„Katar má kostlivce ve skříni,“ říká dánský novinář, kterému ochranka vyhrožovala zničením kamery

Nahrávám video
Newsroom ČT24: Novináři na MS ve fotbale v Kataru
Zdroj: ČT24

Ze světového fotbalového šampionátu v Kataru přicházejí i zprávy o omezování práce zahraničních reportérů. Někteří novináři se totiž nezaměřují jen na sportovní výkony, ale pátrají i po údajném porušování lidských práv v této zemi. Úřady navíc povolují bez omezení natáčet jen na místech přesně určených pro turnaj. Tématu se věnoval nedělní Newsroom ČT24, který přinesl i svědectví dánského novináře Rasmuse Tantholdta televizní stanice TV 2. Tamní bezpečnostní ostraha ho vyrušila přímo v živém vysílání, kdy se moderátor ptal na práci novinářů v Kataru.

„Našli jsme si místo v Dauhá, kde jsme mohli natáčet živě. Bylo to před kruhovým objezdem v turistické oblasti Kataru,“ popsal Tantholdt své každodenní přípravy na živý vstup. „Pár vteřin po zahájení vysílání dorazilo několik členů ostrahy. Moderátor pořadu se mě zeptal: ‚Tak co, Rasmusi, jak to vypadá v Kataru?‘ A v tu chvíli ke mně přistoupila ostraha. Namířili jsme na ně kameru, protože v novinařině máme přísloví: nepopisuj a ukaž to,“ prozradil reportér.

Zahraničním novinářům, kterých do země přicestovalo několik tisíc, přitom tamní úřady zaručily v jejich práci svobodu. Ovšem pouze za podmínek, že nebudou fotit nebo natáčet obytné budovy, soukromé podniky a průmyslové zóny. Právě v těchto místech se ale podle organizace Reportéři bez hranic nejčastěji porušují práva dělníků.

I přesto, že se dánský reportér v zakázané lokalitě nenacházel, začala mu ostraha vyhrožovat. „Řekli nám, že nemáme správná povolení a že máme přestat natáčet. Vyhrožovali nám, že pokud budeme pokračovat, zničí naši kameru,“ dodal Tantholdt.

Pravá tvář Kataru

Reportér si nicméně byl povoleními jistý, i přes upozornění proto v práci pokračoval. „Po půl hodině od zahájení živého vysílání přišel jejich nadřízený, podíval se na naše oprávnění a řekl: ‚Dobře, jsou dostatečná. Můžete natáčet,‘ “ doplnil Tantholdt. Reportér si nepříjemnost vysvětluje dvěma způsoby. Mohlo jít pouze o nedorozumění, ale možná taky o ukázku toho, jaké poměry v Kataru vládnou mimo fotbalové mistrovství.

Podle loňského zjištění britského deníku The Guardian zahynulo při stavbě stadionů, hotelů a další infrastruktury pro šampionát přes šest a půl tisíce dělníků. Oficiálně Katar přiznal úmrtí jen desítek z nich. „Čím více kostlivců ve skříni mají, tím hůř se v takovém prostředí novináři natáčí. Proto si myslím, že tento incident ukázal, že kostlivce ve skříni rozhodně mají,“ zhodnotil Tantholdt možný důvod, proč k události došlo.

Nešlo o ojedinělý incident

Incident dánského reportéra ale nebyl jediným konfliktem s médii, ke kterému od začátku šampionátu došlo. Během úterý napadl brazilského novináře Victora Pereira Katařan, a to kvůli vlajce jednoho z brazilských spolkových států; spletl si ji totiž s duhovým symbolem LGBTQ+.

Pereira se následně kvůli vlajce státu Pernambuco dostal do střetu i s policií, která mu zabavila telefon obsahující video s incidentem. Novinář byl poté donucený video smazat.

„Pokud pojedete do některého ze států Perského zálivu, bude pro vás těžké natáčet bez zvláštního povolení. Je třeba nahlásit, co přesně budete natáčet a kde to budete natáčet,“ dodal Tantholdt s tím, že novináři mají svou práci v regionu složitou. Svoboda tisku se podle stejnojmenného indexu Reportérů bez hranic v Kataru pohybuje na 119. místě ze 180 sledovaných států. V porovnání s přilehlými státy jde však o nejlépe hodnocený.

Speciální linka pro novináře

Ještě o den dříve zadrželi pracovníci ochranky amerického novináře Granta Wahla poté, co si na jeden ze zápasů oblékl duhové tričko. Wahl si tento LGBT+ symbol vzal jako projev solidarity. Homosexualita je v Kataru nezákonná, podle tamního práva ji lze trestat třemi roky vězení.

Jak samotný systém natáčení v hlavním městě emirátu Dauhá funguje, popsal pro Newsroom ČT24 taky šéfredaktor sportu Televizního studia Brno Petr Kubásek. „Natáčení v katarském Dauhá má velmi specifická pravidla. Máme na kameře zvláštní nálepku mistrovství světa. Bez té bychom vůbec nemohli fungovat. Vše zde probíhá několikastupňovou kontrolou,“ řekl Kubásek.

Novináři se podle něj nedostávají do problémů, pokud natáčejí na oficiálních místech přesně určených pro světový šampionát. „Cokoliv dalšího podléhá určité cenzuře. Jen pro představu, v ulicích Dauhá se pohybují tisíce policistů,“ doplňuje. Novináři jsou tak pod neustálým dohledem místní policie a bezpečnostní ostrahy.

Po řadě komplikací proto FIFA pro novináře vytvořila speciální linku. „FIFA poslala zprávu všem novinářům, kteří jsou oficiálně akreditovaní, že pro ně existuje telefonní linka. A pokud mají nějaké problémy, mohou zavolat na tuto linku a oni se pokusí to vyřešit. To ale bylo až po našem incidentu. Takže z toho nakonec možná vzešlo něco dobrého,“ upřesnil Rasmus Tantholdt.

Dánský novinář pak poukázal také na fotbalovou atmosféru ze strany tamních obyvatel. „Není zde žádná fotbalová kultura. Bylo to vidět už během úvodního zápasu. Vždyť Katařané po prvním poločase opustili stadion, protože zaostávali ve skóre. Pro Katařany to není o fotbale. Není to kvůli zájmu o sport,“ myslí si Tantholdt.

Situaci novinářů v Kataru se v neděli věnoval pořad Newsroom ČT24. Reportáž najdete v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...