Íránci volí nového prezidenta, který nahradí Rouháního. Zájem o volby zatím moc není

Nahrávám video
Události: Írán volí prezidenta
Zdroj: ČT24

V Íránu v pátek v sedm ráno místního času začaly prezidentské volby. Duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vyzval voliče, aby k hlasování přišli ve velkém počtu, informovala agentura Reuters. Očekává se však, že kvůli nespokojenosti Íránců s politickým vedením a s ekonomickou situací země bude volební účast nižší než obvykle.

„Každý hlas se počítá… přijďte, hlasujte a vyberte si svého prezidenta… je to důležité pro budoucnost vaší země,“ uvedl Chameneí poté, co sám hlasoval v jedné z teheránských volebních místností. Íránská státní televize ukázala záběry dlouhých front, které se utvořily před volebními místnostmi v několika městech.

Íránci si až do pátečních 23:30 středoevropského času vybírají ze čtyř kandidátů. Za favority jsou považováni ultrakonzervativec a šéf íránské justice Ebráhím Raísí a umírněný ekonom Abdolnáser Hemmatí. Volby se konají v době ekonomických potíží Íránu a opozice vyzvala k jejich bojkotu.

V klerikálně autoritářském státu sice funguje politická soutěž, mantinely ji ale určuje klerikální rada, která je prvkem ústavního systému. Před letošními volbami masivním způsobem vyřazovala kandidáty, jsou mezi nimi jen dva, které lze označit za umírněnější.

Pokud zvítězí Raísí, bude mít Írán poprvé prezidenta, na něhož se vztahují americké sankce. Uvaleny na něj byly kvůli jeho roli při popravování politických vězňů v roce 1988. Raísí má blízko právě k ajatolláhovi Chameneímu.

Kandidáti od konzervativců po reformisty slibovali úsilí o zrušení západních sankcí a návrat k jaderné dohodě vypovězené před třemi lety vládou Donalda Trumpa. Tím by ale snaha o dialog mohla končit. Favorit voleb Raísí řekl, že nukleární diplomacii podporuje, zároveň ji ale označil za okrajovou záležitost.

Podle diplomatů průlomu stále brání výrazné neshody. Hlavně o to, kdo ustoupí jako první. USA chtějí, aby Teherán začal jadernou dohodu opět dodržovat, Írán namítá, že to udělá, teprve až Washington zruší sankce.

Účast může být nejmenší od Islámské revoluce

Ve volbách se očekává menší účast než při minulých prezidentských volbách v roce 2017 i při loňských parlamentních volbách, kdy nepřišlo k urnám 57 procent voličů. Část íránské společnosti podle blízkovýchodního zpravodaje ČT Davida Borka reaguje bojkotem voleb v reakci na kroky klerikální rady. Nechce tak dávat legitimitu volbám tím, že si bude vybírat z omezeného počtu kandidátů. Podle oficiálních předvolebních projekcí se k hlasování dostaví jen 41 procent z 59 milionů Íránců, kteří mají právo odevzdat hlas, píše Reuters.

V poledne místního času byla podle agentury AP účast mnohem nižší než při volbách před čtyřmi lety. Na záběrech íránské televize bylo vidět u volebních místností vždy jen několik lidí. Studentská agentura ISNA odhaduje účast na 44 procent, což by bylo nejméně od islámské revoluce v roce 1979. Pokud by taková účast skutečně byla, šlo by o neúspěch pro režim. Při omezeném výběru kandidátů se tak kritériem úspěchu nestávají výsledky, ale volební účast.

Výsledky budou už v noci

Vítěz nahradí dosavadního prezidenta Hasana Rouháního, který po dvou mandátech potřetí kandidovat nemůže.

Zdravotní sestra, která volila v Teheránu a nechtěla zveřejnit své jméno, řekla v rozhovoru s agenturou AFP, že dala hlas Raísímu jako „nejkompetentnějšímu z kandidátů“. Podle ní bojoval s rozhodností proti korupci. Truhlář Hosejn Ahmadí naopak volit nešel, protože úřady podle něj nedělají pro zlepšení situace v zemi nic. „Je to tak, že nemůžeme dělat nic jiného než mlčet, zůstat doma a aspoň tak nechat promlouvat své hlasy,“ řekl.

