Izrael chce ponechat své vojáky v Gaze, Libanonu a Sýrii na neurčito, píše AP

Izraelský ministr obrany Jisra’el Kac podle agentury AP řekl, že izraelští vojáci zůstanou v „bezpečnostních zónách“ v Pásmu Gazy, Libanonu a Sýrii po neomezenou dobu. Podle AP se tak děje poté, co Jeruzalém jednostranně rozšířil své hranice ve válce, kterou rozpoutal útok palestinského teroristického hnutí Hamás na židovský stát ze 7. října 2023.

Izrael tvrdí, že potřebuje zóny udržet, aby podobným útokům předešel, ale jejich obsazení vypadá jako učebnicová definice vojenské okupace. Získání území silou je všeobecně považováno za porušení mezinárodního práva, tedy něco, na co se západní spojenci Jeruzaléma opakovaně odvolávají v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, píše agentura.

Izrael, který získal území během válek se svými arabskými sousedy v době svého vzniku v roce 1948, říká, že toto je zvláštní případ. Izraelské vlády po desetiletí prohlašovaly, že musejí taková území držet kvůli sebeobraně, ale vrátí je v rámci mírových dohod, jako když Izrael vrátil Egyptu poloostrov Sinaj podle ujednání z Camp Davidu.

Židovský stát formálně anektoval východní Jeruzalém, stejně jako Golanské výšiny, kterých se zmocnil na úkor Sýrie. Déle než polovinu století okupuje Západní břeh Jordánu, domov přibližně tří milionů Palestinců, a postavil zde osady, ve kterých aktuálně bydlí přes půl milionu židovských osadníků.

Izrael stáhl své vojáky a osadníky z Gazy v roce 2005, ale společně s Egyptem zavedl její blokádu, když se Hamás o dva roky později chopil moci.

Kac: Vojáci zůstanou za jakékoliv situace

Ministr obrany Kac ve středečním prohlášení uvedl, že izraelští vojáci zůstanou v takzvaných bezpečnostních zónách v Gaze, Sýrii a Libanonu „v jakékoli dočasné či trvalé situaci“.

Izrael zahájil po předloňském útoku Hamásu a jeho spojenců masivní ofenzivu a vytvořil podél hranice širokou nárazníkovou zónu. Minulý měsíc ukončil příměří s Hamásem a od té doby zónu rozšířil, zřídil koridory napříč Pásmem Gazy a obklíčil město Rafáh na jihu oblasti. Podle odborníků nyní Jeruzalém ovládá přes padesát procent Gazy. Kac neupřesnil, o která území jde.

Izrael se měl podle příměří dosaženého s ozbrojeným šíitským hnutím Hizballáh loni v listopadu z Libanonu stáhnout, a to po více než roce bojů. Vojáci ale zůstali na pěti strategických místech podél hranice a pokračují v útocích proti tomu, co Izrael nazývá ozbrojenými cíli.

Když islamističtí povstalci loni v prosinci svrhli syrského prezidenta Bašára Asada, izraelské síly postoupily z Golanských výšin na syrskou stranu nárazníkové zóny, která byla zřízena po válce v roce 1973. Jeruzalém od té doby rozšířil svou kontrolní zónu do nedalekých vesnic, což minulý měsíc vyvolalo střety s tamními obyvateli.

Izrael také opakovaně bombardoval syrské vojenské základy a další cíle, a prohlásil, že nedovolí syrským bezpečnostním silám operovat jižně od metropole Damašku.

Hrubé porušení mezinárodního práva, zní z Libanonu a Sýrie

Libanon a Sýrie odsoudily zábor svých území Izraelem jako hrubé porušení jejich suverenity a mezinárodního práva. Jenže ozbrojené síly ani jedné z těchto zemí nejsou podle všeho schopné své hranice proti Izraeli bránit.

Hizballáh, který vznikl během prvních roků izraelské okupace jižního Libanonu v letech 1982 až 2000, pohrozil obnovením bojů, pokud Jeruzalém stažení svých vojáků nedokončí. Vojenské schopnosti Hizballáhu však byly válkou a pádem Asada, tedy blízkého spojence hnutí, značně vyčerpány. Je sice nepravděpodobné, že by se Hizballáh vrátil k bojům, pokračující izraelská okupace by ale mohla zkomplikovat snahy Bejrútu vyjednat odzbrojení skupiny.

Palestinci usilují o nezávislý stát ve východním Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a v Gaze, tedy na územích, které Izrael zabral v takzvané šestidenní válce v roce 1967. Dvoustátní řešení je na mezinárodní úrovní široce vnímáno jako jediná cesta k ukončení blízkovýchodního konfliktu. Poslední vážné mírové rozhovory nicméně ztroskotaly před více než patnácti lety.

Hamás prohlásil, že zbývajících 59 rukojmí držených v Gaze, z nichž naživu je jich pravděpodobně 24, propustí jen výměnou za plné stažení izraelských jednotek z území a trvalé příměří. Izraelský slib v Gaze setrvat by tak mohl dále zkomplikovat vleklé rozhovory o novém příměří.

Spojené státy zatím Kacovy výroky nekomentovaly

Spojené státy zatím Kacovy výroky nekomentovaly. Administrativa prezidenta USA Donalda Trumpa ale vyjádřila izraelským akcím v Gaze plnou podporu, včetně rozhodnutí židovského státu ukončit příměří, obnovit vojenské operace s překvapivým bombardováním, které podle dostupných informací zabilo stovky lidí, a kompletně odříznout území od jídla, paliva a dalších zásob.

Během svého prvního mandátu Trump izraelský zábor území silou nebývale podporoval, čímž narušil desetiletí trvající americkou zahraniční politiku. USA se za Trumpa staly první a zatím jedinou zemí, která uznala izraelskou anexi Golanských výšin. Trump také přemístil americké velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma, čímž podpořil izraelské nároky na celé město.

Současný prezident USA zkraje roku navrhl, že Spojené státy po válce převezmou Gazu a přemění ji v cíl turistů. Vyzval k přesídlení Palestinců do okolních zemí, což odmítli jak Palestinci, tak většina mezinárodního společenství.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu slíbil, že plán provede poté, co porazí Hamás. Dodal, že Izrael podporuje „dobrovolnou emigraci“ Palestinců z území, které z velké části ovládá a které se kvůli ofenzivě z valné většiny stalo neobyvatelným.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 57 mminutami

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 1 hhodinou

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 3 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 5 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 7 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 9 hhodinami
Načítání...