Izrael souhlasil s humanitárními pauzami v bojích, potvrdila armáda

Nahrávám video

Izraelské jednotky se blíží ke dvěma velkým nemocnicím v Pásmu Gazy, píše agentura Reuters. Jeruzalém tvrdí, že teroristé mají v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra. Izraelci také oznámili, že zničili a zablokovali přes stovku vchodů do sítě tunelů používaných teroristy. Izrael souhlasil s každodenními čtyřhodinovými pauzami v bojích, aby lidé mohli utéct ze severu enklávy, potvrdil armádní mluvčí. Příměří ale podle Jeruzaléma nenastane, dokud Hamás nepropustí rukojmí.

Mluvčí Rady národní bezpečnosti USA John Kirby oznámil, že Izrael souhlasil se zavedením přestávek v bojích, přičemž oznámení o pauze přijde vždy tři hodiny před jejím začátkem. Izrael podle Kirbyho sdělil Washingtonu, že v těchto oblastech nebudou po dobu přestávek probíhat žádné vojenské operace a souhlasil s otevřením dvou humanitárních koridorů ze severu na jih Gazy. Jeden již byl otevřen a druhý vznikne na pobřežní silnici, napsal izraelský deník Ha'arec.

Izraelská armáda v reakci zdůraznila, že se v Pásmu Gazy nechystá příměří. „Co vytváříme, jsou čtyřhodinová okna, taktické, lokální přestávky pro humanitární pomoc,“ řekl armádní mluvčí Richard Hecht. Podle izraelského serveru Times of Israel už čtyřhodinové pauzy platí od neděle.

Izraelský ministr obrany Joav Galant k tomu uvedl, že izraelská armáda zavádí v Pásmu Gazy „lokální a přesně vymezená“ opatření, aby umožnila palestinským civilistům uprchnout z míst, kde její jednotky svádějí nejtvrdší boje s ozbrojenci z hnutí Hamás.

Izraelský ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben Gvir reagoval prohlášením, že jde o „hrubou chybu“. „Musíme pokračovat v bojích a přitom udržovat humanitární koridory pro obyvatele Gazy směrem na jih,“ cituje ministra Ha'arec.

Trvalejší příměří nyní podle amerického prezidenta Joea Bidena „nepřipadá v úvahu“. V odpovědi na dotaz, zda ho frustruje, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu je pomalý ve vyjednáváních, odpověděl Biden: „Trvalo to o něco déle, než bych si býval přál“.

Další unesení Izraelci by mohli získat svobodu

Ozbrojené křídlo Islámského džihádu podle agentury AFP zveřejnilo video se dvěma izraelskými rukojmími, ženou a chlapcem, které jsou prý připravení propustit, jakmile budou platit „příslušná opatření“. Není ale jasné, zda opatřeními měl mluvčí palestinských brigád na mysli dočasnou pauzu v bojích nebo jiné okolnosti.

Izraelské jednotky ve čtvrtek pokračovaly ve střetech s bojovníky Hamásu mezi zničenými budovami na severu Pásma Gazy a přiblížily se ke dvěma velkým nemocnicím, zatímco situace civilistů na obléhaném území se dále zhoršuje, upozorňuje Reuters.

Mnozí Palestinci prchali ze severní válečné zóny na jih po nebezpečné trase poté, co je Izrael vyzval k evakuaci. Mnozí z nich však zřejmě zůstávají na severu a tísní se také v nemocnicích Šífa a Kuds, zatímco kolem nich zuří pozemní boje a dopadají další bomby. Izrael tvrdí, že Hamás má v nemocnicích a pod nimi svá velitelská centra.

Izraelci také ve čtvrtek oznámili zabití dalšího z vysoce postavených velitelů Hamásu a dobytí jeho bašty ve městě Džabalíja.

Hamásem ovládané zdravotnické úřady v Gaze tvrdí, že při izraelských úderech v Pásmu Gazy od 7. října zemřelo přes deset tisíc Palestinců včetně více než čtyř tisíc dětí. Tyto údaje z válečné zóny však nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

„Snažíme se nezpůsobit újmu nevinným civilistům, všechny jsme varovali, že sem přijdeme a že musí severní Gazu opustit. Víme, že všichni, kteří jsou tady, jsou našimi nepřáteli. Žádné civilisty jsme neviděli, pouze Hamás,“ konstatoval zástupce velitele 401. brigády izraelské armády Ido.

