Izraelské nálety na teroristické hnutí Hizballáh si v pondělí v Libanonu vyžádaly životy nejméně 492 lidí a 1645 jich zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Mluvčí izraelské armády předtím vyzval civilisty, aby opustili domy, v nichž Hizballáh skladuje zbraně. Od pondělního rána izraelské letectvo zasáhlo více než 1300 cílů zejména v jižním Libanonu a v úderech dále pokračuje. Podle izraelského ministra obrany Jo'ava Galanta při tom zničilo desítky tisíc raket Hizballáhu. Jde o největší letecký útok na Libanon od roku 2006. Izrael opět udeřil také v Bejrútu, terčem byl údajně šéf Hizballáhu pro jižní frontu.
Podle libanonské agentury NNA při izraelských úderech na východě země zemřel pasák ovcí a dva členové jeho rodiny byli zraněni. Podle místního obyvatele zasáhla jedna z izraelských raket neobydlenou oblast východně od libanonského přístavního města Byblos. Region, který se nachází mezi šíitskými a křesťanskými vesnicemi, podle agentury Reuters dosud nebyl terčem úderů.
V pondělí ráno Hagari lidem žijícím v domech, kde šíitské militantní hnutí podporované Íránem chystá rakety k odpalům směrem přes jižní hranici země, vzkázal: „Hizballáh plánuje vyslat tyto zbraně na Izrael, okamžitě se od nich vzdalte v zájmu vaší vlastní bezpečnosti.“
Obyvatelé jižního Libanonu podle informací agentury Reuters v pondělí ráno obdrželi telefonát z libanonského čísla, který je varoval, aby si udržovali vzdálenost nejméně jednoho kilometru od jakékoliv pozice Hizballáhu. Do Libanonu během pondělí zamířilo víc než 80 tisíc pokusů o telefonické spojení, pravděpodobně ze strany Izraele, míní šéf telekomunikační společnosti Ogero Imad Kreidieh. Dodal, že takové telefonáty jsou „psychologickou válkou s cílem vyvolat zmatek a chaos“.
Odpoledne izraelská armáda uvedla, že po 300 úderech v jižním Libanonu rozšíří své nálety na sklady zbraní Hizballáhu v údolí Bikáa u východolibanonské hranice, a vyzvala civilisty, aby se okamžitě evakuovali z míst v blízkosti těchto objektů. Podle agentury Reuters jsou nynější izraelské nálety v Libanonu nejrozsáhlejší za uplynulý rok, jelikož zároveň cílí na jih, východ i sever země. Později armáda upřesnila, že na jihu i na východě země zasáhla přibližně 1300 cílů spojených s Hizballáhem.
Mluvčí armády na večerní tiskové konferenci sdělil, že cílem úderů byly převážně zbraně uložené v běžných domech, včetně „řízených střel s plochou dráhou letu, které mohou doletět stovky kilometrů, těžkých raket s hlavicemi o hmotnosti tisíc kilogramů, raket středního doletu s doletem až dvě stě kilometrů, raket krátkého doletu a ozbrojených bezpilotních letadel“.
V akci byly desítky stíhaček
Na sociálních sítích kolují videa velkých explozí v jižním Libanonu, kde Izrael provádí nálety proti Hizballáhu. Mluvčí izraelské armády Hagari podle zpravodajského webu BBC na otázku novinářů, zda podniknou v Libanonu pozemní operaci, odpověděl, že „udělají vše, co je třeba“, aby zajistil návrat evakuovaných obyvatel severní části Izraele do jejich domovů.
Podle armády se úderů zúčastnily desítky stíhaček ze všech letek. Libanonská agentura ANI předtím informovala o více než osmdesáti útocích izraelských vzdušných sil během půl hodiny na jihu země a o dalších intenzivních úderech ve východním údolí Bikáa.
