Izrael zadržel téměř celou humanitární flotilu mířící do Gazy

Nahrávám video

Aktivisté z humanitární flotily zadržení silami židovského státu směřují do Izraele, následně budou deportováni do Evropy. Oznámila to izraelská diplomacie. Flotila navzdory blokádě plula s humanitární pomocí do Pásma Gazy, Izrael podnikl záchyt v noci ze středy na čtvrtek. Podle agentury Reuters míří do Gazy už jen jedno plavidlo.

Izraelské námořnictvo podle Reuters před zásahem flotilu vyzvalo, aby změnila kurz a zamířila k izraelskému přístavu Ašdod, kde by mohla humanitární pomoc vyložit a izraelské úřady by ji poslaly do Pásma Gazy.

Podle izraelského ministerstva zahraničí při zásahu následně izraelské síly několik lodí flotily zastavily a jejich posádky převezly do izraelského přístavu. Na síti X sdílelo video zachycující, jak příslušník izraelských sil odvádí z lodi švédskou aktivistku a účastnici flotily Gretu Thunbergovou. V příspěvku ministerstvo doplnilo, že Thunbergová „i její přátelé jsou v bezpečí a zdraví“.

„Posádky jachet flotily Hamás-Sumud jsou na bezpečné a pokojné cestě do Izraele, kde začnou jejich deportační procedury. Cestující jsou v bezpečí a zdrávi,“ sdělila následně ve čtvrtek ráno izraelská diplomacie.

„Velká část evropských zemí vyslala do Ašdodu své konzuly nebo zástupce velvyslanectví, aby se postarali o své občany. Jsou tam například i členové polské diplomacie, protože jedním ze zadržených je také poslanec vládní strany,“ uvedl zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos.

Desítky zachycených plavidel

Zástupci flotily s názvem Global Sumud Flotilla na síti Telegram uvedli, že izraelské síly postupovaly při zásahu agresivně. „Do lodě Florida úmyslně najely a proti Yulaře, Meteque a dalším plavidlům použily vodní děla,“ sdělili účastníci humanitární plavby. Členové všech posádek jsou podle nich v pořádku. Podle francouzské europoslankyně Rimy Hassanové izraelské síly zadržely stovky lidí, včetně jí samotné.

Podle flotily zasáhly izraelské síly proti jejím lodím v mezinárodních vodách. Mezi zadrženými plavidly je také loď Aurora, na které plula Češka Šárka Přikrylová. Ta dříve potvrdila, že flotilu obklíčili izraelští vojáci. Ambasáda v Tel Avivu je připravena poskytnout konzulární pomoc, pokud by o ni Přikrylová žádala, uvedlo české ministerstvo zahraničí.

„Kritická vzdálenost je 180 kilometrů od Pásma Gazy, kde byly lodě zadržovány. Flotila neplula v jednom velkém konvoji, ale byla roztříštěná do několika menších konvojů. Podle organizátorů se některé lodě stále snaží do Pásma Gazy dostat, ale ještě například nedopluly k pomyslné linii sta námořních mil,“ poznamenal dopoledne Papadopulos.

Nahrávám video

„Zatím platí, že ačkoli jsou kolem zásahu emoce, tak ten zásah proběhl bez větších konfrontací. V roce 2010 podobná flotila byla konfrontována izraelskými jednotkami, došlo tam k ozbrojeným střetům, po kterých bylo několik mrtvých,“ upozornil blízkovýchodní zpravodaj ČT David Borek.

Vlna mezinárodní kritiky

Řada zemí přesto nejnovější zásah kritizovala. „Jde o mírumilovné občany, kteří neměli jiný cíl než dovézt humanitární pomoc, a proto pro nikoho nepředstavovali hrozbu,“ řekl v televizi TVE španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. Ten oznámil, že si předvolá chargé d’affaires izraelského velvyslanectví v Madridu. Izrael nemá ve Španělsku velvyslance od května 2024, kdy španělská vláda uznala Stát Palestina.

Nahrávám video

Také brazilské ministerstvo zahraničí odsoudilo akci izraelské armády proti flotile a uvedlo, že Izrael porušil práva pokojných demonstrantů. Flotily se účastnilo i patnáct Brazilců, včetně poslankyně Luizianne Linsové, napsala AFP. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva, stejně jako španělský premiér Pedro Sánchez, označují izraelskou ofenzivu v Pásmu Gazy za genocidu, což Izrael odmítá s tím, že pouze brání svou zemi.

Zásah proti flotile odsoudil rovněž Hamás a další dlouhodobý nepřítel Izraele Írán, jehož ministerstvo zahraničí hovoří o teroristickém činu a jasném porušení mezinárodního práva. Izraelský postup odsoudily i například Chile, Bolívie či Kolumbie, jejíž dvě občanky v noci Izrael také zadržel. Kolumbijský prezident Gustavo Petro zákrok proti flotile označil za zločin a vyhostil ze země izraelské diplomaty.

Zadržení posádek flotily kritizovalo rovněž turecké ministerstvo zahraničí; istanbulská prokuratura ve čtvrtek oznámila zahájení vyšetřování zatčení 24 tureckých občanů účastnících se humanitární flotily do Gazy.

Kvůli izraelskému zásahu proti flotile se ve středu večer konaly demonstrace v Ankaře, mexické metropoli, Bogotě, Buenos Aires, Madridu či v italské Neapoli a Římě. Největší italské odbory na znamení solidarity s mezinárodní flotilou na pátek vyhlásily v zemi generální stávku.

Flotilu s názvem Global Sumud Flotilla tvoří podle AP téměř padesát lodí se zhruba pěti sty lidmi. Jsou mezi nimi i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, vnuk někdejšího jihoafrického presidenta Nelsona Mandely Mandla Mandela a několik evropských zákonodárců.

Izrael dal opakovaně najevo, že flotilu nenechá doplout k Pásmu Gazy, kde vede válku proti teroristickému hnutí Hamás, které v říjnu 2023 na jihu Izraele zabilo na dvanáct set lidí. Způsob, jakým tak Izrael činí, je terčem kritiky řady zemí i mezinárodních organizací. Mezinárodní trestní soud (ICC) loni v listopadu vydal zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který je podezřelý z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 mminutou

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 9 mminutami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 1 hhodinou

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 7 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 13 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 20 hhodinami
Načítání...