Jen dvě lžičky kaše denně. Lídr běloruské opozice popsal věznění

„Je to rozhodně mučení,“ řekl o uvěznění běloruský opoziční lídr Sjarhej Cichanouski v rozhovoru pro AP. Agentura píše, že po několika letech za mřížemi politik zhubl přes padesát kilogramů a je téměř k nepoznání. Cichanouski se dostal na svobodu v sobotu poté, co jej společně s dalšími politickými vězni propustil běloruský vládce Alexandr Lukašenko – podle všeho na žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Agentuře Cichanouski rozhovor poskytl den po propuštění a převozu do Vilniusu, kde se shledal s manželkou, opoziční vůdkyní v exilu Svjatlanou Cichanouskou. Podle AP se snažil usmívat a žertovat, ale jen těžko potlačoval vzdechy při vyprávění o tom, co za mřížemi zažil.

„Vězeňští dozorci mi neustále říkali: Nebudeš tu jen těch dvacet let, které jsi dostal. Znovu tě zavřeme. Odtud se nikdy nedostaneš. Tady zemřeš!“ zavzpomínal Cichanouski. Dodal, že za léta strávená v izolaci téměř zapomněl mluvit. Věznili ho v naprosté izolaci, odepřeli mu lékařskou péči a nedostával jídlo.

„Kdybyste mě viděli, když mi na talíř hodili jen dvě lžíce kaše, dvě malé lžičky…,“ řekl. Nic si ani nemohl koupit ve vězeňském obchodě. „Někdy mi jako almužnu dali malou tubičku zubní pasty či malý kousek mýdla. Někdy dali, jindy ne,“ dodal. Podle agentury AP před uvězněním vážil 135 kilogramů, teď má 79, a to při výšce 192 centimetrů. 

Cichanouski, kterému je nyní 46 let a který býval ve své zemi populárním blogerem, vyšel z vězení jen několik hodin poté, co běloruské úřady oznámily, že se autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko v Minsku setkal s vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keithem Kelloggem. Ten se stal nejvýše postaveným americkým představitelem za poslední roky, který navštívil Bělorusko, blízkého spojence Moskvy, na které je závislý.

Cichanouski byl zatčen před volbami v roce 2020

Cichanouski proslul protilukašenkovským heslem „Zastavte švába!“. Zatkli ho, když oznámil plány vyzvat Lukašenka ke klání v prezidentských volbách v roce 2020. Byl odsouzen k devatenácti letům a šesti měsícům vězení na základě obvinění, která jsou všeobecně považována za politicky motivovaná.

Místo Cichanouského kandidovala jeho manželka, která dokázala oslovit davy po celé zemi. Úřady oficiálně vyhlásily vítězem Lukašenka, který si tak zajistil šesté funkční období. Opozice a Západ ale výsledek neuznaly.

Lukašenko od té doby zpřísnil režim a letos v lednu si znovuzvolením zajistil sedmé období v čele země. Od poloviny loňského roku omilostnil téměř tři stovky vězňů včetně amerických občanů, což analytici považují za pokus o urovnání vztahů se Západem.

Cichanouski připsal zásluhy za své osvobození americkému prezidentovi. „Donaldu Trumpovi bezmezně děkuji,“ prohlásil. „(Běloruské úřady) chtějí, aby jim Trump alespoň trochu, někde, vyšel vstříc. Jsou připraveny všechny (vězně) propustit. Všechny!“ zdůraznil.

Zhoršený zdravotní stav

Cichanouski tvrdí, že se mu za mřížemi zhoršil zdravotní stav, a chystá se nyní v Litvě na lékařské vyšetření. Říká, že zima a hlad byly hlavními příčinami nemocí, které postihly téměř všechny politické vězně. Ti podle něj za mřížemi čelili obzvláště drsným podmínkám.

„Vyskytla se kožní onemocnění. Všichni měli kvůli zimě problémy s ledvinami. Nikdo doopravdy nechápal, co se děje. Tekla mi krev z úst, z nosu. Někdy jsem měl křeče. Všechno to bylo kvůli té hrozné zimě, když sedíte za trest na samotce. Ve vězení není žádná lékařská péče – vůbec žádná, jen abyste věděli,“ sdělil.

Podmínky se mírně zlepšily, když ve vězení loni v únoru zemřel ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj. „Když zemřel, pomyslel jsem si, že brzy budu další. Ale pak se něco změnilo. Bylo jasné, že někdo nahoře nařídil, že Cichanouski musí zůstat naživu, protože takový problém nemají zapotřebí. Trochu se to zjemnilo,“ nastínil.

„Kdyby nebylo Putina, žijeme v jiné zemi“

„Kdyby nebylo (ruského vládce Vladimira) Putina, už bychom žili v jiné zemi. Putin uznal Lukašenkovo vítězství ve volbách, černou označil za bílou. Odmítl vidět falšování. Pomáhají si navzájem. Kvůli Putinovi je v Bělorusku stále u moci nezákonná vláda,“ dodal běloruský politik. Vyjádřil silnou podporu Ukrajině a označil Kreml za společné zlo pro obě země.

Rusko podporuje běloruskou ekonomiku půjčkami a dotovanou ropou a plynem. Minsk na oplátku dovolil Moskvě využít své území k útoku na Ukrajinu a hostí ruské síly a jaderné zbraně.

Někteří analytici spekulují, že propuštěním charismatického a energického Cichanouského se běloruské úřady možná snaží vyvolat rozpory v opozici. Cichanouski však trvá na tom, že nemá v úmyslu zpochybňovat roli své manželky jako mezinárodně uznávané vůdkyně běloruské opozice, a vyzývá k jednotě. Chce se vrátit k aktivní práci jako politik a bloger.

Cichanouski je ale skeptický k vyhlídce, že by se nyní sedmdesátiletý Lukašenko i přes svůj věk chystal dobrovolně odstoupit. „Mnoho lidí říká, že se nic nezmění, dokud (Lukašenko) nezemře. Ale já stále počítám s vítězstvím demokratických sil,“ nechal se slyšet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 44 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...