Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí jednal v Bílém domě s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Netanjahu po rozhovoru sdělil, že Izrael odstraní cla a vyrovná obchodní přebytek se Spojenými státy. Trump prohlásil, že měl s izraelským premiérem „skvělou diskusi“ o Íránu i obchodu. Spojené státy podle Trumpa s Teheránem jednají o tamním jaderném programu. O odložení cel podle Trumpa ale USA zatím neuvažují. Podle šéfa Bílého domu mohou být trvalá, nevylučuje ale zároveň jednání.
Oznámení o přímých jednáních s Íránem je podle agentury Reuters překvapivé vzhledem k tomu, že íránští představitelé výzvy USA k takovým rokováním veřejně a zjevně odmítali. Írán se už dříve ohradil vůči Trumpovu požadavku, aby o svém jaderném programu jednal přímo, jinak bude bombardován, ačkoli Teherán původně ponechal otevřené dveře k nepřímým jednáním.
„Vedeme přímé rozhovory s Íránem, které už začaly. Pokračovat budou v sobotu. Máme opravdu velkou schůzku a uvidíme, co se může stát,“ uvedl Trump v Oválné pracovně po boku izraelského premiéra. „A myslím, že všichni souhlasí s tím, že dohoda by byla lepší,“ dodal americký prezident. Narážel tak zjevně na možnost vojenského úderu proti íránským jaderným zařízením v opačném případě.
Teherán nesmí vlastnit jadernou zbraň, zdůraznil Trump. Pokud jednání nebudou úspěšná, ocitne se Írán ve „velkém nebezpečí“ a bude to pro něj „velmi špatný den“, dodal šéf Bílého domu.
Trump za svého prvního prezidentského mandátu v roce 2018 odstoupil od původní dohody z roku 2015, která měla omezit íránský jaderný program výměnou za zrušení protiíránských sankcí. Teherán posléze přestal dohodu dodržovat a začal obohacovat uran na úroveň, která ho přibližuje k možné výrobě jaderné zbraně. Země přesto dlouhodobě tvrdí, že její jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Situace v Pásmu Gazy
Netanjahu s Trumpem hovořil také o situaci v Pásmu Gazy a jednání s palestinským teroristickým hnutím Hamás o dohodě o příměří. Tu Izrael porušil 18. března a obnovil bombardování Pásma Gazy a pozemní operace v regionu.
Cílem návratu k bojům je podle Netanjahuovy vlády vyvinout tlak na Hamás, aby propustil zbývajících osmapadesát rukojmí, která hnutí zadržuje od teroristického útoku na Izrael v říjnu 2023. Podle palestinských úřadů v Pásmu Gazy ovládaných Hamásem od obnovení útoků zemřelo přes dvanáct set lidí. Údaje ale nelze nezávisle ověřit.
Během Netanjahuovy poslední návštěvy v únoru Trump navrhl, aby Spojené státy převzaly Pásmo Gazy, vystěhovaly Palestince a udělaly z něj „Azurové pobřeží Blízkého východu“, připomíná americký veřejnoprávní rozhlas NPR. Nucený přesun či deportace civilního obyvatelstva ale odporuje mezinárodnímu právu, upozorňovali tehdy experti.
Trumpův únorový návrh vyvolal odmítavé reakce zejména ze strany samotných Palestinců. Zástupce Palestinské autonomie při OSN Rijád Mansúr v reakci prohlásil, že světoví vůdci by měli respektovat přání Palestinců, kteří podle něj život v Pásmu Gazy „zbožňují“.
Trump po aktuálním jednání znovu zopakoval, že kontrola Pásma Gazy ze strany USA by byla pozitivní. „Mít tam sílu, jako jsou Spojené státy, které by Pásmo Gazy kontrolovaly a vlastnily, by bylo dobré,“ myslí si. Izraelský premiér označil návrh za „odvážnou vizi“.
