David Borek

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.

Americký prezident Donald Trump dal v sobotu večer (v noci na neděli SEČ) 48hodinové ultimátum Íránu. Od Teheránu požaduje úplné otevření Hormuzského průlivu, v opačném případě podle něj začnou Spojené státy ničit íránské elektrárny, „počínaje tou největší“. Podle Reuters jde o dramatickou eskalaci ve více než třítýdenním konfliktu a naplnění této hrozby by zasáhlo každodenní život běžných Íránců. Íránské revoluční gardy dle Reuters vzkázaly, že pokud Trump své hrozby splní, uzavřou celý průliv a zaútočí na další objekty v regionu spojené s USA.

První část odvety slíbené Íránem za zabití dvou nejvýš postavených představitelů už na Izrael dopadla. Při útocích koordinovaných s libanonským Hizballáhem zahynul manželský pár seniorů v Tel Avivu. Jinde ztrátám, kromě materiálních, zabránila protivzdušná obrana. Ne všude je ale pravidelně rozmístěná. Obyvatelé chudších arabských periferií si pak stěžují na nedostatek protiraketových krytů. Jejich rozložení je nerovnoměrné. Například pro desetitisícové město Džaldžulja na okraji aglomerace Tel Avivu nabízí speciální aplikace pouhé dva veřejné kryty, z toho jeden v suterénu mešity. Jeden z důvodů je ekonomický.

Izrael čelí balistickým střelám z Íránu, které jsou násobně ničivější než rakety, které na židovský stát dříve odpalovalo teroristické hnutí Hamás z Pásma Gazy. Obyvatele na útoky vždy upozorní telefon, druhou fázi poplachu již ohlašují sirény a lidé se musí schovat do krytů. Tyto situace jsou náročné pro rodiny s dětmi, před raketami se s nimi musí schovávat několikrát denně. Přes den se sousedé snaží děti rozptýlit. Zato v noci panuje v krytech ticho – lidé v polospánku čekají na konec poplachu s vědomím, že za pár hodin je to čeká znovu.

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.

Čtvrteční nepřímá jednání Íránu a Spojených států o jaderném programu Teheránu v Ženevě přinesla pokrok. Budou po domácích konzultacích brzy pokračovat, oznámilo podle agentury Reuters ománské ministerstvo zahraničí, které schůzku zprostředkovalo. To rovněž podle agentury AFP sdělilo, že se v příštím týdnu uskuteční ve Vídni technické diskuze mezi USA a Íránem.

Spojené státy a Írán dosáhly na jednání v Ženevě shody na hlavních principech, řekl íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Neznamená to, že dohoda bude hotova brzy, ale otevřela se k ní cesta, míní. Delegace už opustily město. Diplomaté obou států nepřímo vyjednávali hlavně o íránském jaderném programu. Prezident USA Donald Trump dříve varoval před následky odmítání dohody, z druhé strany se ozývá apel na realistické požadavky. Obě země ukazují i vojenskou sílu.

Velké polemiky vyvolal nedělní incident, při kterém dav ultraortodoxních židů napadl vojačky izraelské armády. Armáda v pondělí uvedla, že uniformované ženy šly navštívit jednoho rekruta. Právě odmítání povinné vojenské služby vyvolává rostoucí protesty ultraortodoxní komunity, které štěpí izraelskou společnost. Ultraortodoxní židé považují odvody za ohrožení svého životního a náboženského stylu.

Při další střelbě mezi znepřátelenými arabskými klany zahynuli v Izraeli tři lidé. Narůstající vlna ozbrojeného násilí si jen vloni vyžádala přes 250 obětí. Zástupci dvoumilionové muslimské menšiny i židovské většiny požadují důrazný postup tamní policie a úřadů.

Izrael v pondělí otevřel hraniční přechod Rafah pro pěší v obou směrech. Do Egypta se z Pásma Gazy dostali první palestinští pacienti, uvedly agentury AFP a AP. Přechod byl uzavřen od května 2024. Denně jej nyní bude moci překročit několik desítek Palestinců v každém směru. Izrael, který přechod kontroluje na palestinské straně hranice, zatím nedovolil přepravu zboží. Otevření přechodu uvítala šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová.

V příštím týdnu se má otevřít přechod v Rafahu mezi Gazou a Egyptem. Předpokládala to už dohoda o příměří loni v říjnu. Není ale zřejmé, jak se budou provádět hraniční kontroly. Navzdory tlaku USA nechce zatím Izrael kvůli teroristickému hnutí Hamás umožnit zahájení plné rekonstrukce palestinské enklávy.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer (v noci na pátek SEČ) oznámil, že byla ustavena Rada míru pro Pásmo Gazy. Složení orgánu, který má dohlížet na dodržování Trumpova mírového plánu, jenž tento týden vstoupil do druhé fáze, bude podle něj zveřejněno v blízké době. Z pozice předsedy rady Trump rovněž podpořil nově jmenovaný palestinský technokratický výbor pro správu území, které zdevastovala dvouletá válka mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás, zastavená říjnovým příměřím.

