Kubánští vězni vyrábí doutníky v podmínkách „moderního otroctví,“ tvrdí zpráva

Podle zprávy madridské nevládní organizace Prisoners Defenders je na Kubě nuceno pracovat na výrobě doutníků a dřevěného uhlí určených pro export nejméně šedesát tisíc vězňů. Ti pracují za minimální či žádnou odměnu, často v nelidských podmínkách a pod hrozbou násilí, upozornil deník The Guardian.

Zpráva Prisoners Defenders popisuje „národní a institucionalizovaný systém nucené práce“ ve věznicích po celém ostrově. V rámci tohoto systému jsou trestanci nuceni vyrábět proslulé kubánské doutníky a dřevěné uhlí, které často míří i na evropské trhy. Organizace z těchto praktik viní kubánskou vládu, která se tak snaží podpořit export.

Vyšetřování těchto praktik začalo poté, co zvláštní zpravodaj OSN pro otázky otroctví Tomoja Obokata v loňské zprávě pro Radu OSN pro lidská práva upozornil na problematiku nucené práce vězňů, píše britský deník.

Mezi dubnem a srpnem 2025 tak provedli výzkumníci z Prisoners Defenders rozhovory s třiapadesáti vězni podrobenými nápravné práci ze čtyřiceti kubánských věznic. Respondenti byli vybráni náhodným způsobem z celkové populace asi 90 tisíc vězňů a 37 tisíc osob ve volnějším režimu. Kromě toho výzkumníci provedli na šedesát dodatečných rozhovorů, přičemž všechna zjištění byla externě ověřena Institutem pro výzkum politiky v oblasti trestní justice (ICPR) při Birkbeck University v Londýně.

Všichni dotazovaní uvedli, že byli nuceni pracovat „pod nátlakem, hrozbami, násilím či výhrůžkou odvety“. Devadesát osm procent nemělo potřebné nástroje ani školení, čtyřicet pět procent respondentů pak zažilo fyzické násilí.

Nucená práce je podle definice Mezinárodní organizace práce (ILO) „veškerá práce nebo služba, která je vyžadována od jakékoli osoby pod hrozbou trestu a pro kterou se tato osoba nenabídla dobrovolně“.

Zdroj: Evropská rada

Bez přestávky a reálné mzdy

K nucené výrobě kubánských doutníků dochází například ve věznici Quivicán v provincii Mayabeque, kde se nachází továrna Tabacuba, jejíž výrobky jsou určené přímo na export. V zařízení pracuje čtyřicet vězňů a dva odborníci na tabák, kteří učí trestance základům ruční výroby tabákových produktů.

Vězni zde pracují od pondělí do soboty od půl sedmé do 21. až 22. hodiny. Ve směnách nemají nárok na přestávku ani svačinu. Zatímco dva odborní pracovníci si vydělají až čtyřicet tisíc pesos (asi dva tisíce korun), vězni mají dostávat tři tisíce pesos (150 korun měsíčně).

Tento výdělek je však často pouze teoretický, protože peníze mají být převáděny rodinám vězňů. Ty ale často dostávají nižší nebo žádnou částku. Navíc je výplata podmíněna stanovenými výrobními cíli, které se pohybují od padesáti do sto třiceti kusů doutníků za den na jednoho vězně. Do kvóty se započítávají pouze doutníky, které splňují „exportní kvalitu“.

Tabáková plantáž na Kubě
Zdroj: Reuters/Alexandre Meneghini

Navíc jsou trestanci pokaždé, když opustí pracoviště, prohledáváni strážci. I nejmenší kousek tabákového listu u nich nalezený pak znamená bití, urážky, kruté kázeňské tresty a ztrátu „práce“, tedy návrat do uzavřeného režimu s nejpřísnějšími podmínkami.

„Nikdy jsem nepodepsal žádnou smlouvu. Bylo mi řečeno, že pokud nebudu pracovat, týdny neuvidím slunce – že buď budu makat, nebo skončím v kobce,“ popsal jeden z vězňů své rozhodnutí pracovat v nucených podmínkách.

K nucené práci dochází nejméně v sedmi věznicích

Celkově vyšetřování potvrzuje, že k nucené výrobě doutníků dochází nejméně v sedmi kubánských káznicích. Ročně se díky tomu vyrobí asi 11,7 milionu doutníků, což představuje přibližně 7,5 procenta celkové národní produkce, uvádějí výzkumníci.

Je však problematické určit, jaký podíl exportovaných doutníků pochází přímo z nucené práce, protože trestanci je vyrábějí bez jasného označení. Prezident neziskové organizace Javier Larronda podle deníku The Guardian uvedl, že je těžké zjistit, pod jakými konkrétními značkami se tyto tabákové produkty dostávají ke spotřebitelům.

Organizace však tvrdí, že výroba určená pro globální trh zahrnuje „všechny nejznámější a nejuznávanější značky doutníků“ – například Cohibu, kterou kouřil i revolucionář a dlouholetý kubánský vůdce Fidel Castro.

Nucená práce se má týkat také značky Mareva, jejíž produkty jsou spolu s Cohibou vyráběny ve věznici Boniato. Podle výzkumníků je logické předpokládat, že touto praxí mohou být zasaženy všechny nebo většina kubánských značek doutníků.

„Můžeme pít jen špinavou vodu z koryta“

Vězni na Kubě se podílejí také na výrobě dřevěného uhlí, které je rovněž převážně určeno na export. Podle dostupných dat Kuba v roce 2023 vyvezla uhlí v hodnotě 61,8 milionu dolarů (asi 1,27 miliardy korun), což karibský ostrov řadí na deváté místo mezi exportéry této komodity ve světě. Do produkce byly zapojeny desítky tisíc „běžných“ i několik politických vězňů, píše Prison Defenders.

Hlavními destinacemi pro kubánské uhlí jsou Španělsko, Portugalsko, Řecko, Itálie a Turecko. Přestože bývá uhlí označováno jako „ekologické“, zpráva Prisoners Defenders upozorňuje, že je vyráběno „ve stavu absolutního moderního otroctví“.

Pracovní podmínky vězňů jsou podle výpovědí extrémně tvrdé. „Abychom vyrobili uhlí, spíme na poli, bez postelí, bez střechy. Musíme si sami stavět provizorní chýše a je nám dovoleno spát jen na balících slámy. Matraci mít nesmíme. Můžeme pít jen špinavou vodu z koryta, odkud pijí krávy na blízké farmě,“ popsal jeden z respondentů.

Organizace Prisoners Defenders dále uvedla, že kubánská vláda „musí být za tyto zločiny pohnána k odpovědnosti“, a zároveň vyzvala k otevření vězeňského systému ostrova nezávislým mezinárodním misím a k zákazu obchodu s produkty vzniklými nucenou prací. „Kubánské věznice nejsou rehabilitačními zařízeními, ale prostory trestu, kontroly a vykořisťování. Jejich strukturální přeměna je dluhem lidské důstojnosti,“ apeluje zpráva.

Prisoners Defenders: Zpráva o nucené práci v kubánských věznicích
(pdf, 2 MB)
Stáhnout

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 mminutami

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 2 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 8 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 14 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 21 hhodinami
Načítání...