Je důležité, že se Česko chopilo iniciativy, tvrdí kongresman Doggett

Nahrávám video

„Česká republika jednala nad rámec očekávání, jako první země, která pomohla Ukrajině po té nevyprovokované agresi,“ konstatoval v rozhovoru pro ČT americký demokratický kongresman Lloyd Doggett. Ten spolu s dalšími zákonodárci usiloval o návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) v Bílém domě, prezidentu Joeu Bidenovi kvůli tomu psal dopisy. Tvrdí také, že na něj udělalo dojem přijetí ukrajinských uprchlíků po ruském vpádu na Ukrajinu.

Proč jste se osobně o návštěvu Petra Fialy ve Washingtonu tolik zasazoval?

Myslím, že prezident Biden potřebuje slyšet rady ze srdce Evropy, ze země, která tolik přispívá ke snahám zastavit ruskou agresi na Ukrajině. A pak vedle rad a názorů, které může pan premiér nabídnout, je to známka silné vazby našich dvou zemí, která se datuje až do doby Woodrowa Wilsona, ale byla přerušena v dobách, kdy západ nechal Českou republiku napospas agresi. Takže to o mnohém vypovídá. Jsme také velmi rádi, že v létě bude následovat návštěva prezidenta Pavla, který rovněž navštíví Kongres. Takže mít oba dva zde v tomto velmi důležitém roce je myslím pro naše vztahy zásadní.

Jednou jste se nazval Čechofilem. Čím to?

Je to můj dlouholetý zájem. Žádné české předky nemám, ale o Českou republiku jsem se začal zajímat už dávno, kvůli její odolnosti. Vím a četl jsem o hrůzách druhé světové války a pak o sovětském útlaku a později jsem poznal Václava Havla. Českou republiku jsem ale také navštívil s dcerkami a manželkou ještě před sametovou revolucí. A pro západního pozorovatele je to teď na pohled úplně jiná země, vidíme, jak velký pokrok Česká republika udělala, když má svobodu a svobodu podnikání.

Viděli jsme, že dokonce máte fotografii s prezidentem Havlem tady ve vaší kanceláři. Řekl byste, že jméno Havel pořád rezonuje v USA i po těch desetiletích? Nebo je Česká republika nyní víc vnímaná – i díky médiím – skrz iniciativu dostat munici pro Ukrajinu?

Havel je můj hrdina a hrdina mnoha svobodomyslných lidí. Způsob, jakým se v Česku stavěl proti útisku a tyranii, je a měl by být inspirací všem lidem, kteří milují demokracii. Za ta léta po celé Americe se mu nedostalo ani tolik uznání. Ale s vaším premiérem se setkám u busty prezidenta Havla, kterou máme v americkém Kapitolu na velmi významném místě, hned naproti busty Winstona Churchilla. A oslavíme tím vše, co to znamená.

A pokud jde o munici, ano, Česká republika jednala nad rámec očekávání, jako první země, která pomohla Ukrajině po té nevyprovokované agresi. Nyní touto iniciativou pro dodávky munice, když je Kongres Spojených států zablokovaný proputinovskou menšinou, skupinou republikánských zákonodárců, se Česká republika chopila iniciativy a začala shánět munici ve světě. To je strašně důležité. A samozřejmě to, jak Češi po invazi přivítali uprchlíky, a poskytují humanitární pomoc, to dělá velký dojem.

Co opravdu stojí za tím odkládáním hlasování o schválení klíčové americké pomoci Ukrajině? Mělo se tak stát loni na podzim. Neprošlo to před Vánocemi ani před Velikonocemi. A pořád se nic neděje. Prezident Ukrajiny varuje, že kvůli tomu prohraje válku proti Rusku. Co za tím je?

Je to skutečně na pováženou. Počítáme dny a vztahujeme to k milníkům, jako jsou svátky. Ukrajinci to počítají ve zmařených životech, v padlých, o které denně přicházejí kvůli tomuto zdržování. Čestná odpověď na vaši otázku je, že je jen jediný důvod. A tím důvodem je Donald Trump. Donald Trump je spojen s Vladimirem Putinem. Kritizuje každého, ale nikdy neřekl špatné slovo o Vladimiru Putinovi.

A tady mezi republikány ve Sněmovně reprezentantů máme malou proruskou proputinovskou skupinu a ta vzhledem k vyrovnanosti sil v Kongresu dokáže vše zdržovat. Je to špatně. Pokud to budou dál zdržovat, nemáme žádný způsob, jak je obejít. Budou mít krev na rukou, a to už mají, protože Putin cílí na tolik Ukrajinců, nevinných Ukrajinců.

