K novému terminálu na LNG v Nizozemsku dorazil první tanker. Jde o historický moment, řekl Fiala

Nahrávám video
Brífink premiéra Fialy k otevření terminálu na zkapalněný plyn
Zdroj: ČT24

K novému terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském přístavu Eemshaven ve čtvrtek dorazil první tanker s plynem. Podle energetické společnosti Gasunie už posádka plavidla zahájila vykládku. Asi třetinu kapacity si v terminálu pronajala Česká republika. Premiér Petr Fiala (ODS) při slavnostním zahájení provozu prohlásil, že jde o historický moment, kterým se Česko zbavuje energetické závislosti na Rusku.

Šéf Gasunie Han Fennema ve svém vystoupení připomněl, že vybudovat terminál trvalo půl roku, jednat se o něm začalo v březnu. Rychlost, s jakou terminál vznikl, označil za výjimečnou.

Tanker Murex byl naložen zkapalněným zemním plynem v terminálu Sabine Pass na pobřeží Mexického zálivu ve Spojených státech.

Čtvrtečního slavnostního zahájení provozu terminálu v Eemshavenu poblíž Groningenu se mimo jiných zúčastnil i premiér Petr Fiala (ODS). Ten ve svém projevu řekl, že jde o historický moment, kterým se Česko posune k energetické nezávislosti na Rusku. „Závislost Česka na ruském plynu je velká chyba, ze které se musíme poučit,“ prohlásil s tím, že naštěstí existují jiné zdroje, například zkapalněný plyn, který je možné převážet po moři. 

Fiala: Je to skvělý příklad spolupráce

Nový terminál pak označil za skvělý příklad spolupráce. „Nemůžeme pro Česko zařídit, abychom měli moře. Musíme tento handicap překonat různými způsoby. Máme společný evropský trh a máme spolehlivé spojence a přátele,“ uvedl. 

Vyzdvihl také polostátní společnost ČEZ, jejímž prostřednictvím si Česko prostor v terminálu pronajme. „Účastní se projektu, který může inspirovat další,“ uvedl s tím, že vláda nikdy nemůže nahradit vynalézavost soukromých firem.

„Otevřenost světa nám pomohla překonat nevýhody. Budeme do Evropy přivážet více plynu a cena se opět sníží,“ podotkl. Výhodou podle něj je, že jde o první terminál, kde lze využít kapacitu už na letošní zimu. „To pro nás bylo klíčové,“ uvedl. 

Nahrávám video
Vyjádření premiéra Fialy a generálního ředitele ČEZ Beneše k otevření nového terminálu na zkapalněný plyn
Zdroj: ČT24

Fiala také řekl, že Česko vyjednává o účasti i v dalších terminálech.„Nespokojujeme se ale jenom s tím, jednáme o dalších LNG terminálech, ať už v Německu nebo v Polsku, jsou také zde v Nizozemsku další možnosti jednání a především se snažíme dosáhnout v oblastí energií evropského řešení,“ uvedl. Současný terminál si Česko pronajalo na pět let.

Šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš zmínil, že první loď se zkapalněným zemním plynem pro Českou republiku dorazí z USA do Nizozemska 19. září. Do konce roku přijede celkem osm lodí a každá z nich má podle něj přivézt sto milionů metrů krychlových plynu. Česko má v terminálu pronajaté tři miliardy metrů krychlových, potřeba tak bude celkem třicet tankerů.

Beneš uvedl, že ČEZ má kromě první lodi smluvně zajištěno už také druhé plavidlo, které dodá společnost Shell. Každou dodávku plynu kupuje ČEZ za spotové, tedy okamžité tržní ceny, za každou dodávku tak zaplatí jinou sumu. Samotný pronájem terminálu vyjde na vyšší desítky milionů eur ročně, přesná cena je neveřejná.

Síkela se neúčastnil

Původně měl být přítomen i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN). Ten ale kolem poledne na Twitteru oznámil, že místo do Nizozemska jede do Bruselu, aby se připravil na páteční jednání ministrů EU zodpovědných za energetiku.

„Musím udělat maximum pro zajištění přijatelných cen elektřiny. Proto jsem se vzhledem k důležitosti zítřejšího jednání mimořádné Rady ministrů rozhodl slávu přenechat jiným a vydám se přímo do Bruselu. Čeká mě dlouhá noc a další jednání a já chci být co nejlépe připraven,“ napsal.

Plyn z terminálu začne do nizozemské sítě poprvé proudit v příštím týdnu, na plný výkon bude stanice fungovat v listopadu nebo v prosinci.   

Již v úterý informoval o terminálu nizozemský velvyslanec v Česku Daan Huisinga na svém Twitteru.

