S pozemní operací cílí Izrael na stanoviště Hizballáhu podél hranice

Nahrávám video

Izrael v noci na úterý zahájil pozemní operaci na jihu Libanonu. Armáda uvedla, že svádí v oblasti intenzivní boje s teroristickým hnutím Hizballáh. Izrael tvrdí, že vojenský vpád bude omezenou a přesně zacílenou akcí ve snaze zničit působiště Hizballáhu poblíž hranic, odkud už měsíce ostřeluje sever židovského státu. Izraelská armáda vyzvala k evakuaci oblastí jižního Libanonu. Varuje také Libanonce, aby necestovali auty jižně od řeky Lítání. Hizballáh popřel, že izraelští vojáci vstoupili na libanonské území.

Izraelská armáda na základě rozhodnutí válečného kabinetu zahájila „omezené, lokalizované a zacílené pozemní útoky založené na přesných zpravodajských informacích“ o působištích a infrastruktuře Hizballáhu poblíž hranic, uvádí konkrétně prohlášení ozbrojených sil.

Cílem izraelských pozemních razií na jihu Libanonu budou stanoviště Hizballáhu, odkud hnutí plánovalo teroristický útok na sever Izraele podobný tomu z loňského 7. října, uvedl v úterý dopoledne mluvčí armády Daniel Hagari. Zdůraznil, že oznámená pozemní operace není válkou proti libanonskému lidu, nýbrž proti Íránem podporovanému hnutí.

„Tyto lokalizované pozemní razie budou zaměřeny na opěrné body Hizballáhu, které ohrožují izraelská města, kibucy a komunity v našem pohraničí,“ uvedl Hagari v prohlášení zveřejněném na síti X. „Hizballáh proměnil libanonské vesnice v sousedství izraelských vesnic ve vojenské základny připravené k útoku,“ doplnil.

Nahrávám video

Nejmenovaný představitel izraelské armády agentuře AP sdělil, že vojáci se zatím pohybují v „docházkové“ vzdálenosti od hranic a zaměřují se na vesnice, které leží jen stovky metrů od izraelského území. Dodal, že podle jeho informací zatím nedošlo k žádným střetům s bojovníky Hizballáhu. Mluvčí Hizballáhu Muhammad Afíf uvedl, že do Libanonu žádní izraelští vojáci nevstoupili. Hizballáh se podle něj dosud nezapojil do „přímých pozemních střetů“ s izraelskými jednotkami.

Na operacích se podílí elitní 98. divize armády, která byla na severní frontu převelena teprve před dvěma týdny z Pásma Gazy, kde bojovala řadu měsíců ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás.

Izraelská armáda vyzvala obyvatele více než dvaceti vesnic v jižním Libanonu, aby se okamžitě evakuovali, informuje Reuters s odvoláním na mluvčího armády. Ten na síti specifikoval vesnice v libanonském pohraničí, které se mají evakuovat, a jejich obyvatele vyzval, aby se přesunuli až za řeku Avalí, která se nachází 60 kilometrů od hranice. Varoval také, že se armáda zaměří na domy, které používá ke svým operacím Hizballáh.

Izrael oznámil zabití pašeráka

Jeruzalém dál útočí ze vzduchu na jižní předměstí Bejrútu a na cíle v údolí Bikáa, které jsou baštou Hizballáhu. Cílem měl být rovněž palestinský uprchlický tábor u města Sidón na jihu Libanonu. Izraelské letectvo za poslední dva týdny výrazně zintenzivnilo údery proti Hizballáhu na mnoha místech Libanonu. Podle tamních úřadů zemřelo přes tisíc lidí a další milion osob, tedy pětina populace, opustil domovy.

Izrael v úterý oznámil, že v Bejrútu zabil spojence Hizballáhu Fakara Hanáwího a člena tohoto hnutí Muhammada Jafar Kasíra. Ten podle Izraele stál v čele pašerácké organizace, která zprostředkovávala převoz zbraní ze Sýrie do Libanonu. S pomocí Íránu také financoval aktivity tohoto hnutí, informoval web The Times of Israel.

Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím tvrdí, že během úterý zemřelo v Libanonu při izraelských úderech 55 lidí a dalších 156 bylo zraněno, napsaly agentury Reuters a AFP.

Jeruzalém zatím má podporu Washingtonu. Izrael má právo na sebeobranu, zní z Bílého domu v reakci na operaci v Libanonu. Mluvčí Národní bezpečnostní rady John Kirby ale dodal, že mise může představovat riziko. USA v pondělí oznámily, že pošlou na Blízký východ tisíce vojáků za účelem posílení bezpečnosti a obrany Izraele, pokud to bude třeba. Šéf Bílého domu Joe Biden přitom ještě v pondělí podle CNN vyzýval k příměří.

Nahrávám video
Zdroj: Reuters/Joseph Campbell

Neúčast libanonské armády

Podle blízkovýchodního zpravodaje Davida Borka není zcela jasné, zda Izrael pohraniční pásmo obsadí trvale a jestli se bude operace nějak rozšiřovat. Podle novináře je nicméně důležité, že Jeruzalém mluví o omezené akci, nikoli plošné invazi.

Vysoce postavený izraelský činitel podle americké stanice CNN ovšem sdělil, že Izrael neplánuje v sousední zemi zůstat a že nedojde k „žádné dlouhodobé okupaci jižního Libanonu“. Představitelé židovského státu však odmítli říci, kam až přesně chtějí izraelské jednotky proniknout nebo jak dlouho vojenská operace potrvá.

