Jihokorejský prezident požádal Si Ťin-pchinga, aby mu pomohl ve vztazích s KLDR

Jihokorejský prezident I Če-mjong požádal čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, aby se ujal role prostředníka a pomohl vyřešit severokorejskou jadernou krizi a zmírnit nepřátelství mezi oběma Korejemi. Si mu odpověděl, že v otázkách KLDR musí být trpělivý, napsala agentura AP. I Če-mjong uskutečnil od loňského června několik vstřícných kroků k oteplení vztahů se severním sousedem, Pchjongjang ale neplánuje obnovení dialogu.

Jihokorejský prezident, který je v Číně od neděle, vznesl svou žádost v pondělí na summitu v Pekingu. I chce nechat denuklearizovat KLDR výměnou za odpovídající výhody, podle odborníků by ale Pchjongjang od diplomacie mohl odstoupit poté, co by dosáhl určitého zmírnění sankcí.

„Snažíme se, ale všechny naše kanály (s KLDR) jsou zcela blokovány, takže nemůžeme vůbec komunikovat. Simu jsem řekl, že by bylo dobré, kdyby Čína sehrála roli zprostředkovatele míru. On naše úsilí ocenil a řekl, že musíme být trpěliví,“ uvedl I.

Čína je největším obchodním partnerem Severní Koreje a jejím hlavním diplomatickým podporovatelem. Jižní Korea a Spojené státy opakovaně žádaly Peking, aby využil svůj vliv a přesvědčil KLDR k obnovení dlouho neaktivní diplomacie nebo k denuklearizaci. Čína vyzvala všechny strany, aby zachovaly zdrženlivost, a v posledních letech opakovaně blokovala pokusy USA a dalších zemí o zpřísnění sankcí vůči KLDR.

Napětí na Korejském poloostrově roste

KLDR odmítá dialog se svým jižním sousedem a USA od roku 2019, kdy selhala jednání mezi severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Izolovaná země od té doby podniká kroky k rozšíření svého jaderného arzenálu a opakovaně provádí testy svých raket. Naposledy se tak stalo v neděli, kdy I odcestoval do Číny.

Vztahy obou Korejí se zhoršují od roku 2023. Pchjongjang vyzval v lednu 2024 ke změně ústavy tak, aby neobsahovala jako cíl ve vztazích s Jižní Koreou znovusjednocení. V říjnu 2024 nechal vyhodit do povětří silnici poblíž Kesongu, která spojovala oba státy, a vyhloubil příkopy přetínající silnice a železnice. Severní Korea pak zařadila do ústavy formulaci, že považuje Jižní Koreu za nepřátelský stát.

Prezident I zaujal po nástupu do úřadu loni v červnu vstřícný postoj ke snížení napětí a otevření dialogu s KLDR. Nechal například odstranit propagandistické reproduktory na společných hranicích nebo zakázal posílání protirežimních letáků na sever. Pchjongjang však na výzvy ke zlepšení vztahů nereagoval, a naopak se sbližuje s Ruskem, které v únoru 2022 zahájilo otevřenou vojenskou invazi na Ukrajinu a které využívá severokorejskou munici i vojáky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 5 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 12 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 17 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...