Izrael je zdrženlivější vůči Rusku, kvůli blízkovýchodní situaci musí myslet především na sebe, řekla Kalhousová

Nahrávám video
Irena Kalhousová byla hostem Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Izrael by si přál být prostředníkem a garantem míru na Ukrajině. Premiér Naftali Bennett je ale opatrný, co se týče kritiky Ruska, protože jeho země se nachází v ošemetné pozici kvůli situaci na Blízkém východě, uvedla ředitelka Herzlova centra izraelských studií při Karlově univerzitě Irena Kalhousová, která byla hostem Interview ČT24. Izrael se podle ní považuje za západní zemi, která má své spojence USA a Evropu, vůči Rusku ale musí být obezřetnější.

„Myslím si, že premiér Bennett využil pozice, že Izrael má otevřené dveře jak na Ukrajinu, tak do Ruska,“ řekla Kalhousová a doplnila, že obě země mají přece i obrovskou židovskou komunitu, což byl jeden z důvodů, proč se izraelský premiér chopil vyjednávání.

Analytička zároveň upozornila, že Bennett byl od začátku velmi obezřetný a nikdy netvrdil, že konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou vyřeší. „Byl si vědom toho, že jeho pozice není nijak silná. Izrael je maličká země, to není země, která má páku na Rusko nebo Ukrajinu, aby se k něčemu dohodly, tam šlo jen o to, že Izrael je schopen s oběma zeměmi mluvit,“ vysvětlila Kalhousová, že Bennett mezi zeměmi tedy fungoval spíše jako prostředník a „doručitel zpráv“ než cokoliv jiného. 

Většina Izraelců je podle analytičky na straně Ukrajiny, společností konflikt velice hýbe. S ohledem na svou historii si prý ale země nemůže dovolit nic jiného než myslet v první řadě na sebe a zaujmout tak zdrženlivý postoj vůči Rusku.

„Izrael potřebuje s Ruskem spolupracovat na vojenské bázi. Je blízkovýchodní zemí a je poměrně osamocenou zemí, samozřejmě má za sebou podporu USA, ale dojde-li k nějaké válce na Blízkém východě, tak bude bojovat sám za sebe a prostě kvůli tomu je opatrnější. Jde o to, že hlavním nepřítelem je Írán, který se snaží prostřednictvím Sýrie přibližovat k izraelským hranicím, proto Izrael potřebuje mít volnou ruku a tím, že USA ani jiná země nevstoupily do syrského konfliktu, tak tam vstoupilo Rusko jako největší velmoc mimo Blízký východ,“ vysvětlila postoj Izraele Kalhousová.

Rusové v Izraeli

Mnoho lidí v posledních letech odešlo podle Kalhousové z Ruska, protože odmítali právě Putinův režim. „V posledních dvou týdnech přišlo do Izrale výrazně více ruských Židů než ukrajinských. Ruští Židé ve velkém začínají prchat z Ruska, protože nechtějí žít v diktatuře, kterou Putin nastoluje,“ nastínila.

Také ruští oligarchové hojně zakotvují v Izraeli. „Mnoho oligarchů si pořídilo občanství po roce 2014 kvůli sankcím za okupaci Krymu, začali si hledat nějakou cestičku ven v případě, že by se ta situace zhoršila, mezi nimi je právě i Roman Abramovič,“ vysvětlila Kalhousová.

Izrael není v současnosti v lehké situaci. „Ti lidé mají právo na izraelské občanství, protože jsou Židé. V minulosti měli dveře otevřené, protože sebou přinášeli obrovské investice do firem, do univerzit, muzeí, kulturních institucí. A Izrael nemá legislativu, jak těmto lidem zabránit, aby žili v Izraeli a měli bankovní učty, ale má poměrně přísný zákon proti praní špinavých peněz,“ sdělila Kalhousová. Dodala, že je opravdu teď v Izraeli ze strany oligarchů obrovský zájem o tamní luxusní nemovitosti, protože se přes ně snaží vyvézt peníze, ale banky a firmy jsou velmi obezřetné právě kvůli sankcím Západu. 

„Izrael se sice nepřipojil k těm sankcím, ale myslím si, že se nepodaří, aby se z něj se stal jakýsi tunel pro převod těch peněz, a už víme, že to budou zřejme spíše Emiráty,“ dodala Kalhousová. Tlak Spojených států je podle ní obrovský a Izraeli by to USA neodpustily.

Plyn do Evropy?

Evropa se snaží odstřihnout od ruského plynu a díky tomu Izrael podle Kalhousové cítí obrovskou šanci, že začne vyvážet svůj plyn. „Ale je potřeba si uvědomit, že Izrael sice má plyn, ale opravdu nemá ani zlomek toho, co má Rusko,“ upřesnila. 

Izraelské dodávky plynu Evropu určitě nezachrání, myslí si Kalhousová. Zároveň ale dodala, že spíš pro Izrael bude vývoz této komodity velmi zajímavý v rámci mezinárodních vztahů. „Právě pokud by to šlo přes Turecko, tak to znamená intenzivnější partnerství mezi Izraelem a Tureckem,“ podotkla.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...