Na Západním břehu to vře

Napětí mezitím sílí i na okupovaném Západním břehu. Podle palestinské samosprávy, kterou cituje Reuters, zahynulo ve čtvrtek při střetu s izraelskou armádou v uprchlickém táboře Džanín 14 Palestinců. Další čtyři Palestince zabili izraelští vojáci při jiných incidentech na tomto okupovaném palestinském území. Izraelská armáda potvrdila, že v Džanínu provádí protiteroristické razie, ale nesdělila žádné další podrobnosti.

Izraelští vojáci provádějí razie na okupovaném Západním břehu Jordánu ve zvýšené míře už několik měsíců. Zásahy jsou ještě častější po 7. říjnu, kdy teroristé z Hamásu zaútočili na jih Izraele a zabili přes čtrnáct set lidí, převážně civilistů, a další dvě stovky osob unesli do Pásma Gazy. Při útocích izraelské armády a osadníků zemřelo na Západním břehu Jordánu od té doby přes 170 Palestinců, uvádí Reuters.

Násilí páchané židovskými osadníky na Západním břehu od 7. října prudce vzrostlo, varuje v komentáři britský list The Economist. Již loňský rok byl přitom pro Palestince na Západním břehu nejsmrtelnější za posledních dvacet let.

Americký prezident Joe Biden marně naléhá na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby osadníky omezil. Zdá se, že extrémní pravicoví osadníci, kteří zastávají klíčové posty v Netanjahuově kabinetu, nemají chuť situaci uklidnit, píše Economist.

Šéf Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě (UNRWA) Philippe Lazzarini se obává rizika rozšíření situace, která panuje v Pásmu Gazy, právě na Západní břeh Jordánu. Lazzarini varoval, že to na tomto okupovaném palestinském území „vře“.

Diplomatické snahy v Paříži i Kataru

V Paříži se ve čtvrtek konala humanitární konference, kde je středobodem jednání právě blízkovýchodní válka. Účastnili se zástupci řady západních a blízkovýchodních států, včetně palestinské správy ze Západního břehu. Izrael na konferenci chyběl.

Účastníci konference přislíbili novou pomoc za více než miliardu eur (24,5 miliardy korun) lidem v Pásmu Gazy a na Západním břehu, oznámil podle AFP Elysejský palác. Francie zvýší letos svůj příspěvek Palestině z 20 milionů eur (493 milionů eur) na pětinásobek, oznámil prezident.

O příměří mezi Izraelem a Hamásem by mělo usilovat mezinárodní společenství, řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. „K neštěstí Izraelců se teď přidává to, které prožívají Palestinci. Na to nesmíme zapomínat, všechny životy jsou si rovny a nikdo není nadřazený. Pro všechny, kteří se řídí jasnými humanistickými hodnotami, neexistuje dvojí metr,“ prohlásil Macron.

Palestinský premiér Mohammad Štajje doufá, že konference přinese jednotu a ukáže, že si všichni přejí mír. „Musíme se bavit nejen o budoucnosti Gazy a všech palestinských území, ale také Izraele. Mezinárodní soudy musí jednoznačně odsoudit všechny, kteří se dopustili zločinů,“ konstatoval Štajje.

Vysocí představitelé teroristického hnutí Hamás včetně politického vůdce Ismáíla Haníji a jeho bývalého šéfa Chálida Mešála ve čtvrtek přicestovali do Káhiry, uvedli islamisté v prohlášení. Podle agentury Reuters jednali o situaci v Gaze s vedoucím egyptské generální zpravodajské služby Abbásem Kamelem.

O možných humanitárních pauzách v bojích a dohodě o propuštění rukojmí hovořili ve čtvrtek v Dauhá ředitel CIA William Burns, šéf izraelské tajné služby Mossad David Barnea a katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán.

Provoz na hraničním přechodu Rafáh mezi Egyptem a Pásmem Gazy byl obnoven 21. října, nefunguje však každý den a obyvatelé Pásma Gazy podle humanitárních organizací pomoc zoufale potřebují. Přes přechod dosud přejelo více než 560 nákladních vozů s pomocí. Dodávky ale neobsahovaly pohonné hmoty, neboť Izrael tvrdí, že by se jich mohl zmocnit Hamás.

Netanjahu opakovaně prohlásil, že nepřistoupí k humanitárnímu příměří, dokud Hamás nepropustí rukojmí, která unesl 7. října a kterých drží asi 240.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 9 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 15 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 21 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...