Nový terminál v Eemshavenu posílí možnosti dovozu LNG před nadcházející zimou. To je klíčové v situaci, kdy Evropa prochází energetickou krizí vyvolanou zhoršením vztahů mezi Ruskem a Západem po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

„Rusko nebo Gazprom ve své podstatě překročil jakousi červenou čáru, která je dovozena objemem dodávek, které již jsou nahraditelné. Do Evropy jde dnes dodávka 22 miliard ročně a tuto dodávku je Evropa již schopna dohnat pomocí LNG. Takže Evropa ruský plyn nebude potřebovat vůbec,“ uvedl pro ČT poradce v oboru plynárenství Vratislav Ludvík. Dodal, že konec ruského plynu v Evropě nastane v polovině příštího roku.

Česko má třetinu

Prudký růst cen energií způsobil, že některé evropské ekonomiky jsou na pokraji recese. Vlády jsou tak nuceny urychlit využití plovoucích terminálů, které se dají vybudovat rychleji než podobná zařízení na pevnině. 

Třetinu roční kapacity nového terminálu v Nizozemsku si prostřednictvím energetické společnosti ČEZ pro své účely pronajala Česká republika. Státu pomůže pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu, a snížit tím závislost na této surovině z Ruska. Terminál se nachází u ústí řeky Emže do Severního moře v nizozemské provincii Groningen. Celková zplynovací kapacita terminálu je osm miliard metrů krychlových plynu za rok.  

První konkrétní náklad plynu pro ČEZ pochází od firmy Cheniere z USA, odkud loď pluje 25 až 35 dní. V současnosti ČEZ jedná se zhruba deseti firmami, které jsou přímo výrobci LNG nebo významní obchodníci s ním. Do konce roku má ČEZ v terminálu podle smluvních podmínek vyhrazeno celkem osm takzvaných slotů, tedy do konce roku přijede osm lodí s LNG určeným pro Česko. Pro současné potřeby Česka a zabezpečení dodávek na letošní zimu jsou vhodné zejména krátkodobé kontrakty, které jsou dostatečně flexibilní. 

Síkela už dříve uvedl, že plyn z terminálu v Nizozemsku prodlouží spotřebu plynu v České republice o jeden a půl až dva měsíce. Podle něj se podaří ještě v nadcházející topné sezoně přepravit do Česka až 1,5 miliardy metrů krychlových suroviny. 

Velkoobchodní cena plynu klesla

Ministři energetiky členských zemí Evropské unie budou také na páteční mimořádné schůzce jednat o řešení vysokých cen energií. V srpnu se cena plynu pro evropský trh vyšplhala až do blízkosti 350 eur za megawatthodinu, vzhůru ji letos tlačí omezování dodávek z Ruska. Zdražování plynu vedlo i k prudkému růstu cen elektřiny.

Ve čtvrtek však velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé od začátku srpna klesla pod 200 eur (téměř 5000 korun) za megawatthodinu. Cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v říjnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility v Nizozemsku krátce po poledni ztrácela zhruba osm procent na 196 eur. Stále však zůstává mnohonásobně vyšší než před rokem, kdy se pohybovala v blízkosti 30 eur za megawatthodinu. 

K poklesu cen plynu v posledních dnech přispívají zejména příznivé údaje o vývoji zásob v Evropě. Ratingová agentura Fitch tento týden uvedla, že kroky EU zahrnující zvyšování alternativních dodávek plynu a plánované snížení spotřeby o 15 procent by měly pomoci odvrátit akutní nedostatek plynu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

VideoEuroposlanci chtějí zakázat AI aplikace na „svlékání“ bez souhlasu

Europoslanci prosazují zákaz takzvaných svlékacích aplikací, které pomocí umělé inteligence vytvářejí falešné erotické snímky skutečných lidí. Reagují i na nedávný skandál kolem chatbotu Grok. V Česku je zneužití identity k výrobě pornografie a jejímu šíření od ledna trestným činem.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ znělo opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, konala další vlna demonstrací proti politice amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sobotních shromáždění se zúčastnilo nejméně osm milionů lidí. Podle organizujícího hnutí No Kings jde o rekordní účast, napsala v neděli agentura AFP. Dvě předchozí vlny protestů měly dvanáct milionů účastníků.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu, nejednalo by se však o plnohodnotnou invazi, nýbrž o nájezdy speciálních jednotek a pěchoty. Zatím ale není jasné, jestli americký prezident Donald Trump schválí všechny, některé, nebo žádné z plánů ministerstva obrany, napsal v sobotu deník The Washington Post (WP) s odvoláním na americké představitele. Pentagon se k tomu dosud nevyjádřil.
03:54Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 6 hhodinami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 7 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 11 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...