Izraelská střelba zabila v Gaze u centra pomoci 51 lidí, tvrdí úřady

Nejméně 51 lidí zabila střelba izraelské armády poblíž jednoho z center humanitární pomoci v Chán Júnisu v jižní části Pásma Gazy, uvádí agentura Reuters s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví kontrolované Hamásem. Podle palestinské civilní obrany napojené na Hamás více než dvě stě lidí utrpělo zranění a nejméně dvě desítky z nich jsou v kritickém stavu. Údaje nelze nezávisle ověřit, izraelská armáda se k incidentu zatím nevyjádřila.

Mahmúd Basal, mluvčí civilní obrany, která v Pásmu Gazy poskytuje první pomoc, agentuře AFP řekl, že se v Chán Júnisu shromáždily tisíce lidí čekajících na humanitární pomoc. „Izraelské drony začaly střílet na naše lidi. O pár minut později vypálily izraelské tanky několik střel, což způsobilo vysoký počet mrtvých a zraněných,“ tvrdí.

Násirova nemocnice ve městě Chán Júnis je plná zraněných a zdravotníci museli některé uložit na zem nebo na chodbu, protože se jim nedostává míst, napsal Reuters.

Úterní incident byl posledním z téměř každodenních izraelských útoků na Palestince, kteří se v uplynulých týdnech snažili dostat k nějaké pomoci. Poslední podobný případ se stal v pondělí, kdy si izraelská palba u center rozdělujících humanitární pomoc v Pásmu Gazy vyžádala podle tamních úřadů desítky mrtvých.

Palestinci uvádějí, že izraelské síly opakovaně střílejí na davy lidí, kteří se snaží dostat k místům distribuce potravin, jež provozuje Humanitární nadace pro Gazu (GHF) podporovaná Spojenými státy a Izraelem. Tato centra byla otevřena minulý měsíc a od té doby jde už o několikátý podobný incident, napsala agentura AP.

Izraelská armáda v těchto případech přiznala, že vystřelila varovné výstřely na osoby, které se podle ní přiblížily k jejím jednotkám podezřelým způsobem.

Truchlící příbuzní Palestinců, kteří zemřeli v důsledku izraelské střelby v Chán Júnisu
Zdroj: palestina/izrael

Kritika izraelského systému distribuce

Izrael tvrdí, že nový systém poskytování humanitární pomoci má zabránit teroristickému hnutí Hamás, aby z této pomoci těžil a využíval ji na financování svých militantních aktivit.

Síť řízená OSN dodávala pomoc v Pásmu Gazy po celou dobu dvacet měsíců trvající války mezi Izraelem a Hamásem. Agentury OSN a hlavní humanitární skupiny popírají, že by pomoc byla výrazně odkláněna. Nový systém odmítají s tím, že nemůže uspokojit rostoucí potřeby v Gaze a že porušuje humanitární zásady, protože umožňuje Izraeli kontrolovat, kdo má k pomoci přístup. Odborníci opakovaně varují, že Pásmu Gazy hrozí rozsáhlý hladomor.

Izraelský systém distribuce pomoci ve svém reportu z konce května kritizovala například Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), když uvedla, že vede k „obcházení zavedených mechanismů koordinace pomoci“. „Podrývají humanitární principy mezinárodního práva a ještě více ohrožují civilisty tím, že podporují přesídlení bez základní ochrany nebo adekvátního přístupu k život zachraňujícím službám,“ napsala IOM.

V říjnu 2023 zahájil Izrael v Pásmu Gazy vojenskou ofenzivu v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž teroristé na jihu Izraele zabili na 1200 lidí a dalších 251 jich unesli jako rukojmí.

Od října 2023 bylo při izraelských útocích podle ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem zabito přes 55 300 Palestinců, píše agentura AFP. Údaje nerozlišují mezi ozbrojenci a civilisty, těch je ovšem většina včetně velké části dětí. Informace však nelze nezávisle ověřit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 4 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 10 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 16 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...