Jižní Korea zažívá demografickou krizi. V zemi se rodí stále méně dětí

Nahrávám video
Horizont ČT24: Jižní Korea čelí hluboké demografické krizi
Zdroj: ČT24

Jižní Korea zažívá mimořádnou demografickou krizi. Lidé tam čím dál méně vstupují do manželství, a především se v zemi rodí stále méně dětí. Počet novorozenců se za posledních pětadvacet let snížil o dvě třetiny. Na jednu korejskou ženu podle statistik připadá 0,8 nově narozeného dítěte. To je vůbec nejnižší hodnota na celém světě.

Zatímco ještě v polovině devadesátých let se v zemi narodilo přes 690 tisíc dětí, loni to byla už jen zhruba 260 tisíc novorozenců. O více než polovinu se také snížil počet uzavřených manželských svazků. Důvody mají Korejci různé.

„Říkala jsem si, že musím být nejprve finančně zajištěná, a pak jsem si řekla, že to může trvat třicet až čtyřicet let, než toho budu schopna dosáhnout,“ uvedla majitelka baru Cha Chunji.

Jiná jihokorejská žena Kim Ču-won zase trvdí, že manželský život je pro ženy omezující. „Jak v rodině, tak na pracovišti. Dítě může způsobit narušení kariéry, takže by bylo přítěží,“ dodala.

Ju a Čou tvoří běžný korejský manželský pár. Stejně jako řada dalších čelili životnímu rozhodnutí, zda spolu mít děti. Rozhodli se, že ne. Nechtějí se kvůli nim obětovat, raději se tak soustředí na sebe.

„Mám rád děti, ale mít vlastní nikdy nebylo mojí prioritou. Manželství není jen o dětech,“ myslí si Čou. Ju zase říká, že by bylo kvůli dětem složité soustředit se na kariéru. „Nikdy jsem si nevšimla, že by to byli muži, kdo odchází kvůli nemocným dětem domů dříve z práce,“ uvedla.

Matka Ju pocházela ze šesti dětí, ona sama má ještě jednoho sourozence. Podobných bezdětných rodin ale v zemi přibývá. Podle statistik se korejským ženám rodí v průměru méně než jedno dítě.

Propad hrozí i dalším vyspělým ekonomikám

Podobný propad hrozí i dalším vyspělým ekonomikám v regionu jako jsou Hongkong, Singapur nebo Tchaj-wan. Jihokorejská vláda za posledních šestnáct let na zvrácení krize vynaložila přes dvě stě miliard dolarů. Třeba na to, aby zlepšila podmínky pro ženy na mateřské.

Klesající počet obyvatel s sebou přináší nedostatek pracovní síly a vyšší sociální výdaje státu, což může pro ekonomiku země znamenat silnou zátěž. Zabránit tomu mohou páry jako Su spolu se svým mužem Kimem, kteří mají čtyři děti. Tolik potomků bylo zvykem mít v zemi naposledy v sedmdesátých letech.

„Každý říká, že jsme patrioti. Děti ale máme, protože jsme chtěli, ne kvůli naší zemi. Jsou pokračováním světa,“ uvedla Su Či-song.

Jižní Korea nezastavila včas antinatalitní politiku, říká demografka

„Korea je velmi zajímavý demografický případ. Pokles plodnosti na 0,8 dítěte v průměru na jednu ženu je vlastně bezprecedentní. Je to v podstatě za hranou toho, co jsme si jako demografové mohli představit, že je limitní,“ uvedla demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Jiřina Kocourková.

Podle ní bude docházet k poklesu počtu žen v reprodukčním věku. „I kdyby náhodou došlo k nárůstu plodnosti, populační pokles bude nevyhnutelný. (…) Pokud se něco nezmění, do konce století počet obyvatel klesne na polovinu,“ podotkla Kocourková.

K ekonomickému úspěchu Jižní Korey dle Kocourkové z třiceti procent přispěla takzvaná antinatalitní politika. „Tu tehdy na počátku šedesátých let Jižní Korea zavedla. To znamenalo omezování plodnosti,“ upřesnila demografka s tím, že tato politika byla velmi úspěšná. Pro zpomalení baby boomu jihokorejská vláda například rozdávala antikoncepce, muži se zase výměnou za vasektomii mohli zbavit vojenské služby.

„Problémem je, že Jižní Korea v antinatalitní politice pokračovala až do poloviny devadesátých let – přesto, že porodnost byla již nízká,“ uvedla. Jižní Korea tak podle Kocourkové zavedla pronatalitní politiku s velkým zpožděním, v roce 2005. „Dvacet let poté, co se dostala pod úroveň prosté reprodukce“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 4 mminutami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 2 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 4 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 6 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 8 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...