„Jako doktor Cvach,“ říká Klvaňa o zásahu Trumpa vůči Harvardu

Nahrávám video

Mezi americkou vládou a Harvardskou univerzitou hrozí velký konflikt. V Událostech, komentářích se na tom shodli publicista Tomáš Klvaňa z New York University Prague a komentátor týdeníku Echo Martin Weiss. Prezident Donald Trump, který pozastavil financování Harvardu, se chová jako doktor Cvach, míní Klvaňa. Pořad moderoval Daniel Takáč.

Trump vykresluje propalestinské demonstranty z řad studentů, kteří brojí proti izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy, jako bezpečnostní hrozbu, antisemity a sympatizanty teroristů z Hamásu. Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti nově pohrozilo, že Harvard přijde o možnost přijímat zahraniční studenty, pokud nesplní vládní požadavky.

Univerzita tvrdí, že již dříve podnikla kroky v boji s antisemitismem a jinými předsudky na své půdě. Současně ale trvá na zachování akademické svobody a práva na protest.

Ztráta daňových výhod by byla velkou ranou

Nově pozastavené federální fondy v celkové výši 2,3 miliardy dolarů (51 miliard korun) podle Klvani nejsou pro Harvard největší problém. „Trump hrozí, a to by pro ně bylo daleko horší, že jim odebere klauzuli o tom, že jsou daňově zvýhodněni. To by pak znamenalo velký úbytek peněz třeba od privátních donátorů. Takže tady se nám rýsuje opravdu velmi slušná válka mezi vládou a nejstarší, nejslavnější a nejbohatší americkou univerzitou,“ obává se publicista.

Americká vláda už v tomto v týdnu požádala finanční úřad Internal Revenue Service (IRS), aby Harvardově univerzitě odebral status osvobození od daní. Úřadující vrchní rada IRS Andrew De Mello obdržel žádost ve středu, uvedly zdroje listu The Washington Post. Podle nich se nyní rozhoduje o tom, zda jí IRS vyhoví.

Že může jít potenciálně o velký konflikt, si myslí i Weiss. Podle něj jde o pokus o radikální změny ve školství, kde nejde jen o antisemitismus. „Říkají, že chtějí řešit názorovou neutralitu, co se týče složení profesorského sboru i mezi studenty,“ uvedl komentátor.

Zajímavé je podle Weisse to, že Trump „jde po univerzitách, které jsou bohaté a jsou určitými symboly určité kultury“. „Harvard je třeba nezisková korporace, která má svůj nadační fond, ve kterém má přes padesát miliard dolarů,“ poznamenal komentátor.

Trump situaci vždy zhoršuje, říká Klvaňa

Ve Spojených státech je nejlepší státní peníze vůbec nevyužívat, míní Klvaňa. „Pokud neporušujete zákon, tak na vás americká vláda nemůže. Problém je, že řada univerzit bere peníze pro různé obory, které nejsou příliš lukrativní, nebo na vývoj a inovace. To bude citelná ztráta pro mnoho univerzit a tady Trumpova administrativa zasahuje do věcí, do kterých předchozí nezasahovaly,“ upozornil publicista.

V minulosti se podle Klvani stávalo, že vláda kupříkladu požadovala, aby peníze šly na konkrétní výzkum, teď chce ale diktovat, koho mají univerzity přijímat a co mají učit. „To tady ještě nebylo,“ konstatoval publicista s tím, že konzervativci si dlouhodobě a oprávněně stěžují, že americké univerzity jsou levicové, případně radikálně levicové.

Tento problém je třeba řešit, Trump je však poslední osobou, která by do toho měla zasahovat, míní Klvaňa. „Je to člověk, který situaci vždycky zhoršuje,“ poznamenal publicista. „Je to, jako když jste nemocní a přijde doktor Cvach, že vás bude operovat. Já bych si představoval někoho jiného než doktora Cvacha,“ prohlásil Klvaňa s odkazem na postavu nepříliš zdatného lékaře ze seriálu Nemocnice na kraji města.

Projevuje se trh, míní Weiss

Podle Weisse se univerzity v USA snaží ze studentů vychovat aktivisty a naučit je, jak „měnit svět“. „Spousta studentů to říká otevřeně, stačí zabrousit po sociálních sítích, propagačních materiálech univerzit. Paradoxně je to projev tržního fungování, protože na amerických univerzitách se platí školné a oni vycházejí vstříc tomu, co určitá část mladé generace, která na ně pomýšlí, po nich vlastně chce,“ popsal situaci komentátor.

Různorodost názorů v různých oborech, kterou vláda USA požaduje, je podle Weisse v pořádku, nicméně je otázkou, jak toho chce Washington dosáhnout. „Jak známe Trumpovu administrativu, tak jestli by se toho nedalo dosáhnout třeba tím, že by najali nějaké konzervativní intelektuály,“ spekuluje komentátor.

Klvaňa ke kauze poznamenal, že Harvard šel s Trumpem do boje jako první, přidat by se ale mohla i Kolumbijská či Stanfordova univerzita. „Možná, že vláda nepůjde jen proti Harvardu, ale proti sjednoceným univerzitám, minimálně těm elitním,“ nastínil jeden z možných scénářů. „Nejde o dobrý signál pro svět, řada akademiků přemýšlí, že by se přestěhovala do Evropy,“ upozornil Klvaňa s tím, že někteří už tak učinili.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 7 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 13 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 19 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
včera v 20:12
Načítání...