Kdo se stane německým kancléřem? V předvolební debatě bodoval u diváků Scholz

Výrazně ostřeji oproti první televizní debatě vystupoval v nedělní druhé diskuzi kancléřský kandidát německé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet. Vymezoval se především vůči sociálnímu demokratovi (SPD) Olafu Scholzovi, výtky ale směřoval i na Annalenu Baerbockovou, která do voleb vede Zelené. Scholz je Laschetovým hlavním rivalem v souboji o kancléřské křeslo, podle aktuálních průzkumů si SPD před CDU/CSU udržuje náskok několika procentních bodů.

Zatímco při první debatě na konci srpna i přes několik sporů v otázce daní či ochrany klimatu panovala ve studiu výrazně smířlivější atmosféra, při druhém střetu byl Laschetův bojovnější postoj nepřehlédnutelný. „Je to nepoctivé, pane Scholzi,“ prohlásil Laschet na adresu sociálního demokrata, který se vyhnul úvodní otázce, zda by raději vládl s liberály (FDP), nebo s postkomunistickou Levicí.

Konzervativci spolupráci se stranou Levice, kterou považují za krajně levicovou, odmítají. Stejný názor mají i na protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD), která je označována jako populistická až krajně pravicová. „Za žádných okolností nepůjdeme do koalice se stranou Levice. Stejně tak za žádných okolností nevytvoříme koalici s Alternativou pro Německo. Nebudeme s nimi ani jednat, ani spolupracovat,“ řekl Laschet.

Předvolební průzkumy v Německu
Zdroj: POLITICO Polls of Polls

Ani Baerbocková neodpověděla, zda dává přednost Levici, nebo FDP, ohradila se ale proti rovnítku mezi postkomunisty a AfD. „Srovnávání AfD a Levice je podle mě velmi nebezpečné,“ řekla.

Laschet zdůraznil, že Scholz již dříve spolupráci s Levicí nevyloučil. Podle Scholze ale nyní není čas hovořit o koalicích, protože o výsledku voleb ještě voliči nerozhodli. Scholz pouze jako svůj mantinel vytyčil jasnou příslušnost k Severoatlantické alianci, kterou by postkomunistická strana chtěla nejraději rozpustit. Nedávno nicméně uvedl, že s Levicí vládnout nechce a doufá v koalici se Zelenými.

„Jedna věc je jasná, kdo chce být součástí německé vlády, musí mít jasné názory. Musí být pro transatlantickou spolupráci, musí jasně říct, že NATO je pro naši bezpečnost nepostradatelné a že musíme plnit svůj závazek vůči alianci. Musí taky stát za suverénní Evropskou unií,“ uvedl Scholz v nedělní debatě. 

Nahrávám video

Kritika kvůli razii, velkým tématem byla klimatická krize

S výpady proti Scholzovi pokračoval Laschet i v dalších částech debaty. Poukázal mimo jiné na čtvrteční policejní razii na ministerstvu financí v souvislosti s údajným nekonáním celní centrály proti praní špinavých peněz, na pád německé finanční společnosti Wirecard a na další případy praní špinavých peněz.

Spojitost těchto kauz se svým úřadem Scholz, který je ministrem financí, odmítá. Laschet měl ale jiný názor. „Řeknu vám k tomu jen to, že kdyby můj ministr financí v mé vládě takto pracoval, měli bychom vážný problém,“ řekl Laschet Scholzovi.

Do sporů se přidávala i Baerbocková, která počáteční odpovědnost za finanční skandály připsala konzervativcům. Laschetovi řekla, že to byla právě unie, kdo posledních šestnáct let vedl Německo. Laschetovi mimo jiné vytkla, že konzervativci upozadili během své vlády digitalizaci a ochranu klimatu. „Německo nyní potřebuje ráznou změnu,“ řekla.

„Ochrana klimatu bude pro naši společnost velkým úkolem, ale také obrovskou příležitostí. Navrhuji investovat padesát miliard eur ročně například do infrastruktury, rozšíření železnice, větrných elektráren a solárních panelů na střechách nových budov,“ dodala Baerbocková.

Podle sociálního demokrata Olafa Scholze bude snaha o klimatickou neutralitu největším přetvořením německého průmyslu za posledních sto let. „Máme za sebou dvě stě padesát let průmyslového rozvoje, který byl postaven na ropě a plynu. Musíme udělat mnoho práce, aby to fungovalo.“ Laschet dodal, že „musíme spojit síly. Chci vybudovat ministerstvo pro digitalizaci, které dokáže problémy řešit na všech úrovních“.

Obava z účasti Levice na příští vládní koalici je relativně velká. Pro část lidí – těžko odhadnout, jak velkou – je to argument, proč nevolit Zelené nebo SPD.
Zuzana Lizcová
analytička, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy

Neshody ohledně daní

Shoda nepanovala v otázce daní. „Zvýšení daní v této situaci je špatná cesta,“ řekl Laschet s tím, že vyšší odvody by byly brzdou hospodářské obnovy po dosud neskončené pandemii nemoci covid-19. Scholz naopak zopakoval svůj dosavadní postoj, že lidé s vysokými příjmy, jako má on sám, zkrátka musí více přispívat, aby bylo možné platit covidové dluhy a sociální vymoženosti.

Jednotný postoj naopak všichni tři kandidáti zaujali k očkování proti covidu-19. Společně vyzvali obyvatele Německa, aby se nechali imunizovat, neboť je to podle nich jediná cesta ke zvládnutí pandemie.

SPD v průzkumech vede

Favoritem voleb je podle průzkumu v nedělníku Bild am Sonntag s 26 procenty SPD, zatímco dosud největší parlamentní síla CDU/CSU skončila druhá s 20 procenty. Zelení v sondáži obdrželi 15 procent, FDP 13 procent, AfD 11 procent a Levice dostala šest procent.

Televize ARD provedla bleskový průzkum také přímo k nedělní televizní debatě. Pro 41 procent diváků předvedl nejpřesvědčivější výkon Olaf Scholz. O Laschetovi si to myslí 27 procent dotázaných. Baerbocková nejvíce přesvědčila přesně čtvrtinu dotazovaných diváků.

Parlamentní volby se v Německu konají v neděli 26. září. Kancléřka Angela Merkelová (CDU/CSU) se po šestnácti letech v úřadu o další mandát neuchází.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 6 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 18 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...