Kopečný: Babiš neměl o muniční iniciativě kompletní informace. Otočil i díky chvále partnerů

Nahrávám video
Interview ČT24: Tomáš Kopečný
Zdroj: ČT24

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.

Ačkoliv šéf nového kabinetu Babiš nejprve sliboval, že muniční iniciativu zruší, začátkem roku ohlásil, že se tak nestane a Praha ji bude koordinovat, i když do ní finančně přispívat nebude. Podle Kopečného za Babišovým obratem stály nejprve vnitřní důvody.

„On nemohl mít vhled do toho, jak systém funguje. Ty informace mu tehdejší vedení ministerstva obrany neposkytlo. A nyní je měl. Zjevně po tomto auditu nabyl přesvědčení, že informace, které dostal předtím, byly nepřesné, zavádějící a že jde o systém, s nímž se dá pracovat reprezentativně a je dobrý pro Česko,“ vysvětlil moderátorovi Danielu Takáčovi Kopečný.

Jako další důvod změny názoru uvedl mezinárodní situaci: „Po prvním mítincích, které měl nový český premiér v Bruselu, a v rámci svých bilaterálních jednání mnohokrát slyšel od nejvýznamnějších českých partnerů, že to je něco, co má svoji váhu pro státy jako Německo, Dánsko, Holandsko, pro generálního tajemníka NATO a další.“

Bývalý zmocněnec rovněž popřel Babišovy výroky o tom, že by se dříve o financování projektu ze státního rozpočtu mlžilo. „Všechny finanční transakce, které probíhaly, jsou čísla, která byla zveřejněna. Funkční mechanismus se nezveřejňuje,“ řekl. Jiné než deklarované příspěvky se podle jeho informací nevyužívaly.

Hlavním limitem iniciativy byly peníze

Kopečný v pořadu také přiblížil, jak iniciativa za jeho působení fungovala a jak funguje nyní. „V oblasti těžké pozemní techniky a munice, hlavně té velkorážové, ale i malorážové, kde jsme dodali přes sto milionů kusů, jsme se vyprofilovali jako nejspolehlivější dodavatelé,“ shledal.

S procesními limity projektu si Česko podle něj poradilo už v roce 2022 po vypuknutí rusko-ukrajinské války. „Doladili jsme si za jaké peníze co nakoupit, jak to dodat, jak to udělat správně s udělením licence v rámci akvizičního procesu. Limitem ale zůstaly finance,“ konstatoval. Kdyby v projektu bylo více peněz od partnerů ze Západu nebo od ukrajinské armády či ukrajinského ministerstva obrany, bylo by podle Kopečného možné provádět větší nákupy.

Také se podle bývalého zmocněnce několikrát stalo, že o stejný nákup usilovala i ruská strana. „Stávalo se nám, že jsme naráželi na limity toho, že ne každý stát nám chtěl dané produkty prodávat. Například protože zároveň přijela ruská delegace a snažila se o totéž,“ popsal. Na trhy podle něj jezdilo mnoho delegací, primárně obchodní firmy – Britové, Američané, ale i zástupci z Ruska nebo z Blízkého východu napojení na ruské majitele. Zmíněné omezení penězi však tento problém nepředčil.

Pojistka proti korupci

Česká muniční iniciativa si podle Kopečného ošetřila, že nakoupený materiál putuje skutečně na frontu. Vyplácení po uzavření kontraktu na munici nebo jiné vybavení totiž probíhá měsíčně. „Dodáváme průběžně a tudíž i průběžně platíme. Kdyby došlo k jednání, které by donoři shledali problematickým, další měsíc už by peníze neposlali,“ řekl.

Ministerstva obrany české a ukrajinské strany spolu také za vlády Petra Fialy (ODS) podle Kopečného intenzivně komunikovala. Praha prý z Kyjeva dostávala reporty i videa o tom, jak se technika využívá. „Nikdy jsme nenabyli dojmu, že by mohla mířit někam dál,“ dodal.

Kopečný ale uznal, že na začátku války bujel obchod s produkty jako jsou helmy nebo neprůstřelné vesty. „Nedělo se to ale s čistě vojenskou technikou a neděje se to ani s drony, které jsou nyní hlavním tématem udržení vojenské linie,“ zmínil.

„Ochota Ukrajinců dohodnout se je vyšší než Rusů“

Kopečný se rovněž vyjádřil k nedávnému tvrzení prezidenta USA Donalda Trumpa, že Ukrajinci brzdí mírová jednání. „Ochota Ukrajinců dohodnout se je rozhodně mnohokrát vyšší než ta ruská,“ řekl. Trump podle něj mění narativ, kdo za zdržování může, podle toho, s kým jedná v poslední době a kdo ho přesvědčí.

„Pořád platí, že Ukrajina je velmi ochotná přistoupit na mnoho kompromisů, které by byly ještě před dvěma lety nemyslitelné, ale je tam jedna oblast, na kterou nikdy nepřistoupí. A to je odevzdání území, které její armáda kontroluje, to je zbytku Doněcké oblasti,“ myslí si.

Trump podle Kopečného usiluje primárně o legitimní získání Nobelovy ceny míru, čemuž přizpůsobuje vyjadřování. „Chce mít klid, chce mít problém ze stolu,“ sdělil. Jeho hlavním cílem je však mít silnou Ameriku a zabývat se tímto sporem po celou délku svého mandátu nehodlá, míní.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 11 mminutami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 4 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 5 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 9 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...