Samotné libanonské síly se v pondělí stáhly od hranic. Borek vysvětluje, že libanonská armáda není účastníkem sporu a je si vědoma toho, že je slabá a že operuje v zemi, kterou nemá celou pod kontrolou. „V jižním Libanonu je faktickým vládcem Hizballáh. Je si vědoma, že Izrael necílí na ni a že ona sama není schopna zásadně změnit realitu,“ doplnil.

Podle armádního generála ve výslužbě Jiřího Šedivého byla operace v Libanonu připravována dlouhodobě a je evidentní, že židovský stát má ohledně Hizballáhu klíčové zpravodajské informace. „Když se podaří splnit úkol, tedy vytlačit Hizballáh do vzdálenosti asi deseti kilometrů od hranic s Izraelem, tak se pravděpodobně prostor zajistí a izraelská vojska se z větší části vrátí na své území,“ myslí si Šedivý.

Bezpečnostní analytik Otakar Foltýn podotkl, že ze směrnice přijaté v židovském státě koncem září vyplývá, že Jeruzalém přijal možnost eskalace i s Íránem, což snižuje možnost vést konflikt omezeně. „Izrael pravděpodobně ale dá Hizballáhu možnost udržet konflikt omezený,“ uvedl Foltýn s tím, že v případě libanonských teroristů nemá Jeruzalém za cíl zničení celé organizace jako v případě Hamásu, protože by to vyžadovalo širokospektrální operaci v celém Libanonu, což si Izrael nepřeje.

„Hizballáh má nyní více vojáků a vojenských kapacit než celý stát Libanon, to znamená z hlediska mezinárodního práva má Izrael plné právo, protože libanonská armáda není schopná zamezit Hizballáhu ostřelovat území Izraele,“ konstatoval expert.

Podle některých amerických médií by pozemní operace měla být menšího rozsahu než válka mezi Izraelem a Hizballáhem z roku 2006, jejíž nejintenzivnější fáze trvala zhruba měsíc.

„Izrael v minulosti do Libanonu vpadl několikrát, měl tam svoje cíle a málokdy se mu je podařilo naplnit, přestože okupoval jižní část Libanonu po více než dvě dekády. Takže v mnoha Izraelcích to, že armáda opět vstupuje do Libanonu, probouzí nepříjemné vzpomínky na to, že tyto operace velmi často trvají příliš dlouho a znamenají obrovské ztráty na životech izraelských civilistů,“ poznamenala ředitelka Herzlova centra izraelských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Irena Kalhousová.

„V tuto chvíli jde jednoznačně o další eskalaci konfliktu na Blízkém východě,“ hodnotí vývoj zpravodaj ČT Václav Černohorský, který připomněl, že aktuální fázi konfliktu odstartoval říjnový brutální útok palestinské teroristické skupiny Hamás na Izrael, na což Jeruzalém reagoval pozemní operací v Pásmu Gazy. „Hizballáh se 8. října k tomu, co provedl Hamás, připojil,“ podotkl Černohorský.

Rakety Hizballáhu

Hnutí Hizballáh mezitím vypálilo několik raket na severní a střední Izrael z území Libanonu. S odvoláním na armádu to napsal server The Times of Israel. Některé střely zachytil systém protivzdušné obrany. Nejméně dvě osoby ale byly zraněny.

Hizballáh uvedl, že použil nové rakety Fádí 4, které cílily na vojenskou základnu Glilot na okraji Tel Avivu, kde je ústředí izraelské rozvědky Mosad a ústředí vojenské zpravodajské jednotky 8200. Mluvčí teroristického hnutí Mohamed Afíf sdělil, že útok na základnu „je jen začátkem“, informovala agentura Reuters.

Hizballáh podle agentury také uvedl, že dvakrát zaútočil dělostřeleckou a raketovou palbou na izraelské vojáky v příhraniční izraelské obci Metula.

Ve městech v Horní Galileji na severu Izraele se k ránu rozezvučely sirény varující před raketami, informace o škodách či obětech zatím ale nejsou k dispozici. Židovský stát také zachytil v noci nad Středozemním mořem desítky kilometrů od pobřeží středního Izraele bezpilotní letoun, uvedla armáda.

Odveta z Íránu

Hizballáh již dříve varoval, že na avizovanou izraelskou pozemní ofenzivu odpoví. Není však jasné, v jaké bojové kondici se hnutí nachází poté, co Izrael zabil při svých úderech řadu vysokých vojenských velitelů a vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha. Řada členů teroristické skupiny také utrpěla zranění při nedávném útoku pagery, k němuž se Jeruzalém zatím oficiálně nepřihlásil.

Írán, sponzor Hizballáhu, na Izrael v úterý večer vyslal téměř dvě stovky raket, které si podle dosavadních informací vyžádaly život jednoho Palestince na Západním břehu. Útok odsoudily Berlín, Paříž, Londýn, EU či OSN.

Úder v Damašku

O izraelském vzdušeném úderu mezitím informují také média v Sýrii, cílem měla být tamní metropole Damašek. Podle nich nejméně tři civilisté zemřeli a devět dalších utrpělo zranění. Média hovoří o tom, že syrská protivzdušná obrana třikrát v řadě likvidovala „nepřátelské cíle“ nad územím Sýrie, kde Hizballáh patří mezi spojence diktátora Bašára Asada.

Syrská státní televize podle agentury uvedla, že při zásahu zemřel jeden z jejích novinářů; není však jasné, zda je jednou ze tří uváděných obětí.

Izraelské útoky způsobily také rozsáhlé škody na soukromém majetku, píše Reuters. Jeruzalém akci zatím nekomentoval.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
včeraAktualizovánopřed 55 mminutami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
03:37Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 3 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
09:28Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránili úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
09:21Aktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 9 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 15 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
před 22 hhodinami
Načítání...