Kritizovala Čaputovou i Radičovou. Církev na Slovensku je spojená s politikou

Zatímco Česko je jednou z nejvíc sekularizovaných zemí světa, na Slovensku hraje náboženství ve veřejném prostoru významnou úlohu, navzdory tomu, že lidí bez náboženského vyznání přibývá. Působení církve se dál projevuje i v politice. Církevní hodnostáři se vyjadřují k politickým kandidátům a zároveň někteří z politiků si neváhají o podporu církve před volbami říct.

V této souvislosti největší pozornost během posledních let vzbudil trnavský arcibiskup Ján Orosch, který se v roce 2019 pokusil promluvit do slovenských prezidentských voleb. Tehdy při kázání varoval před zvolením Zuzany Čaputové, tehdejší místopředsedkyne hnutí Progresívne Slovensko.

„Někteří kněží se přidávají k ultraliberálním názorům. Postavit se v televizi a propagovat kandidáta/kandidátku za tak ultraliberální stranu za prezidentku je těžkým hříchem. To není správná cesta. Touto cestou vedeme naše věřící do slepé uličky a do katastrofy,“ řekl tehdy Orosch, který reagoval na to, že Čaputovou v kampani naopak podpořil odvolaný trnavský arcibiskup Róbert Bezák.

Oroschovi se nelíbilo, že Čaputová ženám nechtěla ztížit přístup k interrupcím a podporovala adopce dětí, které vyrůstají v dětských domovech, homosexuálními páry.  

Mluvčí Konference biskupů Slovenska (KBS) Martin Kramara tehdy Denníku N řekl: „Každý z biskupů se veřejně vyjadřuje svobodně, podle vlastního uvážení. KBS do jejich vyjádření nezasahuje.“ Na otázku, zda církevní představitelé mají etický kodex nebo pravidla, podle kterých se mají na veřejnosti vyjadřovat, neodpověděl.

Šefčovič a křesťanské hodnoty

Navíc tehdejší protikandidát Čaputové – Maroš Šefčovič, kandidát strany Smer-SD, se přihlásil k tradiční rodině a ke křesťanským hodnotám poté, co se oficiálně sešel s představiteli křesťanských církví a židovských náboženských obcí.

Šefčovič byl přitom na konci 80. let členem komunistické strany, která v komunistickém Československu vystupovala proti církvím.

„Osobně bych dokázal najít pochopení pro toto setkání jen tehdy, kdyby se náboženští představitelé podobně setkali i s ostatními prezidentskými kandidáty. O tomto úmyslu však zatím nepadla ani zmínka. Pokud zůstane jen při tomto setkání, tak jsem fakt zvědavý na alespoň jakžtakž uvěřitelné zdůvodnění,“ uvedl tehdy na svém Facebooku vysokoškolský pedagog a církevní analytik Imrich Gazda.

Podle Denníku N šlo o snahu tehdy vládního Smeru zahrát na strunu konzervativních voličů a získat je na stranu Šefčoviče

„Představitelům slovenských církví se podařil zázrak. Neproměnili vodu na víno, ale Maroše Šefčoviče v dobrého křesťana. S vysokou pravděpodobností jim tento ‚zázrak‘ nikdo nesežere,“ komentoval také situaci Ľubomír Jaško na serveru Aktuality.sk.

Nutno podotknout, že podobná situace se odehrála i u předchozích prezidentských voleb – v roce 2015, kdy na funkci hlavy státu neúspěšně kandidoval Robert Fico a snažil se před veřejností prezentovat jako křesťan. „Celé to ale působilo jako velmi neupřímná a prvoplánová snaha získat na svou stranu věřící voliče. A tak to i dopadlo,“ citoval server Křesťan dnes tehdejší komentáře v tisku.

Církev a prezidentské volby

Zdaleka však nešlo o jediné případy, kdy církev výrazně vstoupila do předvolební kampaně prezidentských voleb. Podobnou zkušenost měla i Iveta Radičová, která kandidovala v roce 2009. Tu tehdy biskup Rudolf Baláž ve vysílání rádia Lumen nepřímo přirovnal k Adolfu Hitlerovi. Důvodem byl také Radičové postoj k interrupcím. „Je smutné, pokud na čelní pozice jdou lidé, kteří se už dávno rozloučili s Desaterem,“ řekl tehdy Baláž.

„Moje maminka nevěřila vlastním uším a velmi těžko to prožívala i moje nejbližší rodina. Já jsem byla v kampani a musela jsem to ustát, ale velmi hluboce to zasahovalo i mé blízké,“ vzpomínala Radičová o několik let později pro Denník N.

