Věří v porážku Ruska i v návrat všech okupovaných území, zároveň si ale uvědomuje, že v současnosti potřebuje ukrajinská armáda úplně všechno. Jevhen Perebyjnis, náměstek ukrajinského ministra zahraničí, který byl letech 2017 až 2022 velvyslancem v České republice, poskytl v Kyjevě exkluzivní rozhovor zpravodaji ČT Davidu Miřejovskému. Hovořil v něm o naději, nepovedené protiofenzivě, stěžejním rozhodnutí amerického Kongresu, iniciativě českého prezidenta Petra Pavla i akutních potřebách ukrajinských ozbrojených sil.
„Stále jsme plni naděje. Když nevěříte ve vítězství, nikdy nepřijde. Všichni jsme přesvědčeni, že válku vyhrajeme, že porazíme Rusko a že dostaneme zpět všechna okupovaná území. Ale samozřejmě musíme uznat i fakt, že se naše protiofenziva nezdařila tak, jak jsme si ji představovali,“ konstatoval Perebyjnis.
Přesto zmínil i řadu úspěchů. „Nikdo například neočekával, že Ukrajina bude kontrolovat Černé moře, tedy alespoň jeho západní část. I to, že Rusko už skoro nemá aktivní Černomořskou flotilu. Ukrajina proto může exportovat obilí v objemech jako před válkou,“ doplnil.
Společně s nejvyššími představiteli okupované země v současnosti vyhlíží zejména rozhodnutí amerického Kongresu o vyčlenění dalších zhruba šedesáti miliard dolarů (přes 1,4 bilionu korun) na vojenskou a ekonomickou podporu Kyjeva. Republikáni v Kongresu ji ale zatím v důsledku sporů týkajících se především migrace a ochrany americko-mexických hranic blokují.
„Děje se tak v důsledku vnitřních událostí ve Spojených státech. Stále jsme ale ze strany našich amerických partnerů ujišťováni, že máme pevnou dvoustranickou podporu. Vnitřní problémy v USA nicméně nedovolují Kongresu schválit to, co nám bylo přislíbeno,“ podotkl Perebyjnis.
O časovém horizontu, v němž by mohlo dojít ke schválení zmíněné pomoci, náměstek ukrajinského ministra zahraničí představu nemá. „Doufáme, že se tak stane co nejdříve, v řádu týdnů, protože naši američtí partneři dobře vědí, že jsme pomoc potřebovali už včera. Dobře vědí, že jde o životy našich vojáků. Každý den prodlení znamená ztráty životů vojáků i civilistů,“ upozornil.
Polsko: Hlavní brána do Evropské unie
Po návratu z velvyslaneckého postu v Praze se Perebyjnis už 1,5 roku snaží v nové roli utužovat vztahy s evropskými zeměmi – v prvé řadě s Polskem. „Je velmi důležité dosáhnout nějakého kompromisu s Polskem, protože polská hranice je pro nás jakousi cestou života. Je to hlavní brána do Evropské unie a do civilizovaného světa, protože přes ni plyne nejen zemědělská produkce, ale i zbraně a humanitární pomoc,“ zdůraznil pětapadesátiletý diplomat.
Velké množství ukrajinského zboží plyne do Evropské unie dle jeho slov i přes Rumunsko. O utužování vztahů se ovšem snaží také s dalšími sousedními zeměmi. „Co se týče Slovenska a Maďarska, jsou to naši sousedé. A nehledě na to, jaká je u nich vnitřní politická situace a jaká je rétorika jejich nejvyššího vedení, jsme připraveni ke konstruktivnímu jednání,“ řekl.
Podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí je velmi důležitá i častá přítomnost evropských politiků v Kyjevě. „Na jedné straně jde o demonstraci solidarity, na druhé také o jakýsi bezpečnostní krok, protože jejich přítomnost možná nějakým způsobem udržuje Rusko od ostřelování, i když nejsem přesvědčen o tom, že to tak zůstane. V každém případě jsme za to vděční,“ pokračoval Perebyjnis.
Faktem ale je, že ruské ostřelování donutilo statisíce Ukrajinců k útěku do jiných zemí. Perebyjnis přiznává, že Kyjev má jen málo nástrojů k tomu, aby je přiměl k návratu. „Stát může fungovat jen tehdy, pokud má dostatek lidí, kteří budou zabezpečovat naše budoucí vítězství. Nejlepší garancí toho, aby se lidé mohli vrátit, je vytvoření bezpečnostních podmínek. Aby věděli, že hrozba je minimální,“ upozornil.
Nejlepším nástrojem, jak bezpečnost zajistit, je podle něj protivzdušná obrana. „Protože největší hrozbou jsou ruské rakety a drony. Proto žádáme naše partnery, aby nám poskytovali více systémů protivzdušné obrany,“ vysvětlil náměstek.
Poděkování českému prezidentovi
„Potřebujeme všechno, co nám umožní zvrátit aktuální situaci na frontě. V prvé řadě dělostřeleckou munici. I proto jsme moc vděční českému prezidentovi Petru Pavlovi za jeho iniciativu ohledně toho, že je Česko schopné najít velké množství munice. Zdá se mi, že tato iniciativa dostává konkrétní obrysy, a doufám, že bude zrealizována,“ prohlásil Perebyjnis.
„Ale abychom mohli změnit průběh války, potřebujeme i stíhačky F-16 a přesné rakety dlouhého doletu, kterými bychom mohli mířit na logistiku ruské armády. A také další typy zbraní včetně dronů,“ dodal bývalý ukrajinský velvyslanec v Česku.
