Írán začal plnit centrifugy na obohacování uranu plynem

Nahrávám video

Íránci začali ve své továrně ve Fordo plnit plynem odstředivky používané na obohacování uranu. Na místě jsou inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Írán tak pokračuje ve vypovídání mezinárodní dohody o svém jaderném programu z roku 2015. Reaguje tím na sankce, jež proti němu obnovily USA, když loni od této dohody odstoupily jako od neúčinné.

Íránská státní televize oznámila, že plnění centrifug uranovým plynem v podzemním komplexu Fordo začalo za přítomnosti inspektorů MAAE. Agentura je pověřená dohledem nad íránským jaderným provozem.

Mluvčí íránské agentury pro atomovou energii později upřesnil, že po přípravných pracích bude samotné plnění odstředivek plynem zahájeno o půlnoci místního času (21:30 SEČ). Centrifugy podle něj začnou obohacovat uran na 4,5 procenta.

Rouhání krok označil za čtvrtou fázi odstupování od dohody

Dohoda z roku 2015 provoz ve Fordo omezila výměnou za zrušení mezinárodních sankcí proti Íránu. Do té doby Íránci ve Fordo obohacovali uran do pěti procent. Po podpisu tam mohli ponechat 1044 odstředivek, z nichž část byla zastavena a část zůstala v provozu, avšak nebyla využívaná k obohacování uranu. Komplex měl být přebudován na výhradně výzkumné pracoviště a neměl v něm být žádný štěpný materiál.

Ve středu íránský prezident Hasan Rouhání oznámil, že Íránci odstředivky ve Fordo naplní plynem, který se používá k obohacování uranu. „Dnes začíná 4. fáze odstupování Íránu od mezinárodních závazků. Plníme plynem 1044 odstředivek. Díky politice USA a jejich spojenců bude zařízení ve Fordo brzy plně funkční,“ uvedl na Twitteru.

Spojené státy od loňska obnovují protiíránské sankce, protože podle jejich současné administrativy dohoda z roku 2015 není účinná. Washington chce rozhovory obnovit a vyjednat lepší smlouvu. Írán se jednání nebrání, avšak trvá na tom, že nejprve musejí USA zrušit sankce.

Ostatní signatáři dohody, mezi nimiž jsou tři evropské země – Německo, Francie a Británie – chtějí, aby Írán dohodu nadále dodržoval, a slíbily, že pomohou najít kompenzaci za americké sankce. Zatím se tak ale nestalo.

Ve Fordo má Írán centrifugy první generace IR-1. Dohoda z roku 2015 mu povoluje udržet v chodu 5060 modernějších centrifug v Natanzu, avšak s tím, že obohacovat se v nich smí jenom do 3,67 procenta. Letos však Írán začal obohacovat na 4,5 procenta. Vyvíjí navíc odstředivky několikanásobně výkonnější než ty ve Fordo i v Natanzu.

Uran obohacený na 3,67 procenta je považován za vhodný pro generování jaderné energie pro civilní využití, obohacování nad tento limit bývá vnímáno jako první krok na cestě k výrobě jaderných zbraní. Írán nicméně dlouhodobě odmítá, že by chtěl vyvinout atomovou bombu.

Nahrávám video

Rusko mluví o americké provokaci, Francie o vážném posunu

„Domnívám se, že rozhodnutí Íránu je vážným posunem. A zdá se, že je to poprvé, kdy se Írán jasně a explicitně rozhodl odejít od mezinárodní dohody o jeho jaderném programu,“ uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron.

„Jsme tím extrémně znepokojeni a toto znepokojení se náhle neobjevilo dnes nebo včera, ale už loni v květnu, kdy USA provokativně oznámily, že odstupují od mezinárodní jaderné dohody,“ reagoval ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

Podle orientalistky z Haifské univerzity Nirit Ofirové je jaderný program především projevem íránské snahy vypadat silně. „Oni chtějí, aby si je lidé spojovali se silou, a to nejen v zahraničí, ale i doma v Íránu,“ podotkla.

Írán krátce zadržel inspektorku MAAE

Agentura Reuters na základě diplomatických zdrojů z Mezinárodní agentury pro atomovou energii informovala, že v Íránu byla minulý týden při práci v Natanzu zadržena nakrátko inspektorka MAAE a Íránci jí zabavili pas. MAAE to označila za obtěžování a hodlá se tím zabývat na čtvrtečním jednání rady guvernérů.