Nejmenovaný libanonský představitel agentuře Reuters řekl, že počet obětí pondělních izraelských úderů je na území Libanonu nejvyšší za jediný den od konce krvavé občanské války z let 1975 až 1990. OSN uvedla, že je velmi znepokojena vysokým počtem civilních obětí v Libanonu.
Útok i na vysokého činitele Hizballáhu v Bejrútu
Izrael počtvrté během téměř rok trvajícího konfliktu s libanonským hnutím Hizballáh provedl vzdušný úder přímo na území hlavního města Bejrútu. Izraelská armáda úder označila za „cílený“ a uvedla, že další podrobnosti poskytne později. Agentura Reuters i izraelská média s odvoláním na své bezpečnostní zdroje uvedly, že terčem úderu byl vysoce postavený velitel Hizballáhu Alí Karakí, šéf operací na jižní frontě.
Podle prohlášení teroristů z Hizballáhu je Karakí v pořádku. Skupina později během večera vydala prohlášení, že Karakí je v pořádku a byl převezen na „bezpečné místo“. Karakí je současně členem nejvyššího vojenského velení Hizballáhu, připomněl server The Times of Israel. Zdroj agentury AFP, který je skupině blízko, mezitím potvrdil, že cílem byl právě Karakí.
Úder mířil podle zdrojů na objekt na jižním předměstí Dahíja, které je baštou Íránem podporovaného šíitského hnutí. Podle místní televize, kterou zmiňuje agentura AFP, explodovala střela v krytu v suterénu budovy a obyvatelé v okolí údajně hluk úderu ani neslyšeli.
Sirény se rozezněly i ve městě Safed na severu Izraele a v okolních obcích a také v blízkosti Galilejského jezera, napsal ToI. Hizballáh podle agentury Reuters uvedl, že vypálil desítky raket na několik izraelských vojenských stanovišť.
Izraelský ministr obrany Jo'av Galant mezitím informoval, že o situaci hovořil se svým americkým protějškem Lloydem Austinem. „Poskytl jsem mu zhodnocení hrozeb Hizballáhu a informoval jsem ho o operacích izraelské armády, jejichž cílem je snížit schopnost Hizballáhu útočit na izraelské civilisty,“ uvedl Galant na síti X. „Zároveň jsme hovořili o situaci v širším regionu a o hrozbách ze strany Íránu a jeho prostředníků,“ dodal.
Rány, jaké si Hizballáh nedovedl představit, řekl Netanjahu
Oboustranná intenzivní palba v posledních dnech následuje po sérii výbuchů pagerů a vysílaček z minulého týdne, které v Libanonu zabily čtyři desítky lidí, včetně dvou dětí, a několik tisíc osob zranily. Většina mrtvých i zraněných byli zřejmě členové Hizballáhu.
Hnutí i libanonská vláda akci připsaly Izraeli, který se k věci nevyjádřil. Jeho premiér Benjamin Netanjahu nicméně v neděli prohlásil, že židovský stát v několika předchozích dnech zasadil Hizballáhu sérii ran, které si hnutí nedovedlo ani představit.
V pondělí pak Netanjahu řekl, že Izrael čekají komplikované dny, a vyzval Izraelce k jednotě, zatímco armáda podle něj mění rovnováhu sil na severu země.
„Slíbil jsem, že změníme bezpečnostní rovnováhu, rovnováhu sil na severu – a to je přesně to, co děláme. Ničíme tisíce střel a raket, které jsou namířeny na izraelská města a izraelské občany,“ uvedl premiér. „Těm, kteří to dosud nepochopili, chci objasnit politiku Izraele. Na hrozby nečekáme, předvídáme je. Všude, na každé frontě, každým okamžikem,“ dodal.
Exploze komunikačních zařízení dál vyostřily dlouholetý konflikt mezi Izraelem a Hizballáhem, který eskaloval loni v říjnu po útoku palestinského teroristického hnutí Hamás na Izrael. Hizballáh je spojencem Hamásu a Íránu. Od té doby se izraelská armáda a Hizballáh denně ostřelují, což si vyžádalo životy nejméně 26 civilistů a 22 vojáků na izraelské straně a více než pěti set členů Hizballáhu a desítek civilistů na libanonské straně.
