Izraelský premiér Benjamin Netanjahu byl jedním z prvních, kteří gratulovali Donaldu Trumpovi k vítězství v amerických prezidentských volbách. Izrael předpokládá, že Trump bude podporovat tamní vládu tak jako při prvním prezidentském období, ale volby zajímaly i další lídry zemí a hnutí na Blízkém východě. Trump měl při působení v Bílém domě tento region na předním místě svého programu a podobně se to očekává i po jeho uvedení do funkce 20. ledna 2025.
Během svého prvního prezidenství Trump zaujal tím, že si pro svou úvodní zahraniční cestu vybral Saúdskou Arábii, pokusil se zprostředkovat „dohodu století“ mezi Izraelci a Palestinci, posílil regionální integraci židovského státu a výrazně zesílil tlak na Írán. Jenže od roku 2021 se situace na Blízkém východě značně proměnila.
Regionální lídři pozorně sledují, jak se k otázkám na Blízkém východě Trump postaví. Pozitivní reakce na vítězství osmasedmdesátiletého politika přinesly Izrael a Saúdská Arábie. Podle zpravodaje ČT na Blízkém východě Davida Borka většina státníků blahopřála „z důvodu diplomatické zdvořilosti, ale i z důvodu očekávání vlastních politických pozic“. Překvapila ho však reakce Palestinské autonomie vzhledem k Trumpovým vřelým vztahům k Izraeli při prvním prezidentském období.
„Kromě formální gratulace k zisku vítězství tam byla opakovaná slova o nadějích na mír. Zajímavé je, že něco podobného zaznělo i od Palestinské autonomie, od Mahmúda Abbáse. Uvědomme si, že Palestinská autonomie během prvního mandátu Donalda Trumpa měla poměrně mrazivé vztahy se Spojenými státy. Trump provedl několik kroků, které šly vstříc Izraeli a jeho pozicím. Mimo jiné snížil diplomatické zastoupení Palestinců v USA a také omezil americkou pomoc Palestinské autonomii. Od Abbáse přesto zaznělo blahopřání a také naděje, že se Amerika bude zasazovat o spravedlivé aspirace Palestinců na jejich vlastní stát,“ uvedl Borek.
Donald Trump mezi lety 2017 až 2021 vytrvale podporoval Izrael. Jeho vítězství tak vzbudilo nadšení Netanjahua, ale také izraelských občanů. V Tel Avivu se objevil billboard s nápisem: „Gratulace! Trumpe, učiň Izrael velikým!“, a to v odkazu na jeho motto Make America Great Again. Jaké politické kroky z nedávné doby dodávají Izraelcům optimismus?
Abrahámovské dohody
Za první Trumpovy vlády se počet arabských států, které měly diplomatické vztahy s Izraelem, zvýšil ze dvou na šest. Nové dohody přibyly s africkým Marokem a Súdánem a na Blízkém východě s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty. Rozšířil se tak seznam, který po desetiletí tvořily pouze Egypt a Jordánsko.
Nejvýznamnější z těchto dohod byly takzvané „Abrahámovské dohody“ v roce 2020, o které se zasadil Trump. Přinesly spolupráci Izraele s Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty. Jak uvádí deník The New York Times, obě monarchie v Perském zálivu toužily upevnit spojenectví se Západem proti svému sousedovi a rivalovi na severu – Íránu. Jak uvedl server BBC, zúčastněné země dostaly přístup k pokročilým americkým zbraním výměnou za uznání Izraele.
Jeruzalém jako hlavní město
Hned v roce 2017 po nástupu Trump zvrátil dlouhotrvající opatrnou diplomacii ohledně hlavního města Izraele. Uznal Jeruzalém jako hlavní město a v následujícím roce se tam americké velvyslanectví přesunulo z Tel Avivu.
Postoj USA a většiny dalších zemí byl do té doby takový, že status města měl být určen jednáním mezi Izraelem a Palestinci. Ti si dlouho přáli, aby se jejich historické náboženské centrum, tedy východní Jeruzalém, stal hlavním městem budoucího palestinského státu. Izrael získal východní Jeruzalém ve válce na Blízkém východě v roce 1967, ale anexe nebyla široce uznávaná napříč mezinárodním společenstvím.
Golanské výšiny
Spojené státy se za první Trumpovy vlády staly první zemí na světě, která uznala izraelskou autoritu nad dlouho zpochybňovanými Golanskými výšinami. V roce 2019 podepsal Trump prezidentskou proklamaci, která toto území prohlásila za součást Izraele. Vláda pak založila novou osadu na Golanských výšinách, která nyní nese jeho jméno – „Trump Heights“.
Tento krok byl podle The New York Times obrácením americké politiky ohledně Golanských výšin, které Izrael dobyl během války v roce 1967. Tato anexe nebyla nikdy uznána Organizací spojených národů (OSN), která ji tehdy odsoudila. Podle mezinárodního práva náleží Golany Sýrii.