Íránská agentura pro atomovou energii uvedla, že inspektorce nebyl umožněn vstup do zařízení v Natanzu pro podezření, že u sebe měla „podezřelý materiál“. Informovala o tom íránská polooficiální agentura Fars. Podle Fars byl vstup inspektorce zamítnut poté, co vydalo výstrahu bezpečnostní zařízení při kontrole. Následně byly její věci prohledány a byla o záležitosti informována MAAE.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Volný Hormuz, konec americké blokády. USA a Írán prý míří k dohodě

Spojené státy a Írán jsou blízko podpisu dohody o prodloužení příměří o dalších šedesát dní. S odvoláním na amerického představitele to píše server Aixos. Předběžná dohoda by měla umožnit znovuotevření Hormuzského průlivu a povolit Íránu neomezeně vyvážet ropu. Jednání o jaderném programu by pokračovala. Dohoda podle íránské agentury Tasním zahrnuje ukončení války na všech frontách, včetně Libanonu.
23. 5. 2026Aktualizovánopřed 7 hhodinami

„Šokující ruský raketový teror,“ zní z Evropy po masivním úderu na Kyjev

Ukrajinské hlavní město Kyjev zažilo v noci největší ruský vzdušný útok za nejméně rok. Úřady hovoří o čtyřech obětech, sto lidí napříč zemí utrpělo zranění. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Rusové vyslali 600 dronů a 90 raket včetně hypersonické střely středního doletu Orešnik, jež zasáhla město Bila Cerkva. Kyjevský starosta Vitalij Klyčko uvedl, že údery způsobily požár v jedné ze škol. U jiné školy podle něj zablokovaly vchod do krytu. Některé evropské státy ruské údery ostře odsoudily. Ukrajina v noci útočila na vojenské objekty v Rusku.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Gumové projektily a slzný plyn. Turecká policie vtrhla do centrály hlavní opoziční strany

Turecká policie za použití slzného plynu a gumových projektilů vtrhla do ústředí hlavního opozičního uskupení – Lidové republikánské strany (CHP), aby z budovy dostala sesazené vedení strany, sdělil agentuře Reuters svědek. Soud v Ankaře ve čtvrtek zrušil výsledky vnitrostranických voleb z roku 2023. Předsedu Özgüra Özela má podle soudu nahradit jeho předchůdce Kemal Kilicdaroglu. Úřady později nařídily vyhostit vedení strany z ústředí v Ankaře.
před 10 hhodinami

Při útoku na vlak v Pákistánu zahynuly desítky lidí

Nejméně 24 lidí přišlo o život a dalších asi padesát utrpělo zranění při bombovém útoku na vlak s vojáky v provincii Balúčistán v jihozápadním Pákistánu. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného představitele to uvedla agentura AFP. Nálož explodovala, když vlak projížděl městem Kvéta, které je správním centrem provincie.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Toxická nádrž v Kalifornii se rychle přehřívá, platí stav nouze

Záchranné týmy v okrese Orange County v jižní Kalifornii závodí s časem, aby zabránily úniku nebezpečné chemikálie z přehřáté nádrže. Podle úřadů nadále hrozí i katastrofální exploze. Z okolí se muselo evakuovat 50 tisíc obyvatel, napsala americká stanice CNN. Někteří obyvatelé hlásili podrážděné dýchací cesty či závratě. Kalifornský guvernér Gavin Newsom vyhlásil v okrese stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

VideoV Pobaltí se množí incidenty s drony, vysvětlení příčin se rozchází

V Pobaltí se množí incidenty, kdy na území tamních států přilétají kromě ruských i ukrajinské dálkové drony. Na politické scéně to vzbuzuje značný rozruch – v květnu kvůli tomu padla i lotyšská vláda. Liší se vysvětlení, proč k tomu dochází. Zatímco Kyjev se omlouvá, že na jeho stroje Rusové elektronicky útočí, Moskva baltské země obviňuje, že z nich Ukrajincům umožňují startovat. Ty to odmítají s tím, že podobné dezinformace jsou výsledkem ruské nervozity po rozsáhlých ukrajinských dronových náletech na Moskevskou oblast z předešlého víkendu. „Jedná se o záměrně nepravdivé informace,“ říká ředitel lotyšského Centra krizového managementu Arvis Zile, podle kterého Rusko pokračuje v informační kampani.
před 16 hhodinami

Tajná služba blízko Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště

Tajná služba Spojených států v blízkosti Bílého domu zabila osobu, která střílela na její stanoviště. Informovala o tom v prohlášení pro americká média. Dodala, že zranění utrpěla i další osoba, která se nacházela na místě incidentu. Podle zdrojů americké televize CBS padlo zhruba patnáct až třicet výstřelů.
před 22 hhodinami

VideoUkrajinci prchající před službou v armádě riskují životy v horách

Ukrajina dál řeší problémy s mobilizací. Někteří muži se službě v armádě snaží vyhnout útěkem za hranice. Z neoficiálních statistik novinářů vyplývá, že zemi takto opustilo zhruba sedmdesát tisíc lidí. Pohraničníci v poslední době zadržují také dezertéry, kteří nechtějí zpátky na frontu. Někteří k útěku využívají služeb pašeráků nebo volí i tak těžký terén, jako jsou hory, lesy či řeka Tisa, kde nasazují život. Místa hlídají třeba fotopasti, vyráží na ně pěší patroly a pravidelně je monitorují drony.
23. 5. 2026
Načítání...