Biskupa Baláže po jeho vyjádření požádala o setkání, ten ji přijal. „Mluvili jsme mnoho hodin a na závěr konstatoval, že z jeho strany šlo o interpretační posun a nemyslel to tak, jak to vyznělo. Těžko však napravíte to, co už dostalo široký mediální prostor,“ řekla.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na návštěvě u papeže Františka v prosinci 2022
Zdroj: TASR/Profimedia

Předčasné volby na Slovensku

Slovensko nyní prochází vleklou politickou krizí, kterou mají vyřešit předčasné parlamentní volby. A je otázkou, jak do nich církev promluví. Náboženství je ve slovenské politice důležitým tématem. „Není to ale proto, že by sami politici byli s vírou ztotožněni. Jde jim pragmaticky o posbírání volební podpory, neboť křesťané patří mezi aktivní voliče,“ uvedl pro Katolický týdeník kněz košické arcidiecéze Rudolf Smoter. Dodal, že slovenští křesťané jsou rozptýleni politicky napravo i nalevo.

„Proto je možné se pouze pousmát, když politici otevřeně alergičtí na víru straší před novou takzvanou farskou republikou, která by využila motivy válečného Slovenského státu. K tomuto dědictví se hlásí Ľudová strana Naše Slovensko Mariána Kotleby. (…) Jde spíš o fenomén probouzejícího se nacionalismu, kdy se ztráta víry nahrazuje myšlenkou národa, což vidíme běžně například ve Francii, Itálii,“ podotkl.    

Lidí bez náboženského vyznání přibylo

Podle posledního sčítání lidu na Slovensku výrazně přibylo lidí bez náboženského vyznání, označila se tak téměř čtvrtina obyvatel. Statistika odhalila bezmála dvojnásobný nárůst ve srovnání se stavem před deseti lety. Důvodů úbytku věřících může být víc, například generační obměna nebo změna životního stylu.

Slovenští sociologové mluví o „lineárním poklesu“ přívrženců velkých církví. Změny nejsou radikální, ale trend pokračuje. Lze pozorovat podobný jev jako v Česku i ve většině vyspělých zemí. Stále méně lidí se hlásí k organizované podobě náboženství, což ale neznamená, že odmítají víru jako takovou. 

„Křesťany-katolíky na Slovensku čeká vnitřní zápas. Musí si říct, co jsou a čím chtějí být. Lepí se na ně nacionalisté a extremisté, jejichž křesťanství spočívá ve zdůrazňování určitých morálních a etických otázek, čímž se ve společnosti vytváří ještě větší napětí. Církev se od těchto nacionalistů a extremistů musí distancovat a poučit se z období Slovenského státu, že ji stáhnou do bahna,“ říká slovenský křesťanský demokrat František Mikloško.   

Změna financování?

V posledních letech se ve veřejném diskurzu objevuje i otázka, zda by se země neměla s církví navázanou na stát navždy rozloučit. To, že s touto myšlenkou si pohrává už nejeden Slovák, ukázal i průzkum agentury NMS Market Research Slovakia, podle nějž by více než šedesát procent Slováků bylo pro odluku církve od státu. 

Církevní restituce sice proběhly a v roce 2005 byly uzavřeny, přesto státní financování pokračuje a mnozí lidé hovoří o tom, že právě kvůli tomu se vytváří nezdravý vztah a propojení s politikou. Politické strany se k tomuto kroku zatím neodvážily. 

Odluku podporují především muži (66 procent), starší lidé ve věku nad 65 let (71 procent), lidé se středoškolským vzděláním (64 procent) a vysokoškolským vzděláním (71 procent) nebo respondenti žijící v Bratislavě (70 procent). Naopak 26 procent dotázaných nesouhlasí s odlukou církví od státu, 13 procent respondentů se k tématu nechtělo vyjádřit.

„Negativní vliv církve společnost vnímá především při směřování diskuze o lidských právech. Naopak, pozitivně je vnímán vliv církve zejména v souvislosti s doprovázením lidí během jejich nejvýznamnějších životních událostí,“ uvedla analytička z průzkumné agentury Denisa Lakatošová. 

Současný model založený na přímých platbách z rozpočtu státu na základě počtu členů, kteří se k církvi přihlásí ve sčítání lidu, by ponechalo 19 procent respondentů. Lakatošová dodala, že takový model podporují především voliči KDH (Kresťanskodemokratické hnutie).

„Fakt, že jen 19 procent populace se ztotožňuje se současným modelem financování církví, ukazuje na potřebu otevření celospolečenské diskuse o možné změně financování církví na Slovensku,“ uvedl spoluautor průzkumu Mikuláš Hanes.   

Téma odluky občas otevírá liberální strana Sloboda a solidarita (SaS), která s ním však nedokázala nijak pohnout ani v době, kdy působila ve vládní koalici. Se změnou financování přichází i nyní před předčasnými volbami. „Vyšší asignace by nahradila financování církví, což považujeme za správné,“ řekl předseda SaS Richard Sulík. 

Tento bod má ve svém programu také například liberální strana Progresívne Slovensko, jejíž hlavní tváří je europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Michal Šimečka. Strana je podle posledního průzkumu agentury Focus na druhém místě po Smeru Roberta Fica. Je tedy otázkou, nakolik bude po těchto volbách politická vůle ke změně či nikoliv, ačkoliv průzkumy veřejného mínění hovoří jasně. Církve totiž stojí stát ročně více než 53 milionů eur.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 58 mminutami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 3 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 8 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 10 hhodinami
Načítání...