Počet použitelných jaderných hlavic ve světě se meziročně mírně zvýšil. Nejvíce se ve srovnání s loňským rokem rozrostl čínský jaderný arzenál. Uvádí to aktuální zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Zhruba devadesát procent nukleárních zbraní mají k dispozici Rusko a Spojené státy. Dostupné informace o ničivých arzenálech však v důsledku války na Ukrajině klesají. Podle ředitele SIPRI se jedná o jedno z „nejnebezpečnějších období v historii lidstva“. Švédský ústav volá po rychlé obnově jaderné diplomacie a kontroly zbrojení.
Na začátku letošního roku měly armády devíti zemí, které vlastní jaderné zbraně, k dispozici 9576 jaderných hlavic. To bylo o 86 hlavic více než na začátku loňského roku. Celkový počet jaderných hlavic ve světě, a to včetně těch určených k likvidaci, meziročně klesl o 198 kusů na 12 512 hlavic.
„Čína zahájila výrazný růst svého jaderného arzenálu,“ uvedl badatel ze švédského ústavu Hans Kristensen. Podle údajů SIPRI počet jaderných hlavic, které by mohla použít čínská armáda, meziročně vzrostl ze 350 na 410. „Je stále obtížnější sladit tento trend s deklarovaným cílem Číny mít pouze minimální jaderné síly potřebné k udržení její národní bezpečnosti,“ podotkl Kristensen.
O dvanáct exemplářů se zvýšil také počet hlavic, které by mohla použít ruská armáda. O méně než deset hlavic se rozrostl jaderný arzenál Indie, Pákistánu či Severní Koreje, u které je však velmi obtížné odhadnout počet jejích zbraní. Podle SIPRI měla KLDR dostatek materiálu na výrobu padesáti až sedmdesáti hlavic, je však pravděpodobné, že jich vyrobila méně.
USA a Rusko mají devadesát procent jaderných zbraní ve světě a jsou to také jediné dvě země, jejichž armády mají k dispozici více než tisíc jaderných hlavic. „Transparentnost ohledně jaderných sil obou zemí klesla po ruské invazi na Ukrajinu v únoru roku 2022,“ uvedl SIPRI.
Hrozba použití ničivých zbraní „v hněvu“
Podle SIPRI státy, které mají jaderné zbraně, pokračovaly i v roce 2022 v modernizaci svých jaderných sil a v zavádění nových zbraní schopných nést jaderné hlavice. Mnoho států také více zdůrazňuje význam svého jaderného arzenálu. To podle badatele SIPRI Matta Kordy zvyšuje pravděpodobnost jeho použití.
„Většina států s jadernými zbraněmi přitvrzuje svou rétoriku ohledně důležitosti jaderných zbraní, a některé dokonce používají výslovné nebo implicitní hrozby ohledně jejich potenciálního použití,“ upozornil Korda. „Tato zvýšená jaderná konkurence dramaticky zvýšila riziko, že jaderné zbraně mohou být poprvé od druhé světové války v hněvu použity,“ dodal výzkumný pracovník.
„S miliardovými programy na modernizaci a v některých případech rozšíření jaderného arzenálu se zdá, že pět států s jadernými zbraněmi uznanými Smlouvou o nešíření jaderných zbraní se stále více vzdaluje od svého závazku k odzbrojení podle smlouvy,“ poznamenal ředitel programu SIPRI pro zbraně hromadného ničení Wilfred Wan.
Apel na obnovení jaderné diplomacie
Diplomacie v oblasti kontroly jaderných zbraní a odzbrojení utrpěla velkou ránu po rozsáhlé ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022. USA poté přerušily bilaterální dialog s Ruskem o strategické stabilitě.
V únoru 2023 Moskva oznámila, že pozastavuje svou účast na dohodě Nový START z roku 2010 – poslední smlouvě o kontrole jaderných zbraní omezující ruské a americké strategické jaderné síly. Pozastavena byla také jednání o navazující smlouvě, jelikož platnost smlouvy Nový START vyprší v roce 2026. Nicméně podle hodnocení SIPRI zůstaly strategické jaderné síly obou zemí k lednu 2023 rozmístěny v mezích dosavadní dohody.
Teheránská vojenská podpora ruským silám na Ukrajině a politická situace v Íránu navíc zastínily rozhovory o oživení Společného komplexního akčního plánu (JCPOA), dohody z roku 2015, která měla Teheránu zabránit ve vývoji jaderných zbraní. Oživení JCPOA se nyní zdá stále nepravděpodobnější.
USA a Spojené království odmítly zveřejnit informace o svých jaderných silách v roce 2022, což dříve činily, upozorňuje SIPRI. „V tomto období vysokého geopolitického napětí a nedůvěry, kdy jsou komunikační kanály mezi rivaly vyzbrojenými jadernými zbraněmi uzavřeny nebo téměř nefungují, jsou rizika nesprávného výpočtu, nedorozumění nebo nehody nepřijatelně vysoká,“ říká ředitel SIPRI Dan Smith. „Je naléhavě potřeba obnovit jadernou diplomacii a posílit mezinárodní kontroly jaderných zbraní,“ zdůraznil Smith.
Dopady války na Ukrajině jsou podle švédského ústavu patrné téměř ve všech aspektech problematiky zbrojení, odzbrojení a mezinárodní bezpečnosti, i když nejde o jediný větší konflikt ve světě. „Dostáváme se do jednoho z nejnebezpečnějších období v historii lidstva,“ míní ředitel SIPRI. „Je nezbytně nutné, aby světové vlády našly způsoby spolupráce, aby uklidnily geopolitické napětí, zpomalily závody ve zbrojení a vypořádaly se se zhoršujícími se důsledky rozkladu životního prostředí a rostoucího hladu ve světě,“ konstatoval Smith.
Podle SIPRI mají k dispozici jaderné zbraně Spojené státy, Rusko, Francie, Británie, Čína, Indie, Pákistán, KLDR a Izrael.