Nezaměřuje se ani tolik na vojenské instalace, ale budí hrůzu, teror tím, že se zaměřuje na školky a kostely a důchodce. To musíme zastavit. A americká vojenská pomoc je životně důležitá. Jestli něco, tak Bidenova vláda byla celou dobu příliš pomalá. Teď ale to zpoždění nejde za prezidentem Bidenem, ale za tou skupinou republikánských zákonodárců.

Český premiér je na návštěvě Washingtonu DC v době prezidentské kampaně, před volbami. Je tu jistě šance, že Donald Trump se vrátí do Bílého domu. Je to samozřejmě na amerických voličích. Ale co by to znamenalo v zahraniční politice pro země, jako je Česká republika nebo Polsko, jež jsou jednoznačně proukrajinské, zatímco Donald Trump nijak neskrývá, že preferuje Viktora Orbána, premiéra Maďarska, který je jasně proruský.

Ano, Viktora Orbána pozval na jednání na Floridu. Vyzdvihuje ho jako idol jakési autoritářské osobnosti, kterou chce být. Já to vidím tak, že letošní volby rozhodnou o demokracii, nebo autokracii. Demokracie nám sloužila tak dobře. Ale byl jsem tady toho 6. ledna a viděl jsem budovu našeho Kapitolu napadenou, policisty napadané způsobem, jaký bych si nikdy nemyslel, že v Americe uvidím. Takže víme, jaký druh prezidenta by Donald Trump byl.

Ta hrozba by byla zajisté reálná pro Evropu, ale ještě větší zde doma pro nás všechny, kteří vyznáváme demokracii. Musíme zdvojnásobit úsilí, aby se to nestalo. Trumpovy výroky o NATO jsou naprosto pobuřující. A skutečně není žádná překážka, kterou bychom mohli v Kongresu vytvořit, která by zabránila prezidentovi spojenému s Vladimirem Putinem, aby nás zaprodal.

Premiér je také ve Washingtonu, aby připomněl 25 let od vstupu Česka do Severoatlantické aliance. Nebojíte se, že tu mohou existovat reálné obavy v zemích ve střední a východní Evropy, co se týče image Spojených států, jestli se na USA mohou spolehnout jako na odhodlaného spojence, a to v případě ruského útoku? To je něco, čím ruští lídři vyhrožují... Jestli prostě image USA není v tomto ohledu omezená kvůli chybějící pomocí Ukrajině.

Je to velmi znepokojivé. Právě jsem byl v Bruselu a jednal s lídry Evropské unie. Myslím, že to budí velké obavy. Putin má zjevně zálusk na víc než jen Ukrajinu. Chce obnovit starý Sovětský svaz. To nesmíme dopustit. A ta slabost, kterou Amerika ukazuje kvůli té proputinovské republikánské skupině nám z dlouhodobého hlediska velice škodí. Řekl bych jen to, že je nás mnoho, kteří velmi usilovně pracujeme na překonání této skupiny, abychom dodali prezidentu Zelenskému co nejrychleji vše, co potřebuje.

Pokud český premiér se bude snažit přesvědčit vaše republikánské kolegy, aby podpořili pomoc Ukrajině, jakou taktiku by měl použit? Vy víte, jak Kongres funguje. Když je ani prezident Ukrajiny nebyl schopný přesvědčit, jaká je šance, že může být český premiér nápomocný?

Myslím, že v tomto nápomocný být nemůže. Estonci tady byli. Japonský premiér oslovil Kongres a ohledně Ukrajiny měl velmi silné poselství. Myslím, že by se měl zaměřit na předsedu sněmovny Johnsona, pokud v budoucnu předsedou bude, a na republikány, a mluvit s nimi. Oni jsou ti, kteří byli v minulosti, před Trumpem, vždy velmi protiruští. Teď, když vidíme, jaké škody dokáže Putin napáchat, se musíme sjednotit.

Není to pouze v zájmu Ukrajiny nebo Moldavska nebo České republiky. Je to v zájmu zastánců demokracie všude a v zájmu Spojených států. Neznám žádnou tajnou zbraň, kterou by měl použít. Ale když bude mluvit o dopadu, jaký to má na Českou republiku, o tom, co vidíte, co obětovali Češi na pomoc Ukrajincům, o tom by mělo jeho poselství být.

Kongresmane Doggette, vy tu v Kongresu reprezentujete stát Texas. Vidíte nějaké příležitosti pro česko-americký byznys, zvlášť v Texasu?

Ano. Jsou skutečné příležitosti, nedávno jsme otevřeli obchodní kancelář, českou obchodní kancelář v Austinu, jediném městě, kterému jsem kdy říkal domov. V Americe přibývá českých investic a naopak. Jak jsem řekl na tom shromáždění, chci vidět investice do technologií, do obranných zbraní. Ale také chci, aby dobré pivo z České republiky dál putovalo do Texasu.

Velice vám děkuji za rozhovor, pane kongresmane. Bylo mi opravdu potěšením.

Děkuji, s radostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 8 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 14 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 20 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...