Předběžné výsledky by mohly být začít zveřejňovány v noci na sobotu, konečné mohou být známé v sobotu. Kromě prezidentského úřadu se rozhoduje i o obsazení šesti parlamentních křesel a 200 tisíců míst v místních a městských radách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.
před 1 hhodinou

STVR odmítla odvysílat předávání hudebních cen kvůli obsahu projevů

Veřejnoprávní Slovenská televize a rozhlas (STVR) se rozhodla neodvysílat plánovaný záznam z 18. ročníku udílení hudebních cen Radio_Head Awards. Informoval o tom server Aktuality. Předávání v pátek večer uspořádala hudební rozhlasová stanice Rádio_FM, která je součástí STVR. Vedení sloučené televize a rozhlasu krok odůvodnilo tím, že někteří účinkující prezentovali osobní a politické postoje. Zpěvačka oceněné kapely Fallgrapp Nora Ibsenová postup televize ostře kritizovala a položila otázku, zda nejde o cenzuru v přímém přenosu.
před 2 hhodinami

„Žádní králové,“ zní opět z tisíců protestů napříč USA

Ve Spojených státech se pod názvem No Kings, neboli Žádní králové, koná další vlna demonstrací proti prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho autoritářským tendencím. V padesáti amerických státech a několika městech mimo USA je ohlášeno více než 3200 akcí, uvedla agentura Reuters. Dvě předchozí vlny protestů No Kings měly miliony účastníků.
před 4 hhodinami

Jemenští hútíové poprvé od začátku války v Íránu odpálili raketu na Izrael

Jemenští hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, poprvé od začátku nynější války na Blízkém východě vypálili raketu na Izrael. O útoku z Jemenu v sobotu časně ráno informoval Izrael a o něco později se k němu hútíové přihlásili, uvedla agentura Reuters, podle níž se tak zvyšuje pravděpodobnost, že konflikt přeroste do ještě širší regionální konfrontace.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Po měsíci válku většina americké veřejnosti kritizuje, izraelská ji podporuje

Izrael a Spojené státy přesně před měsícem, v sobotu 28. února, letecky zaútočily na Írán, kde cílily na vysoké představitele teokratického režimu, vedení armády a vojenskou infrastrukturu. Prezident USA Donald Trump to zdůvodnil snahou zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně. Bombardování Íránu po měsíci kritizují opoziční demokraté i americká veřejnost. Naproti tomu podpora války u většiny Izraelců zůstává vysoká, ačkoliv část opozice varuje před „válkou bez konce“. Akci podporuje také jen pětina izraelských Arabů.
před 6 hhodinami

Íránské útoky na Saúdskou Arábii za týden zranily desítky amerických vojáků

Při íránských útocích na leteckou základnu Prince Sultána v Saúdské Arábii za uplynulý týden utrpělo zranění kolem třiceti amerických vojáků. S odvoláním na své zdroje to uvedla agentura AP. Jen páteční útok zranil nejméně patnáct vojáků, pět z nich vážně. Počet zraněných Američanů tak od začátku konfliktu překročil podle AP tři sta. Nejméně šest zraněných si vyžádal íránský útok na Abú Dhabí, jednoho zraněného podle agentury Reuters hlásí také vláda Ománu, v Kuvajtu drony útočily na mezinárodní letiště.
27. 3. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Desetitisíce lidí v Londýně protestovaly proti krajní pravici

Desítky tisíc lidí prošly centrem Londýna na protest proti krajní pravici. Akci s názvem Together Alliance (Aliance Společně), která byla dle agentury AFP největším protestním pochodem proti pravicovému extremismu v historii země, uspořádaly stovky různých skupin, včetně odborů, protirasistických aktivistů a muslimských organizací. Pochod se uskutečnil několik týdnů před místními volbami v Anglii.
před 8 hhodinami

Velryba na severu Německa znovu uvázla na mělčině

Velryba, která na několik dnů uvázla na mělčině v Baltském moři na severu Německa, než se osvobodila, se dostala do stejné situace v nedalekém zálivu. S odvoláním na organizaci na ochranu přírody Greenpeace to v sobotu napsala agentura DPA.
před 10 hhodinami
Načítání...