Jako by se člověk ocitl v hrobě, popsala cely politická vězeňkyně v Bělorusku pro ČT

Nahrávám video
Horizont ČT24: Rozhovor s bývalou vězenkyní Lukašenkova režimu
Zdroj: ČT24

Běloruský režim Alexandra Lukašenka podle propuštěné politické vězeňkyně Paliny Šarendy-Panasjukové zřídil síť trestaneckých kolonií, kde nutí vězně k těžké práci. Ta prý začíná směnou v továrně, po ní následují hodiny dalších namáhavých činností, které nesmí odmítnout ani ženy. V různých věznicích strávila čtyři roky. Úřady ji zadržely v lednu 2021 a obvinily ji z pohrdání prezidentem. Rozhovor s ní natočila redaktorka ČT Dominika Vřešťálová.

Šarenda-Panasjuková tvrdí, že dostávala minimum informací o svých synech. Tomu mladšímu byly v době jejího zadržení čtyři roky – než se vrátila, začal chodit do školy. „Pro ženu a matku je velmi těžké zjišťovat, že tuto dobu prožili bez tebe. Že jsi tu dobu proti své vůli propásla, a hlavně že už se nikdy nevrátí,“ nastínila propuštěná běloruská vězeňkyně.

Zneužívaly to úřady proti vám? Zneužívaly to, že jste matka?

Samozřejmě. Lukašenkovu režimu není nic svaté. Je možné odebrat děti rodičům a říct, že se nachází ve společensky nebezpečném prostředí, jak tomu Lukašenkův režim říká.

Strávila jste 270 dní ve vězeňské izolaci. Jak si mají čeští diváci představit takový druh cely?

Zatímco běžné zločince tam mohli zavírat po dvou, tak u politických vězňů platilo přísné nařízení, že nás musí zadržovat odděleně. V cele je strašná zima. Politické vězně mohli zavřít do izolace na celý měsíc bez přestávky.

Nebyly možné žádné procházky, ani na pár minut. Bylo to, jako by se člověk ocitl v hrobě, tak si připadal. Neustále je rozsvícené světlo. Ve dne i v noci. Není tam žádný záchod, jen malá díra v podlaze.

Prosím, jaké pracovní činnosti jste musela vykonávat?

Člověk musel pracovat od osmi do šestnácti hodin denně. Například ženy šily v textilní továrně, muži pracovali v jiných výrobních podnicích. Využívá se bezplatná práce tisíců lidí a za tuto otrockou práci vám režim vyplatí třeba euro nebo dvě eura měsíčně. Za takovou částku si tam žena nekoupí ani šampon, ani teplé oblečení, prostě nic. Už vůbec nemluvím o potravinách, protože tam není žádné čerstvé ovoce ani mléčné výrobky.

Jenom brambory a těstoviny. Nehladovíš, ale taková strava tě postupně zabíjí a dělá z tebe invalidu, protože v ní chybí vitaminy. Dokonce i ve volném čase mimo továrnu vás zaměstnají nejrůznějšími pracemi. Vypadalo to jako scény ze stalinských gulagů. Ženy odvalovaly ohromné kusy asfaltu, přenášely je vlastníma rukama a pokládaly je na velké hromady. Stávalo se, že tyto kusy asfaltu někomu spadly na nohu a rozdrtily mu prsty.

Co dalšího zažívají ostatní politické vězeňkyně, se kterými jste se setkala a které jsou stále za mřížemi?

Řada z nich má už jednoduše zničené zdraví. Obzvlášť chci zmínit Viktoriju Kulšovou. Prakticky už jí selhávají ledviny. Bili ji. Dostali ji do takového stavu, že se dokonce dvakrát pokusila o sebevraždu. Měli jsme plastovou žlutou kartičku, kterou si podřezávala žíly. A další aktivistka, Olga Majorová, přichází o zrak. Skoro už oslepla, nedokáže číst a její syn jí nemůže poslat žádné léky.

Americký prezident Donald Trump se dohodl s režimem v Minsku, že Trump zruší sankce proti (běloruské) firmě Belavia a Minsk za to pustí na svobodu padesát politických vězňů. Co si o této dohodě myslíte?

To je velmi složitá, v jistém smyslu tragická situace. Protože proč si Lukašenko nabírá zajatce? Dělá to právě kvůli tomu, že očekává, že se dřív nebo později objeví nějaký kupec, jemuž bude možné prodat politické vězně výměnou za zrušení sankcí. Ale problém to neřeší. Osvobodí sice padesát lidí, ale jen od začátku roku si nadělal tisíc nových politických vězňů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 57 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...