Izraelský parlament odhlasoval zákon o svém rozpuštění, dočasným premiérem bude Lapid

Nahrávám video

Izraelský parlament bude rozpuštěn. Předčasné volby se uskuteční 1. listopadu, do té doby povede vládu nynější ministr zahraničí Jair Lapid. Funkce se má ujmout o půlnoci tamního času. S dosavadním premiérem Naftalim Bennettem si už ale úřad předali. Předčasné listopadové volby budou od roku 2019 už páté.

Ve 120členném parlamentu prošel zákon o rozpuštění v poměru 92:0 hlasům. Koaliční Strana práce a strana Izrael je náš domov se ale hlasování zdržely, protože se nepodařilo odhlasovat i zákon, který by umožnil výstavbu metra v Tel Avivu. Rozhodnutí této otázky by byl velký úspěch končící koalice, čemuž chtěla opozice zabránit.

Hlasováním tak končí práci 24. izraelský parlament zvolený teprve loni. Do sestavení nového bude u moci Lapidova úřadující vláda.

Bennett už ve středu oznámil, že ve volbách kandidovat nebude. Politické strany musejí seznamy svých kandidátek do předčasných voleb dodat do 15. září.

Konec přišel po roce

Bennettova vláda se udržela u moci pouze rok a nastupovala jako kabinet, jemuž se podařilo ukončit dvanáctiletou vládu bývalého premiéra Benjamina Netanjahua. Složena byla ale z osmi názorově velmi odlišných stran. Na to v parlamentním projevu poukázal Netanjahu, když řekl, že končí koaliční experiment.

„Slibovali změnu a ozdravení, nepodařilo se jim to. To se stává, když dáte dohromady nepravou pravici a krajní levici. Jedinou alternativou jsme my – silná, stabilní, odpovědná nacionalistická vláda,“ řekl.

Předseda nyní už rozpuštěného parlamentu Mickey Levy řekl, že ve 24. parlamentu dosáhla nenávist nového maxima. „Byl to velmi složitý Kneset, polarizovaný, v němž se opozice stala koalicí a koalice opozicí,“ řekl. Připomenul ale, že se po třech letech neúspěchu podařilo schválit rozpočet a „nespočet zákonů důležitých pro veřejnost“.

Lapid bude i nadále řídit ministerstvo zahraničí. „Předávám vám posvátnou hůl a odpovědnost za stát Izrael. Doufám, že ho budete chránit,“ řekl Bennett Lapidovi při ceremonii, u níž byl personál úřadu premiéra a také manželky obou politiků.

„Jste dobrý člověk, byl jste výborný premiér a dobrý přítel. Uděláme to nejlepší pro židovský, demokratický stát, vše pro to, aby byl silný a vzkvétal, protože to je naše práce a přesahuje nás všechny,“ uvedl Lapid. Zavítal pak do jeruzalémského památníku obětem holocaustu Jad vašem a do rezidence prezidenta Jicchaka Herzoga.

Pokračování vleklé krize

Agentura AP situaci hodnotí jako prodloužení vleklé izraelské politické krize, jíž dominují Netanjahuovy korupční procesy. Čtvery předchozí volby skončily patovými výsledky a bylo po nich téměř nemožné sestavit vládu. Očekává se, že Lapid, který stojí v čele centristické strany Ješ Atid, povede kampaň jako představitel alternativy k další Netanjahuově vládě. Média také očekávají, že mu pomůže červencová návštěva amerického prezidenta Joea Bidena.

Lapidova strana je označována i jako liberální a levicová. Mezi její témata patří vypjatý sekularismus nebo důraz na menšiny včetně těch sexuálních. „Na rozdíl od tradiční levice Ješ atid nemá odborářskou nadstavbu,“ komentuje zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek. Zároveň kombinuje prvky tradiční i nové levice s pravicovými tématy a obrací se na široké spektrum voličů.

Podle průzkumů má nejvíc šancí Netanjahuův Likud a jeho spojenci, i když není jisté, že dosáhnou na nejméně 61 křesel potřebných k získání parlamentní většiny.

Netanjahu má podle Borka silnou a soudržnou podporu svého bloku, který ale nemá absolutní většinu v izraelské společnosti. „On má limit někde kolem šedesáti mandátů a většina je jednašedesát, čili naději na vítězství má. Uvidíme, jak bude vypadat kampaň, ve které se bude nepochybně snažit soustředit na sebe hlasy některých menších pravicových stran,“ říká zpravodaj.

Bennettova vláda ztratila většinu, když přišla o podporu několika poslanců koaličních stran, a poslední ranou pro ni byl neschválený zákon poskytující právní rámec židovským osadám na palestinském Západním břehu Jordánu. Pravidelně se obnovuje a jeho schvalování bývá rutina. Bez něj by se osadníci ocitli v právním vakuu. Po rozpuštění parlamentu se jeho platnost automaticky prodlužuje do sestavení nové vlády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...