Írán zažívá největší protesty za poslední roky. V islámské republice panuje podle expertky Lenky Hrabalové obrovská nespokojenost, kdy ekonomický stres pociťují už i stoupenci režimu a lidé řeší, zda si mohou dovolit koupit maso. Íránci se sice neshodnou na tom, jak by měla budoucnost vypadat, změnu ale chtějí všichni, píší média.

Izrael čelí zvýšenému vystěhovalectví. Do zahraničí ročně odcházejí desítky tisíc lidí. Teroristický útok Hamásu 7. října a války, které následovaly, částečně otřásly představou Izraele jako bezpečného útočiště pro Židy z celého světa. Válka ale přitom neměla dopad na izraelskou porodnost.

Po dvou letech války prožívají i křesťané v Izraeli advent a vánoční svátky v poněkud klidnější atmosféře. V klášteře Latrun na pomezí židovského státu a Západního břehu se koledy zpívají arabsky. Arabové totiž tvoří většinu křesťanů v zemi. Nejrozšířenější světové náboženství je v Izraeli menšinovým. Kvůli populačnímu nárůstu židů a muslimů se podíl křesťanů dále snižuje.

Až šest západních i arabských zemí už podle izraelských médií přislíbilo, že se zapojí do fungování správního orgánu pro dohled nad poválečnou Gazou. Má jít o výsledek amerických vyjednávání – včetně úterní konference v Kataru. Seznam „účastníků“ ale oficiálně neexistuje. Navíc panuje nejistota ohledně složení a role mezinárodních jednotek. Teroristické hnutí Hamás odmítá složit zbraně a nepřímo budoucím mezinárodním silám vyhrožuje.

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.

Ruská válka na Ukrajině vyburcovala většinu evropských zemí k tomu, aby upřely pozornost ke stavu svých armád. Zatímco vyzbrojování Velké Británie, která dlouho žila podle expertů v iluzi vlastní vojenské síly, provází problémy, Polsko už teď dává na obranu téměř pět procent HDP a mezi zeměmi NATO si udržuje náskok. Jedním z nejaktivnějších a nejambicióznějších aktérů je v současné době také Německo, kde poslanci v pátek schválili novou podobu vojenské služby.

Před rokem vstoupilo v platnost příměří mezi Izraelem a libanonským teroristickým hnutím Hizballáh. Na obou stranách hranice se část lidí vrátila do svých domovů. ČT sledovala dění v nejsevernějším izraelském městě Metula. Některé domy jsou již opraveny. Vrátilo se ale jen třicet procent předválečné populace. Také do jižního Libanonu se zčásti vracejí obyvatelé, ovšem navrací se i Hizballáh, na který pak útočí izraelské drony a letadla. Mnozí lidé si tak uvědomují, že současné příměří v oblasti, kde na sebe shlížejí Izrael a Libanon, není mírem.

Přes třicet tisíc Palestinců z okupovaného Západního břehu dál zůstává mimo domov po razii izraelské armády z počátku roku. Podle Izraele byla operace nezbytná ke zničení teroristických skupin, které oslavují zabíjení Židů. Organizace Human Rights Watch ale skutečnost, že byli vysídleni i neozbrojení civilisté, označila za válečný zločin. Na Západním břehu mezitím pokračují násilné incidenty ze strany osadníků z nelegálních osad.

Jako první na světě spustili Izraelci systém, který zachraňuje vysychající sladkovodní jezero. V tomto případě Galilejské jezero plní mořskou vodou, kterou ve speciálních zařízeních zbaví soli. Takto upravená voda proudí z pobřeží až na místo desítky kilometrů dlouhým potrubím. Záchrana by to mohla být pro mnoho přímořských států, které bojují s vysychajícími řekami a přehradními nádržemi.

Izraelská armáda od úterý zabila v Pásmu Gazy nejméně 101 Palestinců včetně 35 dětí. S odkazem na civilní obranu v Gaze to uvedla agentura AFP. Podle izraelské armády nicméně příměří stále platí. Ve středu ale také oznámila, že podnikla cílený úder v Bajt Lahíji na severu Pásma Gazy a že terčem byl sklad zbraní.

Spojené státy začaly nad Pásmem Gazy používat drony, které monitorují dodržování příměří mezi Izraelem a Hamásem. Klid zbraní v Gaze je podle Washingtonu předstupněm širšího regionálního míru. To by se mělo týkat i Západního břehu, kde zůstává hluboký rozkol mezi Araby a Židy. Skoro tři pětiny tamních Palestinců označují útok Hamásu na Izrael za správný.

Týden od začátku příměří v Pásmu Gazy přetrvávají spory o předávání těl mrtvých Izraelců teroristickým hnutím Hamás. To propustilo všechna živá rukojmí a Izrael zase stovky palestinských vězňů. Jsou mezi nimi vrazi a teroristi, které teď v Gaze a na Západním břehu oslavují. Izraelská veřejnost to přijímá se smíšenými pocity. Někteří se obávají, že mezi Palestinci se zafixuje rovnice, že vraždění a únosy Izraelců z předloňského 7. října se vyplatily. Jiní zastávají názor, že izraelská rukojmí měla být propuštěna za každou cenu.