Válka na Blízkém východě
Staronový americký prezident opakovaně při volební kampani prohlásil, že chce na Blízký východ přivést mír. Britský server připomíná Trumpova prohlášení, že kdyby byl u moci místo Joea Bidena, Hamás nezaútočí na Izrael.
V médiích se spekuluje, jakým způsobem chce Trump dosáhnout míru. Podle BBC měl Trump s Netanjahuem „složitý a občas nefungující vztah“, ale má schopnost na izraelského premiéra vyvíjet tlak. Navíc Trump disponuje silnými vztahy s vůdci v klíčových arabských zemích, které mají kontakty s Hamásem.
„Trump ve volbách pranýřoval některé republikány za údajnou snahu zavést USA do nekonečných blízkovýchodních válek. Ale záleží, jestli bude vojenskou sílu ochoten aplikovat. Bidenova vláda byla velice opatrná při aplikaci vojenské síly. Příkladem je to, co se dělo v Jemenu – útoky povstalců na mezinárodní plavbu v Rudém moři a jen velice zdrženlivá reakce Ameriky,“ připomněl zpravodaj ČT Borek.
Navíc není jasné, kdo povede blízkovýchodní politiku v nové Trumpově administrativě. Podle serveru Guardian jsou v osudí Trumpův zeť Jared Kushner, který mluvil o realitním potenciálu v Gaze. Dalším adeptem je bývalý velvyslanec v Izraeli David Friedman, jehož žádost o nové místo v nastupující administrativě byla zaměřená na právo Izraele zmocnit se Západního břehu Jordánu.
Vítězství Trumpa ve volbách přišlo v období, kdy Bidenova administrativa vyvíjela poprvé vážnější tlak na Izrael a Netanjahuovu vládu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken a ministr obrany Lloyd Austin minulý měsíc podle Guardianu napsali izraelské vládě ohledně toho, jak Jeruzalém brání humanitární pomoci pro Gazu, a ohledně jeho snahy o zamezení působení humanitární agentury OSN UNRWA. Dopis dal Izraeli třicet dní, než budou prezidentské volby v USA, aby změnil kurz své politiky, nebo čelil omezením podle zákonů ohledně dodávek amerických zbraní.
Jedním z scénářů může být, že Jeruzalém období nátlaku přečká. „Mezi dneškem a 20. lednem, tedy uvedením Trumpa do funkce, je ještě mnoho týdnů. Je možné, že Izrael se bude snažit s implicitní podporou či souhlasem Trumpa využít několikaměsíčního okna a co nejvíce pokročit se svým taktickým záměrem v Gaze, proti Hizballáhu či Íránu. Nový prezident by pak přišel po 20. lednu k něčemu, co je hotovou věcí, to je ale zatím čistě spekulace,“ přidal možný vývoj Borek.
Trump každopádně před volbami dával najevo, že hodlá jasně podpořit Izrael, jehož premiér Benjamin Netanjahu výsledek amerických voleb uvítal.
UNRWA
Trumpovu podporu by nemusela mít UNRWA, agentura poskytující pomoc palestinským uprchlíkům, NY Times podotýká, že celé humanitární úsilí v regionu by tak mohlo čelit finanční krizi. Trump totiž přerušil její financování i v roce 2018. Ale třeba předloni USA přispěly zhruba 360 miliony dolarů této agentuře.
Izraelští představitelé tvrdí, že malý počet zaměstnanců UNRWA byl napojen na loňský útok na židovský stát ze 7. října vedený teroristickým hnutím Hamás. Izraelský parlament na konci října schválil zákon, který má této agentuře znemožnit působit na izraelském území.
Vztah k Íránu
„V případě Íránu existuje šance, že se Trump vrátí k postoji maximálního tlaku z předchozího období. Vzhledem ke zlepšeným vztahům se státy Perského zálivu by mohl být Írán vystaven většímu nátlaku ze strany USA," citovala CNN Hasana Alhasana z Mezinárodním institutu pro strategická studia v Bahrajnu. Příští čtyři roky by tak podle CNN mohly být pro Írán velkou zkouškou.
Od Trumpova odchodu z úřadu Írán zvýšil obohacování uranu, zvýšil vývoz ropy a posílil podporu regionálních militantních skupin. Ovšem Izrael pokračuje v útocích na zástupce Teheránu. Írán podle CNN čelí ekonomickým nepokojům a s tím související nespokojenosti obyvatelů. A tak hrozí, že zareaguje na izraelské údery.
Americký server CNN upozorňuje na obavy, že Trumpovo zvolení může povolit Netanjahuovi útok na íránská jaderná zařízení, před čímž varovala Bidenova administrativa. „Existuje scénář, že Trump řekne Netanjahuovi, aby dokončil práci předtím, než on formálně nastoupí do funkce. To znamená, že bychom mohli v listopadu a prosinci zaznamenat ostrou eskalaci napětí. Izrael se snaží prosadit svou výhodu a oslabit Írán. Poté přijde Trump jako mírotvorce,“ zmiňuje ředitel projektu Iran Project a hlavní poradce International Crisis Group Ali Vaez.