Netanjahu dále prohlásil, že obyvatelé oblasti by měli mít možnost odejít, kamkoliv budou chtít. Izraelský premiér také zdůraznil, že Jeruzalém pracuje na nové dohodě o propuštění rukojmí, která Hamás zadržuje. Trump řekl, že by byl rád, kdyby válka skončila, a že se tak podle něj stane „v nepříliš vzdálené budoucnosti“. Na osvobození izraelských rukojmí se pracuje, ale zajištění propuštění všech je „dlouhý proces“, zdůraznil.
„Nejsem si jistý, jestli je nějaká dohoda momentálně na stole,“ okomentoval výstupy z jednání výzkumný pracovník Ústavu mezinárodních vztahů Jan Daniel, podle něhož se zdá, že se Jeruzalém rozhodl dále pokračovat ve vojenské operaci a ještě ji zintenzivnit. „Vidíme, že ta izraelská operace se stále vyostřuje a má stále horší dopady,“ míní.
Jednání o clech
Důležitým tématem byla také cla. Trump minulý týden ohlásil, že USA začnou na dovoz zboží z Izraele uplatňovat sedmnáctiprocentní tarify. To je zvýšená sazba, která by měla začít platit od středy. Židovský stát ve snaze vyhnout se dovozním poplatkům ještě před Trumpovým rozhodnutím schválil zrušení všech cel na americké zboží. Podle agentury Reuters se týkala jen malé části obchodu, jelikož Izrael a USA mají uzavřenou dohodu o bezcelním styku.
Izraelský premiér po jednání sdělil, že Jeruzalém odstraní cla a vyrovná obchodní přebytky se Spojenými státy. USA výši nově spouštěných cel vypočítávají na základě obchodního deficitu, které Washington s danou zemí má. Netanjahu v pondělí také zmínil, že již v neděli hovořil s americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem.
„Izraelci jsou schopni pracovat na podobě vzájemné obchodní bilance a jsou schopni něco Trumpovi nabídnout. Přinejmenším nějaké symbolické vítězství, které by umožnilo něco s těmi tarify udělat, protože jsou samozřejmě pro Izrael velmi zásadním problémem,“ vysvětlil Daniel s tím, že ekonomika židovského státu je na obchodu se Spojenými státy velmi silně závislá.
Kancelář izraelského premiéra poukázala na to, že Netanjahu je prvním šéfem zahraniční vlády, který jednal s Trumpem po oznámení cel v Bílém domě. Netanjahu je od února, kdy tehdy byl prvním šéfem zahraniční vlády, kterého Trump přijal po nástupu do funkce, v Bílém domě podruhé, což podle webu The Jerusalem Post ukazuje výrazný posun od chladných vztahů, které měl izraelský premiér s administrativou předchozího amerického prezidenta Joea Bidena.
Prodej energie Evropské unii bude klíčovým tématem, řekl Trump
Trump v souvislosti s tarify hovořil také o Evropské unii. Prodej energie EU bude klíčovým tématem, na které se americká administrativa zaměří při jednáních s Unií o možném snížení celní zátěže na evropské zboží, avizoval americký prezident, který zároveň opět obvinil EU, že nenakupuje dost amerického zboží. „Budou od nás muset kupovat energii, protože ji potřebují,“ poznamenal na adresu evropského bloku.
„Evropská unie se k nám chová velmi špatně,“ nechal se dále slyšet šéf Bílého domu. Na dovoz z EU má začít platit dvacetiprocentní clo, pětadvacetiprocentní poplatky za import oceli a hliníku platí již od poloviny března.
Tarify se Trumpova administrativa zřejmě snaží odstranit deficit, který Spojené státy mají v obchodování s řadou zemí světa, od jeho výše ostatně k překvapení řady odborníků odvodila výši nově spouštěného cla. „Mohou si ji (energii) koupit a my to můžeme srazit o 350 miliard dolarů (asi osm bilionů korun) za týden,“ prohlásil v pondělí podle agentur Trump.
Evropská komise je s USA připravena jednat o nulových průmyslových clech a nulových celních bariérách pro automobily, řekl v pondělí v Lucemburku komisař pro obchod Maroš Šefčovič. Dojednané řešení ale podle něj musí být přijatelné pro obě strany.