Současná ostrá akce Izraele proti Hizballáhu má v židovské zemi širokou podporu napříč politickými stranami, uvedl zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.
Íránské revoluční gardy mají obavy
Íránské revoluční gardy nařídily svým členům, aby přestali používat všechna komunikační zařízení. Agentuře Reuters to řekli dva nejmenovaní íránští vysocí bezpečnostní činitelé. Jeden z nich uvedl, že íránské gardy provádí rozsáhlou operaci, při které kontrolují všechna elektronická zařízení. Dodal, že většina z nich byla buď vyrobena v Íránu, nebo dovezena z Číny a Ruska.
„Prozatím používáme pro odesílání zpráv koncové šifrování,“ odpověděl muž na otázku, jak spolu 190 tisíc příslušníků íránských gard komunikuje. Koncové šifrování je zabezpečovací technika, která chrání uživatele před sledováním a odposlechy.
Vysoký představitel revolučních gard agentuře také řekl, že Írán znepokojila infiltrace izraelských agentů a informace o Íráncích ve službách Izraele, proto zahájil důkladné vyšetřování středně a vysoce postavených členů íránských gard. „To se týká rovněž kontroly jejich bankovních účtů v tuzemsku i v zahraničí a cestování jak příslušníků gard, tak jejich rodin,“ uvedl.
Další íránský představitel řekl, že Írán se nyní hlavně soustředí na ochranu jaderných a raketových zařízení, zejména těch v podzemí. „Od loňského roku se bezpečnostní opatření na těchto místech výrazně zvýšila,“ uvedl muž v narážce na zesílená opatření poté, co se podle Teheránu Izrael pokusil v roce 2023 sabotovat íránský raketový program. Izrael se k tomu nikdy nevyjádřil.
Íránský prezident Masúd Pezeškján mezitím obvinil Izrael, že chce rozšířit konflikt na Blízkém východě, a zdůraznil, že to nikomu neprospěje. Pezeškján také tvrdí, že Teherán na rozdíl od Izraele neusiluje o destabilizaci regionu.
Macko: Může jít o palebnou přípravu k pozemní operaci
Jde zatím o nejmasivnější leteckou kampaň Izraele na území jižního Libanonu na palebné postavení a skladiště zbraní Hizballáhu, zhodnotil pro ČT nejnovější vývoj bývalý velitel výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavel Macko. Podle něj tak může jít o palebnou přípravu Izraele k pozemní operaci na území sousedního státu.
Hizballáh zde má 40 tisíc bojovníků, ale celkem jich může údajně zmobilizovat až sto tisíc. „Je to poměrně sofistikovaná organizace, zná zdejší terén, má připravené pasti, může vést partyzánský způsob boje v případě izraelské pozemní operace. Má velmi silné palebné prostředky nejrůznějšího původu, hlavně rakety, na 130 tisíc raket, a to včetně balistických,“ řekl Macko.
Soudí, že Izrael došel k závěru, že jen leteckými útoky nezamezí ostřelování svého území z Libanonu. Může tak zahájit pozemní operací s cílem vytvořit na jihu sousední země nárazníkové pásmo a zamezit ostřelování severní části Izraele, kam by se pak mohli vrátit vnitřně vysídlení občané.
Židovský stát má podle generála ve výslužbě zmobilizováno 400 až 500 tisíc mužů a žen, ale i tak by bylo obtížné zmíněný prostor v Libanonu dlouhodobě obsadit a „vyčistit“. Navíc nemá vyřešen konflikt v Pásmu Gazy a eskaluje i situace na Západním břehu Jordánu. To jsou rizika, která musí vzít izraelské vedení v úvahu.
K pozemní operaci Izraele na území Libanonu došlo již v roce 2006 a jejím výsledkem byla víceméně remíza a stažení izraelských vojsk, upozornil Macko.
