právní tým zkoumá, jak rozhodnutí zpochybnit. Budapešť udržuje úzké vztahy s Moskvou, a to nejen v oblasti energetiky.

Kyjev i Brusel kritizují nedávnou iniciativu premiéra Viktora Orbána jednat v Kremlu o míru. Budapešť zase rozlítilo rozhodnutí Kyjeva odříznout Maďarsko od ruské ropy firmy Lukoil. Maďarsko se kvůli tomu obrátilo na Komisi s žádostí o vyřešení situace a hrozí, že se bude bránit soudně.

Letos v červnu země G7 – tedy USA, Velká Británie, Francie, Německo, Itálie, Kanada a Japonsko – potvrdily poskytnutí půjčky Ukrajině ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun) kryté výnosy zmrazených ruských aktiv. Ruský státní majetek zůstane zablokovaný do ukončení války a vyplacení válečných reparací Ukrajině, avizovali lídři v dohodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 58 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...