Kosovská prezidentka připustila nové volby na převážně srbském severu země, kde vypukly nepokoje

Kosovská prezidentka Vjosa Osmaniová řekla agentuře Reuters, že je nakloněna možnosti uspořádat nové volby v převážně srbských okresech na severu země. Předpokladem podle ní je, že tento krok podpoří formou petice alespoň pětina tamních obyvatel. V reakci na novou vlnu násilí v severním Kosovu vyzvalo Prištinu k opakování voleb mezinárodní společenství. Spojené státy podle Reuters Prištině otevřeně pohrozily, že musí poskytnout kosovským Srbům více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

V severním Kosovu v minulých dnech propukly násilné protesty v souvislosti s nástupem čtyř starostů – etnických Albánců – na radnice. Starostové byli zvoleni v dubnových volbách, které místní Srbové bojkotovali. Místní policie se snažila jejich nástup do úřadů umožnit, což vyvolalo střety s demonstranty. Zranění utrpěly tři desítky členů mezinárodních jednotek KFOR a asi padesát protestujících Srbů.

Petice je podle Osmaniové „nejdemokratičtější způsob“, jak v řádu několika měsíců dospět k opakování voleb. „Myslím, že bychom tak zajistili účast Srbů, protože žádost by vzešla od nich, od občanů,“ řekla prezidentka agentuře Reuters.

Je značně nejisté, zda se Srbové ze severu Kosova budou chtít za této situace plebiscitu zúčastnit. Jejich zástupci loni v listopadu opustili svá místa v kosovských institucích a s podporou vlády v Bělehradě svůj návrat podmiňují mimo jiné tím, že Kosovo poskytne většinově srbským okresům určitý stupeň samosprávy. To však vláda kosovského premiéra Albina Kurtiho přes naléhání svých západních spojenců dosud odmítá.

Nové volby požadují i další země

K co nejrychlejšímu konání nových voleb vyzvaly kosovské a srbské představitele Francie a Německo minulý týden po summitu Evropského politického společenství (EPC) v Kišiněvě. Francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Olaf Scholz se na okraj summitu setkali s Osmaniovou a srbským prezidentem Aleksandarem Vučičem.

Otevřenost k novým volbám deklarovala v úterý při návštěvě Prahy také kosovská ministryně zahraničí Donika Gërvallová-Schwarzová. Podle ní by se mělo Srbsko zavázat, že srbským voličům na území Kosova nebude hrozit násilí, pokud se hlasování zúčastní.

Bělehrad ztratil kontrolu nad Kosovem v roce 1999, když nálety NATO ukončily ozbrojený konflikt v regionu a přinutily ke stažení srbské ozbrojené síly. V roce 2008 vyhlásilo Kosovo nezávislost na Srbsku, které ho ale dál považuje za součást svého území. Kosovo za suverénní stát považuje asi polovina států OSN včetně Česka.

USA: Kosovo musí dát Srbům víc autonomie

Americký zmocněnec pro západní Balkán Gabriel Escobar podle Reuters při středeční návštěvě Bělehradu nebývale ostře prohlásil, že Priština musí poskytnout většinově srbským okresům na severu Kosova více autonomie, pokud chce pomýšlet na vstup do NATO a Evropské unie.

„Pokud chce Kosovo směřovat k euroatlantické integraci, bude to muset zřídit,“ uvedl Escobar s odkazem na zvažovaný vznik autonomního Společenství srbských okresů, kterému se kosovská vláda brání.

Vyzval také zvolené starosty z řad etnických Albánců, aby radnice na severu Kosova opustili. Úkolem Bělehradu podle něj naopak bude přesvědčit kosovské Srby, aby se vrátili do kosovských institucí, uvedla stanice al-Džazíra Balkans.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...