Katalánský exulant Puigdemont hraje o šanci na návrat do Španělska. Je klíčem ke vzniku vlády

Nahrávám video

Z nepřítele číslo jedna se náhle stal možným vládním spojencem. Carles Puigdemont skoro před šesti lety podepsal jako šéf katalánské vlády prohlášení o katalánské nezávislosti, hrozilo mu až 30 let za mřížemi za vzpouru. Utekl do Bruselu, kam za ním v pondělí přijela španělská ministryně práce, aby pro vládu v Madridu získala podporu jeho sedmi poslanců. Pokud se socialisté s katalánskými separatisty nedohodnou, čekají nejspíš Španělsko další předčasné volby.

Republiku, tedy tu katalánskou, je třeba budovat každý den, prohlásil Puigdemont ještě jako katalánský vůdce. V úterý mu jeho první cihlu zbořili – z Evropského parlamentu vynesli jím vystavenou fotografii z nezákonného referenda o katalánské nezávislosti. 

Druhá cihla zatím stále stojí. Politikům v Madridu oznámil z Bruselu své požadavky a oni si je museli vyslechnout. „Žádáme úplné zrušení veškerého trestního stíhání v souvislosti s otázkou nezávislosti. Referendum z 1. října nebude zločinem, stejně jako vyhlášení nezávislosti,“ vyhlásil Puigdemont, katalánský expremiér a europoslanec. 

Současná španělská vláda i konzervativní Lidová strana však na požadavek amnestie reagovaly odmítavě.

Mám podmínky

Člověkem, který klade podmínky španělské vládě, se stal Puigdemont náhodou. Po červencových předčasných volbách nezískala většinu ve španělském parlamentu ani levice, ani pravice. Šance na novou vládu tak závisí primárně na sedmi poslancích Puigdemontovy separatistické strany. Do Bruselu se v pondělí za stíhaným katalánským expremiérem a europoslancem vydala ministryně práce Yolanda Díaz Pérezová, šéfka krajně levicové strany SUMAR, aby vyjednala podporu pro socialisty.

„(Šéf lidovců) pan Feijóo je osamocený jako nikdy dřív. Je zcela izolovaný. Nemá žádnou šanci na sestavení vlády,“ uvedla Pérezová. 

Pro španělské lidovce je spolupráce se separatisty nepředstavitelná. Ale i socialisté rovnou řekli, že některé podmínky jsou nesplnitelné. Dál však volají po dialogu. „Na první pohled je zřejmé, že k sobě máme hodně daleko. V některých otázkách jsme na opačných pólech,“ přiblížil to poslanec Španělské socialistické dělnické strany Patxi López. 

Věří v návrat bez vězení

Puigdemont stále doufá, že se do Katalánska vrátí a vězení, které mu tam hrozí kvůli referendu o nezávislosti, se vyhne. Když v roce 2015 poprvé kandidoval do regionálního parlamentu v Barceloně, skoro nikdo ho neznal. On ale dokázal během necelých dvou let oživit sen tamních separatistů o vlastním státu.

„Na 7,5 milionu evropských občanů vyjádřilo během referenda s historickou účastí svůj názor. Věřím, že si získali právo na to být vyslechnuti,“ vyhlásil v prosinci 2017.

Znalost jazyků mu pomáhá získat si pozornost světa. Stejně jako sociální média, jejich sílu rychle poznal ještě jako novinář. Nyní to vypadá, že by se mohl stát jazýčkem na vahách španělské politiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 11 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...