Mezi radikálními skupinami Arabů a Židů propukly tento týden násilné střety v několika izraelských městech. O etnických problémech uvnitř společnosti nebylo mnoho let slyšet, což ale neznamená, že neexistují, poznamenala v pořadu Horizont ČT24 ředitelka Herzlova centra izraelských studií Univerzity Karlovy Irena Kalhousová. Ta ranám současného konfliktu předpovídá dlouhé a bolestivé hojení.
Kalhousová vysvětlila, proč jsou vztahy izraelských Židů a Arabů tak komplikované. Třebaže jsou na tom po ekonomické stránce izraelští Arabové snad nejlépe na celém Blízkém východě (kromě velmi bohatých států Perského zálivu), stále jsou v židovském státě menšinou.
Jejich příležitosti nejsou stejné jako ty židovské. Arabský sektor je dlouhodobě podfinancovaný, izraelské vlády se mu nevěnují. „Mysleli si, že jakékoliv problémy Arabů se dají řešit ekonomicky. Ale není to tak. Izraelští Arabové jsou součástí palestinského problému. Mnoho Izraelců si to uvědomilo až teď a myslím, že budou velmi překvapeni a že se ta rána bude hojit velmi dlouho,“ řekla.
Kalhousová si nemyslí, že by na izraelské rozdmýchávání nepokojů mělo velký vliv zahraničí. „Hlavní vliv nepokojů je vnitřní, izraelští Arabové velmi špatně nesli necitlivé zásahy policie v Jeruzalémě u mešity al-Aksá, dotklo se jich to, byl to útok na jejich identitu. To, že sledují zahraniční arabskou televizi, mohlo sehrát roli, ale myslím si, že ne zásadní.“
Vláda vyhráno nemá
Policie už zatkla na 750 podezřelých. To, že stát nebude násilnosti tolerovat, dali izraelští politici jasně najevo, zazněly i výtky vůči židovským radikálům, což je dle ředitelky Herzlova centra důležité. Do jaké míry má stát situaci pod kontrolou, je ale předčasné říct. Izrael čeká ještě pár horkých dnů. Nepokoje se rozšiřují i na Západní břeh Jordánu, takže policie a armáda budou mít plné ruce práce, myslí si Kalhousová.
Vnitřní nepokoje mohou Izrael ohrozit dokonce víc než hnutí Hamás či teroristické útoky, dodává. Na vnější útoky z Gazy je Izrael zvyklý, má strategii i vůči Hizballáhu, ale vnitropolitické nepokoje jsou složité a těžko se řeší. Panuje obava, že by mohlo dojít k takzvané balkanizaci společnosti. Izraelská společnost by se s tím nedokázala úplně vypořádat. K nepokojům dochází ve smíšených městech, kde byl léta klid. To může společnost ohrozit více než jakýkoliv vnější nepřítel.
Kalhousová hovořila také o sporu, který stál na začátku současného problému – vystěhovávání arabských rodin z východního Jeruzaléma. „Na jednu stranu se jedná o majetkový spor, jde o budovy, které před rokem 1948 patřily židovským majitelům, a když se východní Jeruzalém pak stal součástí Izraele, začaly být pokusy získat ten majetek zpět,“ vysvětlila. Jde ale o mnohem víc.
Palestinci se obávají, že se Židé snaží do východního Jeruzaléma stěhovat systematicky a tím ho judaizovat. Na město si přitom nedělá nárok jenom Izrael, ale i palestinská samospráva. Spor má tedy i rovinu izraelsko-palestinského konfliktu, a proto to způsobilo takové emoce.
Řešení nyní expertka příliš nevidí. Nejvyšší političtí představitelé na obou stranách dle ní nejsou připraveni jednat o kompromisech. Společnost se začíná buď radikalizovat, nebo se naopak stává apatickou vůči možnému řešení. „Konflikt tam ale je a to, že o něm i několik let neslyšíme, neznamená, že zmizel. Je to tragické pro obě strany,“ dodala na závěr.
